> -----Original Message-----

> From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]

> Sent: Friday, December 19, 2008 7:16 AM

> To: {...}

> Subject: zveřejnění

 

Dobrý den pane {...},

   na té své stránce http://www.volny.cz/tpeceny/politika zavádím i rubriku 'Názory jiných lidí'. Mám na ní vyvěsit, i s Vaší mailovou adresou, naši předešlou korespondenci? (Zatím nemám rozmyšleno, jestli tam mám také psát své odpovědi vždycky, jen tehdy, jsou-li potřebí k porozumění části některého dopisu, nebo vůbec ne.)

   Děkuji Vám,

      Tomáš Pečený

 

 

-----Original Message-----

From: Tomas Peceny

Sent: Thursday, November 20, 2008 2:19 PM

To: {...}

Subject: RE: RE3: pitomost

 

Dobrý den,

> nevíte vůbec nic. A upřímně řečeno, podezírám vás, že o genocidách a zlu

> v Nikaragui, Guatemale nebo tom, co se dělo v Panamě víte podobně málo.

ale vím.

> Ale to je již na jiné diskuse s jinými lidmi.

OK.

   Tomáš Pečený

 

 

 -----Original Message-----

 From: {...}

 Sent: Thursday, November 20, 2008 12:30 PM

 To: Tomas Peceny

 Subject: Re: RE3: pitomost

 

Dobrý celý nový den,

doufám, že žaludek vás nebolel a zároveň, že už si psát nebudeme. Poslal jsem vám, co si o vás a vašich názorech myslím a nepocítil jsem po vašem posledním podivuhodném výlevu potřebu cokoliv na tom měnit. Bohužel.

Trochu jsem doufal, že ano (asi ten pocit, že vysokoškolsky vzdělaný člověk dokáže vidět i pod povrch věcí, pocit evidentně mylný).

Pana Petra Uhla si vážím, ovšem za svůj vzor bych ho těžko mohl považovat. To je, podobně jako i další vaše věty, naprosto vycucáno kdoví odkud. Vy totiž o mé osobě, mém věku, mých zkušenostech a názorech nevíte vůbec nic. A upřímně řečeno, podezírám vás, že o genocidách a zlu v Nikaragui, Guatemale nebo tom, co se dělo v Panamě víte podobně málo.

Ale to je již na jiné diskuse s jinými lidmi.

 

Mějte se,

Petr {...}.

 

 


From: Tomas Peceny
Sent: Thursday, November 20, 2008 12:09 AM
To:
{...}
Subject: RE3: pitomost

 

Dobrý den pane {...}

> Co se týká Uhlovy strategie, máte to dobře vymyšleno, jen si nepřiznat,

> že jsem byl srab. Samozřejmě, že Petr Uhl si byl vědom toho, jak to na

> něho dopadne, protože velmi dobře věděl, jak právě na tu takřka 100%

> účast jsou komunisté citliví. A právě o to se snažil. Zároveň mu muselo

   víte, člověk nemusí být úplný srab a přesto chtít dělat práci, kterou umí.

Neznám jediný případ, že by tu mou školu Mat-Fys. vystudoval člověk s cejchem výslovného odpůrce komunistického režimu (tenkrát se ještě nepoužíval pojem 'disident'). Tenkrát jsem přitom ještě právě na Mat-Fys. ocenil relativně tolerantní přístup kádrovačky: matematiku tam současně se mnou vystudoval můj spolužák z gymplu (dvanáctileté "jedenáctiletky") a dobrý kamarád Martin, s kterým jsme pokaždé trávili většinu prázdnin a jehož otec byl za pokus o protikomunistický odpor na 25 let v Leopoldově (pak ho pustili dřív amnestií asi 1963). Sám Martin ovšem nikdy nic protikomunistického neudělal ani veřejně neřekl a možná i na něj pak trochu působil ten princip podvědomého hledání něčeho trochu rozumného v té ideologii, o kterém píšu v odkazu Komentáře té hromady písmenek. A byl a je to tak zjevně profesorský typ, že nějaká bojovná snaha v něčem jiném než v přesnosti matematických důkazů u něj na první pohled nepřipadala nikdy v úvahu.

   Ten pokus jeho otce o odpor byl charakteristický: pokusil se, jako skaut, o kontakt s někým, kdo by s ním v té věci spolupracoval; ovšem hned ten první, s nímž to zkusil, byl provokatér.

 

   S vědomím takového stavu věcí bych na Vašem místě byl tolerantnější i k formálním "agentům StB", viz úvod toho mého článku o Pekárkovi. Já jsem nebyl nikdy tak důležitý (při nestranictví to ani nepadalo v úvahu), aby se mne pokusili naverbovat.

   Docela si medím, že v zaměstnáních jsem se dokázal vždycky vymluvit při "nabídkách" členství v KSČ tak, že jsem mohl bez politických potíží pracovat. Přitom jsem dokázal se i pracovně vyhýbat přílišné podpoře vojenské síly "tábora míru a socialismu". To nebylo tak lehké, jak si může myslet, kdo to nezažil. Takže prosím pozor na to povídání o pokřivených páteřích.

 

   Ta citlivost komunistů na výsledek voleb, o níž mluvíte, je Vaše domněnka. Skutečný stav byl takový, že kdyby přišlo k těm volbám 5% lidí a z nich 4 ty % kandidátku roztrhalo, tak by oficiální výsledek byl těch 99.99% pro a nikde by ani pes neštěkl; jen na té stavbě MOSTU INTELIGENCE v Praze Braníku by se ještě zvýšil stav zdvořilých pracovních sil: "Pane doktore, nemusíte mi děkovat za každou podanou cihlu!" To se tenkrát psalo v novinách, možná bez toho úvodního oslovení.

 

   To byste zneplatňoval jak? Při těch volbách stál dozor místní stranické organizace, o nějaký ústup za plentu se mohl pokusit jen takový sebevrah, jaké jste si vysnil; ostatně tam žádná plenta nebyla. Vzpomínám si, jak už po dovolené 1989 byly v našem podniku volby ředitele, teoreticky odborné; to už to začínalo praskat. Tak jsem do té volební místnosti přinesl závěs a začal ho tam instalovat. Do dneška vidím před sebou ty nechápavé obličeje mladých spolupracovníků, co to má znamenat, a až příliš chápavé pokyvování hlavou těch starších. I to, jak jsem ty první musel okřiknout "Jedete za plentu!".

> už jít, tak vhodit lístek zneplatněný. Kolik procent by z toho ovšem

Ale Vy to vlastně víte:

> totalitní moc vykouzlila, to je jiná otázka. Nejít na 1. máje do

. Kolik bylo těm Vašim známým let v období 1949-1954, kdy já jsem byl na té "jedenáctiletce" a rozhodovalo se o tom, budu-li "připuštěn"?. Že jste si tak jistý tím,

> průvodu, to byla banální samozřejmost pro většinu mých známých, takže

> mne udivuje, že jste s vašimi názory absolvoval dokonce i toto.

jak mne zásadově poučujete.

 

 

> Jen krátce k "co se říká" - to je nešťastná hloupá formulace, často

> používaná. Ono se ale samo nic neříká, vždy to říká někdo konkrétní. Ono

> se samo nic nemění, to konkrétní lidé něco mění, atd, jistě chápete.

> Ovšem pobavilo mne kouzlo nechtěného: Petr Uhl zřejmě podle vás (resp.,

> podle toho, co se říká) považoval tehdejší režim za příliš... spontánní.

>

. Pokusím se Vám vyhovět i po formální stránce : Pokud vím, považoval Petr Uhl tehdejší režim za takový, který, podle něj nesprávně, připouští příliš spontánní jednání jednotlivých lidí.

   Už si rozumíme?

> A konečně, co se týká Biľaka, víte, tím se můžete bavit vy, co měl ten

> chlapík na výučním listě, mne osobně to nezajímá ani zbla. Už jsem

. To je škoda, že Vás to nezajímá; to byl jeden z nejvyšších představitelů toho režimu, jak se později ukázalo navíc zjevně vlastizrádný kolaborant. Mně to připadalo zajímavé ze dvou hledisek: jaká je úroveň člověka v takovém postavení a jak se taková (jak se pak ukázalo pravdivá) informace rozšířila ústním podáním.

> potkal korunované kretény s vysokoškolskými diplomy. K čemu jim byly,

> když nikdy nic nepochopí?

. Já taky, např. toho vědce (světového jména, tedy někoho, kdo ve vědě znamená něco Jágr nebo Maradona se sportu), o němž píšu v té své "hromadě písmenek".

 

> Omlouvám se za neznalost reálií padesátých let, tehdy to možná bylo

> všechno obtížné (ovšem pořád lepší než v 80. v Salvadoru nebo Nikaragui

. Vy, takový vyznavač fyzické statečnosti a ctitel rovné páteře za všech okolností, považujte banditský režim za horší než ten, v němž jsem chodil do školy? Tady byl naprostý pořádek, nikdy se mi nestalo, že by skupina samopalníků mne po cestě do školy unesla nebo přepadla autobus, kterým jsme jeli na výlet

> nebo dnes v Iráku či na Haiti), ale v době kterou znám šlo jen o

. Vidím, že sledujete dění pozorně; ani já nejsem nadšený tím, že na Haiti se nestaví dost škol nebo silnic a že v Iráku se lidi s vakem trhaviny odpalují v tržnici plné maminek s dětmi. Jenže bychom se s tím Irákem bez další diskuse asi neshodli v příčinách. Možná je to i tím naším věkovým rozdílem: já jsem zažil, co to udělá, když se režim jako Saddámův nechá rozdovádět. A podívejte se ještě dnes na sebe a kolem sebe, kolik lidí tady žere tu komunisticko-Ruskoimperiální propagandu, když propagandu odsuzujete; tak to těm Iráčanům tolik nezazlívejte. Jistě si nemyslíte, že tam ty výbuchy v tržnicích a chrámech teď organizuje americká armáda. I když předtím možná někdy Američani i ty metody použili: Obviňuje je z toho anglický spisovatel Graham Greene v románě 'Tichý Američan' o Vietnamu. Nevím, co je na tom pravdy.

 

> P.S.: Vidíte, i vy mně jste přisoudil obdiv k Ing. Uhlovi, aniž byste k

> tomu měl racionální důvod, občas nám všem zkrátka úsudek trochu odbočí z

> reality.

. Dyť jste mi ho sám dal za  vzor,

(a já jdu večeřet, nebo mne zase bude bolet žaludek) dobrou noc,

     Tomáš Pečený

 

  -----Original Message-----

> From: {...}

> Sent: Wednesday, November 19, 2008 12:23 PM

> To: Tomas Peceny

> Subject: Re: RE2: pitomost

Pane Pečený,

 

určitě jsem se vás nijak nechtěl dotknout, nicméně tím, co jste mi odepsal, jste mi ten můj dojem v podstatě potvrdil. díky. diskutuji rád, ovšem jen pokud mám pocit, že mne to obohatí nebo to mé vidění rozšíří.

Jako příklad vezmu poslední tři odstavce tohoto vašeho emailu.

 

Pamatuji si velmi dobře, jak mizivý až nijaký vliv na společnost měli Havel a Charta 77. A to ještě měli štěstí, že tím nejznámějším vyvolencem západoevropských medií nebyl Václav Benda, to by je pravděpodobně před veřejností odepsalo jako partu bláznů. Mnohem větší vliv měly folkové, rockové, undergroundové projekty , pro tu starší generaci (která ovšem byla naprosto neschopná cokoliv ještě změnit) to možná byly i propagandistické žvásty z Hlasu Ameriky.

 

Co se týká Uhlovy strategie, máte to dobře vymyšleno, jen si nepřiznat, že jsem byl srab. Samozřejmě, že Petr Uhl si byl vědom toho, jak to na něho dopadne, protože velmi dobře věděl, jak právě na tu takřka 100% účast jsou komunisté citliví. A právě o to se snažil. Zároveň mu muselo být jasné, že se k němu polovina voličů nepřizná, nebyl jistě naivní.

 

Ono zase nebyl ve skutečnosti až takový problém k volbám nejít, a když už jít, tak vhodit lístek zneplatněný. Kolik procent by z toho ovšem totalitní moc vykouzlila, to je jiná otázka. Nejít na 1. máje do průvodu, to byla banální samozřejmost pro většinu mých známých, takže mne udivuje, že jste s vašimi názory absolvoval dokonce i toto.

 

Jen krátce k "co se říká" - to je nešťastná hloupá formulace, často používaná. Ono se ale samo nic neříká, vždy to říká někdo konkrétní. Ono se samo nic nemění, to konkrétní lidé něco mění, atd, jistě chápete.

Ovšem pobavilo mne kouzlo nechtěného: Petr Uhl zřejmě podle vás (resp., podle toho, co se říká) považoval tehdejší režim za příliš... spontánní.

 

A konečně, co se týká Biľaka, víte, tím se můžete bavit vy, co měl ten chlapík na výučním listě, mne osobně to nezajímá ani zbla. Už jsem potkal korunované kretény s vysokoškolskými diplomy. K čemu jim byly, když nikdy nic nepochopí?

 

Omlouvám se za neznalost reálií padesátých let, tehdy to možná bylo všechno obtížné (ovšem pořád lepší než v 80. v Salvadoru nebo Nikaragui nebo dnes v Iráku či na Haiti), ale v době kterou znám šlo jen o srabství, sobeckost a morální porážku, nic víc. Proto také studenti byli takovým svěžím impulsem, v naivitě, nezodpovědnosti a relativní čistotě svého mládí jim často šlo skutečně o morální pozvednutí národa a o uvolnění toho hnusného soudružského sevření. O to, aby jejich rodiče mohli konečně narovnat páteř, když už to vlastním odhodláním nedokáží.

Tyto ideály samozřejmě nezpeněžíte, takže se jaksi vytratily, přesto mám silný důvod věřit, že o prosazování neoliberálních doktrin a kosmických válek nikomu nešlo.

 

Mějte se fajn a nenechte se mým rýpáním rozhodně odradit, Petr {...}.

 

P.S.: Vidíte, i vy mně jste přisoudil obdiv k Ing. Uhlovi, aniž byste k tomu měl racionální důvod, občas nám všem zkrátka úsudek trochu odbočí z reality.

 

 


From: Tomas Peceny
Sent: Wednesday, November 19, 2008 5:13 AM
To:
{...}
Subject: RE2: pitomost

 

Pane {...},

   z čeho jste usoudil, že "farmářovné" považuji za OK?

   Kdyby Vás můj názor na takové věci zajímal, podívejte se do těch komentářů na povídání o americkém zdravotnictví. Naštvaný člověk má tendenci přiřknout tomu druhému výrok a pak ho za něj drtivě zkritizovat.

   Kdybychom se lépe znali, pověděl bych Vám také, o čem si myslím, že podstatně ovlivnilo moji vnímavost ke lžím. To jsem tam do Britských listů napsal, když jsem uveřejňoval svůj první článek, o těch českých protičeských šovinistech; právě v jejich projevech a v přístupu tisku v cizím vlastnictví mi ta manipulace (o níž existují dobré důkazy) vadila, chtěl jsem na ni upozornit a nenapadlo mne, že v jiné souvislosti mi to bude někdo z našich lidí potřebovat vyčíst. A hned mi přitom vynadat, že bych si jistě rád životopis vylepšil mučednickými zásluhami. Proč bych takovou věc měl dělat?

 

   Také přístup p. Uhla, který zřejmě obdivujete, mi tak dobrý nepřipadá. Ty volby byly test: právě podle nich se orientovali komunističtí mocipáni v tom, kdo to ponížení nevydrží, ukáže, je opravdu proti nim a mají ho pro výstrahu ostatním ničit. Takže výzva, aby se všichni takoví ukázali, nebyl podle mne vůbec dobrý nápad. Jistě si nenamlouváte, že nějaký takový hromadný protest mohl nějak skutečně ohrozit tu totáčovou moc. To už protesty veřejně (na Západě) známých lidí (V. Havel) přece jen trošku nějakou váhu měly; přinejmenším ta veřejná známost jim zachránila život. Vím o lidech, kteří dopadli daleko hůř než ti veřejně známí ze stejného pracoviště, kteří někdy to povědomí o sobě získali hodně ostrým veřejným protestem; to už je taková (účinná) zásada těch režimů, ničit důsledně malé ryby.

   Nevím, jestli je pravda to co se o p. Uhlovi říká; že totiž byl disidentem proto, že ten komunistický režim tady považoval za příliš pravicový. Podle jeho vystoupení po sametovce bych tomu docela věřil. Já vím, že Vám vadí ta jednorozměrnost; ale on je opravdu podstatný rozdíl mezi tím spontánním a řízeným přístupem a právem se táhne celými dějinami demokracie. To není model, ale třídění. Právě jeho rozmazávání bývá hodně využito k manipulaci; o tom byste v tom mém traktátu našel kus také.

   Mávání v průvodu za totáče bylo právě to vynucené. Mně byl nejbližší způsob, tenkrát dost používaný, skandovat "Ať šije soudruh Biľak", jestli víte o co šlo. Je pozoruhodné, že ten jeho pověstný výuční list s poznámkou "Na saka nepúšťať!" opravdu existoval, jak se po sametovce ukázalo.

    

        Tomáš Pečený

 

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Tuesday, November 18, 2008 2:44 PM
To: 'Petr {...}'
Subject: RE: pitomost

 

Dobrý den pane {...},

> proč nikde nepopíšete, jakým způsobem jste proti té všeobecné

> nespontánnosti a blbosti a zločinnosti vystupoval před listopadem 1989

> vy osobně? vědecký pracovník, vzdělaný člověk. ignoroval jste alespoň

> tehdejší volby nebo jste, jako 95% ostatních výhradně doma bečících

> ovcí, šel hodit jednotnou kandidátku národní fronty? vyzýval jste lidi

> (tak jako ten nespontánní levičák uhl) aby takové volby ignorovali?

píšu, na konci odkazu slovníček newspeaku.

   Víte, já nejsem ten typ, co jde s tasenou šavlí proti tankům; a nijak se za to nestydím. (Vědec nejsem, i když můj studijní obor byl i přípravou na tu možnost.)

   Promiňte, že Vám odpovídám narychlo, teď spěchám s žena na mne čeká. Ale lépe by se nám diskutovalo, kdybyste vyslyšel mou prosbu na konci textu; pokud byste o diskusi stál, ten Váš dopis na to moc nevypadá,

   Tomáš Pečený

 

> -----Original Message-----

> From: {...}

> Sent: Tuesday, November 18, 2008 2:19 PM

> To: t.peceny@volny.cz

> Subject: pitomost

>

pane pečený,

vaše snaha tlouct rovnítka tam, kde nedávají smyslu, je obdivuhodná.

téměř jako srovnat vedle sebe hromadu uhlí a hromadu listí a tvrdit, že obojí zahřeje stejně, protože obého je stejně vysoká, podobně vypadající hromada. jako vědec jistě víte, že podobný projev dvou různých činitelů za určitých podmínek ještě neznamená, že ony činitelé jsou shodné podstaty.

 

vy asi nebudete židovského původu, že? pak byste možná na jeden (ten

nejvýraznější) rozdíl přišel i bez většího úsilí.

 

jako vědec byste měl být schopen důkladnějších analýz i bez historického vzdělání. přesto však nejste schopen se povznést nad oblbující jednorozměrný model levá-pravá a dokonce přicházíte s geniální obměnou:

spontánní-nespontánní - což je ovšem důkazem vašeho čehosi, o čem ze slušnosti pomlčím (lehce mi to připomíná dobu, kdy sovětské rakety byly mírové asi jako dnešní brdský radar, zatímco ty americké byly zkázonosné a smrtící a samozřejmě nikdy jinak, dnes je tomu samozřejmě opačně).

osobně se naštěstí za jednorozměrného člověka nepovažuji a tak s vaším modelem zkrátka nevystačím.

 

ke konkrétním vašim formulacím nejsem schopen nic napsat - utopil a zamotal bych se v nich, jsou totiž natolik nesmyslné až hloupé, že vyvracet je, resp. uvádět do kontextu, by bylo nad rámec času, který jsem ochotem tomuto textu věnovat. co napsat inteligentního např. k vaší formulaci korupce/uplácení voličů levičáky? ono neexistuje jen pastelkovné, ale třeba také pěkně tučné americké "farmářovné". ve francii je to jistě znak levičáckého kupování volebních hlasů, ve spojených státech je to výrazem státnické zodpovědnosti? nebo raději otázka strategických priorit? manipulativní klišé jsou vždy po ruce.

 

proč nikde nepopíšete, jakým způsobem jste proti té všeobecné nespontánnosti a blbosti a zločinnosti vystupoval před listopadem 1989 vy osobně? vědecký pracovník, vzdělaný člověk. ignoroval jste alespoň tehdejší volby nebo jste, jako 95% ostatních výhradně doma bečících ovcí, šel hodit jednotnou kandidátku národní fronty? vyzýval jste lidi (tak jako ten nespontánní levičák uhl) aby takové volby ignorovali? asi ne, že? jinak byste jistě rád ve svém životopise uvedl 5 let natvrdo.

anebo jste pěkně spontánně, pravicově šel mávat mávátkem do průvodu?

 

ve svém "životopise" se zmiňujete o citlivosti na manipulaci a lež, nicméně ta hromada písmenek je přesně ukázkou takové manipulace.

vznikla-li záměrně, z neznalosti, či z neschopnosti překročit vlastní (či spíše zvnějšku přijatý) stín, víte asi jen vy.

pravděpodobně jste citlivý jen po jedné straně, budiž.

 

s přáním všeho dobrého,

 petr {...}, praha.