{Podle osobního sdělení pana inženýra Nevařila šlo v tom jeho
článku (o růstu
majetku Československa za "totáče") o věcné 'materiální' ceny;
tomu rozumím jako ceny určené tak, aby se (nejspíš pro ten veřejný majetek) pokud možno inflací neměnily;
asi jsem to měl poznat z toho článku
i té korespondence. Takový výpočet růstu pro obdobný kapitalistický stát,
snad Lucembursko, Belgii, Ekvador nebo Jižní Koreu, zatím nemám. Pan inženýr také ne, ale ví, na kterých statistikách
by ho bylo možno založit, jsou-li ještě zveřejňovány. Pokud jsem mu správně rozuměl, nehodlá se tím sám zabývat.
Jeho odsudky hospodaření Československa a České republiky
po sametové revoluci vycházejí z jeho názoru, že celá transformace socialistického na tržní hospodářství byla zbytečná a
tedy byly zbytečné i ztráty, které s ní souvisely.
Tomáš
Pečený 10. 1.12}
{Právě v tomto případě vnímám letos to osobní
zdvořilostní přání jako významné i pro další lidi a proto ho tu zveřejňuji. Pan
inženýr není sám z oponentů, kdo mi přál také. Touto formou děkuji za opětované
přání jemu i těm dalším; není v mých silách poděkovat všem jednotlivě.
Měli
bychom se všichni umět domluvit.
Tomáš
Pečený 23.12.11}
From: Nevařil [mailto:
Sent: Friday, December 23, 2011 3:54 PM
To:
Subject: Re: PF
Zdravím, děkuji za vinš a
přeji rovněž pohodové Vánoce a dobrý další rok.
Nevařil
----------
----- Original Message -----
From: Tomas.peceny
Sent:
Thursday, December 22, 2011
3:50 AM
Subject:
PF
Pane
inženýre,
přeji Vám i Vašim blízkým radostné Vánoce a
zdraví, úspěch a pohodu do nového roku,
Tomáš Pečený
From:
Sent: Saturday, December 03, 2011 2:57 PM
To: 'Nevařil'
Subject: RE: Vaše maily
z 27. a 29.11.2011
Dobrý
den pane inženýre,
vidím, že ta prosba o trochu Vašeho času byla ode mne nepřípadná a že
v dané situaci by to byla i pro Vás práce na několik dní. Ale ty číselné
výsledky, o kterých jste psal v tom článku Hospodaření zločinných komunistů i
v této Vaší poslední odpovědi, i závěry, které tam činíte, jsou v moc hlubokém
rozporu s tím, co o těch věcech vím podle svých zkušeností jako občan,
konzument, starý (červen 1936, byť proti Vám zajíc) vývojový pracovník
elektroniky, známý mnoha lidí, kteří žili na obou stranách železné opony a
člověk, který se o ty vztahy dlouhodobě intenzívně zajímá. I v tom Vašem přeposlaném článku vidím věty typu 'Je pravda, že
v některých nedávných analýzách, včetně vládních, se naopak uvádí, že ČSSR
měla v této době veřejný dluh v téže výši (85 mld. Kčs), což je ale
"vycucáno z prstu", je to
vím "v čem" (v jaké demokracii a v jaké svobodě slova) žiju.
'.
Já tu naši demokracii i životní úroveň podle své zkušenosti hodnotím o mnoho
řádů lépe než tu v socialistickém Československu. Navíc z toho porovnání našeho
věku vidím, že jste, podobně jako Karel Kyncl */, člověk z generace,
které připadalo komunistické řešení nejpřitažlivější a považuji za možné, že
v té souvislosti děláte chybu nějakým přehlédnutím nebo nesprávným
předpokladem.
Proto Vás prosím o těch několik dní Vašeho času. Navrhuji Vám, že to uděláme
spolu; snad bych stihl Váš postup zaznamenávat.
Je mi jasné, že by to pro Vás nebylo moc velké potěšení, když bych v tom
Vašem postupu nejspíš hlavně hledal tu chybu a současně se tak ty věci učil;
ale ten "souboj" sám by mohl být inspirativní i pro Vás.
Jen ještě jeden předběžný dotaz, o němž jsem se už zmínil a který by nám mohl
tu práci ušetřit: všechny ty ceny, z nichž ten majetek Československa
v r. 1948 a 1989 počítáte, jsou z (nominálně, ale věcně
dostatečně resp. nejlépe dosažitelně) volného trhu?
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
> -----Original Message-----
> From:
Nevařil [mailto:
> Sent: Saturday, December 03, 2011 11:06 AM
> To:
> Subject: Vaše maily z 27. a 29.11.2011
>
> Dobrý den,
>
> omlouvám se za opožděnou odpověď.
>
> 1. Základní prameny k mému materiálu jsem Vám sdělil. Nějaká specifická
> metodika k jejich zpracování samozřejmě neexistuje, je dána znalostí
> ekonomie, statistiky, národního účetnictví a národního hospodářství..
> Tady
> nejde
> (ve
> statistických publikacích lze najít nejvýše velice obecné metodické
> vymezení
> obsahu konkretního ukazatele). To platí jak pro autora tak i pro
> případného
> recenzenta. Pro ilustraci jaká to může být piplačka přikládám svůj jiný
> článek na téma "Budování našeho veřejného dluhu" z r. 2003 (nebyl
> publikován), na němž je vidět co všechno za údaje jsou pro jeho napsání
> nezbytné. Když takovou práci dělám, tak jsem u počitače obbklopen
> statistikami, výstřižky, literaturou, různými škrabopisy, kalkulačkou,
> papírem a tužkou atd. a konkretní základní údaje musím "vyzobávat"
> (Statistická ročenka za daný rok, stránka, tabulka číslo, sloupec, řádek
> atd.) a většinou přímo sázet do textu. Nějaké komplexní čistopisy
> zpracovaných sestav vhodných dokonce na skenování samozřejmě nedělám.
>
> 2. Pro příklad uvádím rámcový postup pro zjištění vývoje národního majetku
> v
> l. 1948 až 1989. Samozřejmě jde o údaje o vývoji fyzického stavu, tedy ve
> stálých cenách. Tzn., že indexy běžných cen musí být vyeliminovány korekcí
> tzv. cenovým deflátorem. Je samozřejmé, že vývoj jen v běžných cenách
> daných
> let by neměl smysl, byl by dezinformací. Taková analýza ukázala, že v
> období
> uvedených let jeho reálná hodnota vzrostla 7 až 8 x (tady nemá smysl si
> nějak zvlášť hrát na desetinná místa). Základní údaje poskytuje Historická
> ročenka FSÚ a to o letech 1948 až 1983, k tomu za další léta je ovšem
> nutno
> přírůstky připočítávat samostatně ze Statistických ročenek let 1984 až
> 1989. V daných letech je nutno sestavit údaje za ČSSR, ČSR i SSR. Souhrnné
> stavy jsou pak dány součtem hodnot základních fondů (výrobních i
> nevýrobních), nedokončené výstavby a zásob (surovin a materiálů,
> obchodního
> zboží). To všechno je v Historické ročence dáno ve stálých cenách (s
> nutným
> zohledněním korekce přechodových let kd je měněn časový základ indexu), v
> dalších letech je nutno už jednotlivé roční údaje přepočítat zmíněným
> deflátorem. Takže kdybych pro Vás měl zpracovat dodatečně takové sestavy
> na
> čisto byla by to práce na plný úvazek nikoliv hodin ale možná několika dní.
> To ode mně nechtějte, moje problémy a starosti jsou už někde jinde. To si
> musí projít i recenzent, jinak by tomu stejně nemusel uvěřit.
>
> 3. Sám svoje články neposuzuji jako "levicové", zkrátka konstatuji
> skutečnost. Je pravda, že pro mně z nich vyplývá závěr podle něhož
> "komunismus byl špatný režim, horší (mnohem) pro většinu lidí je už jenom
> kapitalismus". Takové věci jsou ovšem u nás v zásadě nepublikovatelné (na
> internet něco může proniknout ovšem jen na okrajových stránkách a to
> teprve
> v posledních letech). Vím o čem mluvím, protože já sám mám publikačního
> "zaracha" v odborném a "řádném" tisku už od závěru roku 1990. Nebylo a
> není
> to pro mně překvapující, vím "v čem" (v jaké demokracii a v jaké svobodě
> slova) žiju. Samozřejmě bych si mohl nechat svoje knihy (napsal jsem jich
> po r. 1990 15 až 16, z toho bylo publikováno jen pět a to v okrajových
> vydavatelstvích, které potom zpravidla hned zanikly, bez jazykové a
> redakční
> korektury, a aniž by se pak dostaly do běžné distribuce) vydat na vlastní
> náklad. Jsem důchodce a nemám na to peníze a ani jsem tak hluboko neklesl,
> abych se tak samožersky prodával (konečně pořád zůstává otázka zda by to
> knižní distribuce vzala).. .A stěžovat si? Kde, snad v lampárně na Hlavním
> nádraží?
>
> 4. Nevadí mně, pokud moje odpovědi budete někde publikovat i když nechápu
> jakou to má souvislost s věcnou podstatou mého článku. K ostatním otázkám
> nadhozeným ve Vašem mailu se nevyjadřuji, protože sám citované (viz odkazy)
> diskuse a stanoviska neznám.
>
> Zdraví Nevařil
>
{Zeleně tu tímto písmem vyznačuji opravu a
doplněk svého textu, jak jsem ho měl napsat
Tomáš Pečený, 27.11.11 a 29.11.11}
From:
Sent: Tuesday, November 29, 2011 10:02 AM
To: '
Cc:Dr. Čulík
Subject: nejde jen o
Váš osobní dojem, byť podložený
odbornou praxí na vysokých postech?
Importance: High
Dobrý den pane
inženýre,
na premise toho Vašeho článku Hospodaření
zločinných komunistů, že publikování věcných názorů nesmí být
v demokratické společnosti omezováno víc než je nezbytně nutné, se jistě
shodujeme. Tvrdým výrokům se v těch věcech vyhýbám i já např. v tom
článku o vražedné
volnosti médií, když uvážím např. 'Osvětimskou lež' a její publikování
formou PR náznaků a záměrně vybraných dílčích dat. A shodujeme se jistě i
v tom, že ty publikované názory mají být opravdu věcné, tedy podložené
pozorovanými daty zkontrolovanými veřejnou oponenturou.
K takové oponentuře některých hlavních dat uvedených a interpretovaných
v tom Vašem článku bych rád využil na těch svých stránkách tu o korespondenci
s Vámi, jak je snad vidět z mého předchozího dopisu. Svou
kvalifikaci aspoň jako technického redaktora pro to jsem popsal Ing.
Hoškovi u slova 'informatik' a charakterizuji ji slovy 'ekonomický laik'
v korespondenci s ředitelem
Ladwigem; o tom víte, jak jste psal. V té
rubrice korespondence
se doufám ukazuje, že to jde. (Škoda, že p. Ladwig nesouhlasil
s uveřejněním svých odpovědí o dlouhodobé referenci hodnoty.) Rád bych zveřejnil/citoval
metodiku výpočtu toho společenského bohatství, je-li v těch pramenech,
např. statistických ročenkách, popsána; a případně se pak zeptal na některé
její části, možná na to, jestli byla ta ocenění v tržních cenách.
Prosím Vás proto o trochu Vašeho času. Totiž abyste uvedl, nejlépe rovnou
v odpovědi, kde je ta metodika výpočtu toho majetku Československa
v r. 1948 a v r. 1989 přesně popsána; a pokud to není na
Internetu k dispozici, abyste ji tak zveřejnil nebo mi to aspoň usnadnil
tím, že mi ji necháte ofotografovat.
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
From:
Sent: Sunday,
November 27, 2011 6:57 PM
To: 'Nevařil'
Subject: RE: Prameny k článku
"Hospodaření zločinných komunistů" - Váš mail z 26.11.2011
Dobrý den pane
inženýre,
děkuji Vám za ty informace. Z povahy věci nepředpokládám, že byste měl námitky
proti tomu zveřejnění Vaší odpovědi na mých stránkách a rovnou ji tam vyvěsím.
Kdybyste mne nechal ofotografovat ta data, která máte v těch svých
výtiscích statistických ročenek, ušetřil byste mi dost práce. Snažím se tak
důkladně argumentovat a ta data podle Vaší interpretace hodně odporují tomu, co
jsem ve svém osobním i profesním dlouhém životě pozoroval a píšu o tom na té své
stránce. Ten Váš článek je vůbec první takový pramen, o kterém vím a který
odkazuje na publikovaná tvrdá data. Jestli jsem dobře pochopil jeho význam, uvádí důkazy o tom, že důsledky odpovědi na mou otázku
všem levicovým nejsou, aspoň v situaci, kdy je možná komparace
s fungujícím tržním hospodářstvím, tak zničující, jak píšu v textu Neuskutečnitelnost
prospěšného socializmu a vysvětlivkách [1], [2], [4], [5] na konci mého článku Pekárek byl obecně
považován ... u slov '(cenové) informace'. Takovou argumentaci nabídl až teď, tou citací Vašeho článku,
první z mnoha oponentů,
o tom je hodně ta korespondence.
Ing.
Hošek po mně požadoval vyjádření k souvislosti deficitu a
transformace; na to jsem odpověděl ve smyslu, že bych ten přesný rozbor měl
vzhledem k našim odbornostem spíš požadovat já od něj a tím ta větev
diskuse skončila. O souvislosti deficitu s korupcí je moje námitka proti
televiznímu pořadu s Ing.
Prouzou ; odpověď na ni jsem (ještě?) nedostal a
mne a doufám i čtenáře by zajímal Váš názor o té věci.
Jak vidíte Vy situaci podle té otázky, kdyby
už nebyla ta možnost průběžné komparace s fungujícím tržním hospodářstvím
a přejímání jeho technických vymožeností zejména pro lepší kvalitu života lidí? (Jiná věc je, že v tvrdě řízeném
systému se lépe nacházejí prostředky na vývoj 'toho, za nitky čeho se tahá
shora', tedy zejména vojenské techniky, raket atd. Viz i v tom textu o socializmu u
slova 'okopírovali'.)
Zajímala by mne i další věc, která se Vás týká: píšete o potížích, které máte
s publikováním svých názorů v souvislosti s tím, že odporují
dnešnímu většinovému či oficielnímu názoru. I já jsem měl takové potíže
v souvislosti s jiným politickým tématem, jak o tom píšu v textu
Lidové noviny,
Mladá Fronta a další rafou na koho jim páníček
přikáže u slova zveřejnit. Prosím Vás popište co možno ty potíže se
zveřejněním Vašeho textu; téma 'politické korektnosti', ideologických tabu a serioznosti médií a vydavatelství v demokratické
společnosti je závažné a je na nás všech, abychom takové překážky označovali a
co možná pomáhali odstraňovat. I když se mi nezdá, že právě publikování
levicového vidění světa je u nás nějak nadměrně ztěžováno, jak ukazují části
toho mého textu o socializmu
u slova 'televize' a můj dopis prof.
Bělohradskému .
Těch témat se dotýká i můj text Vražedná volnost?
zejména u slov 'korupcí v médiích'. Prosím nenechte se odradit těmi bulvárními titulky, tu věc vysvětluji
v těch textech i v té korespondenci.
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
> -----Original Message-----
> From:
Nevařil [mailto:
> Sent: Sunday, November 27, 2011 10:47 AM
> To:
> Subject: Prameny k článku "Hospodaření zločinných komunistů" - Váš mail z
> 26.11.2011
>
> Dobrý den,
>
> I.. Zmíněný článek (publikovaný v BL 22.7.2009) je zestručněním jedné
> kapitoly z mé knihy "Včera, dnes a možná zítra" připravené k vydání. Byla
> v podstatě dokončena už před třemi lety (jistě si dovedete představit jaké
> problémy jsou nyní s vydáváním takových materiálů).. K jejímu sepsání byly
> využity následující hlavní písemné prameny (
>
> 1. Boris Vybíhal: Základy čs. socialistického trestního práva (SNPL Praha
> 1959)
>
> 2. Václav Průcha a kol.: Hospodářské dějiny Československa (Svoboda Praha
> 1974)
>
> 3. Vlastislav Kroupa: Bránili jsme revoluci (Naše vojsko Praha 1983)
>
> 4. Vilém Hejl: Zpráva o organizovaném násilí (Univerzum Praha 1990)
>
> 5. Statistické údaje, které jsme nesměli znát (SNTL Praha 1990)
>
> 6. Pravda o minulosti a současnosti - kolektiv autorů (Futura a.s., Praha
> 2004)
>
> 7. František Gebauer, Karel Kaplan, František Koudelka, Rudolf Vyhnálek:
> Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948-1989 (Ústav pro
> soudobé dějiny AV ČR Praha 1993)
>
> 8. Jiří Pernes: Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech
> 20. století (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2008)
>
> 9. Oskar Krejčí: Proč to prasklo (Trio Praha 1991)
>
> 10. Slavomír Ravik: Bylo nebylo - Kronika polistopadového vývoje 1989 až
> 2006 (Levné knihy KM Praha)
>
> 11.. František Dvořák, Slavomír Ravik, Jiří Teryngel: Žaloba (Periskop
> Praha 1994)
>
> 12. František Dvořák: Bilancování naší první kapitalistické pětiletky
> (Nakladatelství Alternativy Praha 1995)
>
> 13. František Dvořák: Velká loupež aneb bourání státu (CZ Books Praha 2004)
>
> 14. Stewart Steven: Komunistické zločiny a CIA. Operace CIA Splinter
> Factor (Eko-konsult Bratislava 2001)
>
> 15. Karol Ondriaš: Všeobecné kecy, fakty a nezodpovedané otázky ((Agentura
> IQ+Janošovský Bratislava 2001)
>
> 16. Karol Ondriaš: My, motroci XXI. století takto prisaháme (Agentura
> IQ+Janošovský Bratislava 2000)
>
> 17. Karol Ondriaš: Bohové současných mytologií (Eko-konzult Bratislava
> 2001)
>
> 18. Karol Ondriaš: Zamatová revolúcia a rodeo velkých samcov (Agentura
> IQ+Janošovský Bratislava 2000)
>
> 19. Karol Ondriaš: To je ono. Po 15 rokoch: (Eko-konzult Bratislava 2006)
>
> 20. Kolektiv autorů: Pravda o minulosti a současnosti (Futura Praha 2004)
>
> 21.. Lubomír Štrougal: Paměti a úvahy (Epocha s r.o. Praha 2009)
>
> 22.. Historická statistická ročenka ČSSR (FSÚ 1985)
>
> 23. Statistické ročenky ČSSR, ČSFR, ČR (FSÚ, ČSÚ Praha)
>
> 24. Ročenky Hospodářských novin
>
> 253. Ekonom, Hospodářské noviny, Haló noviny
>
> 24. Wikipedia, Internet,
>
> II. Samozřejmě byly využity i další nepublikované zásadní prameny. Např.
> interní materiály (mezirezortní) FSÚ., Ministerstva financí, Státní banky
> čsl. (ČNB), přistupné v jejich knihovnách. Navíc také interní materiály
> Úřadu předsednictva vlády, kde jsem v l. 1980 až 1990 pracoval.
>
> III. Pro danou kapitolu se jednalo hlavně o údaje z Historické statistické
> ročenky a Statistických ročenek FSÚ, především pro období do a z r.
> 1989/1990. Některé údaje byly dopracovány (kombinovány), např. Historická
> ročenka končila v r. 1984, další roky (do r. 1989) byly mnou dopočteny z
> běžných (následujících) Statistických ročenek. Nebo údaje o přírůstcích v
> l. 1948 až 1989 byly zjištěny jako rozdíly údajů těchto let atd. V řadě
> případů
> jsem převzal údaje z mých předchozích (výchozích) prací publikovaných pod
> pseudonymem "František Dvořák" (viz výše), kdy jsem je také měl v mnohem
> čerstvější paměti.
>
> IV. Na internetu jsou dostupné zejména údaje z polistopadového období,
> resp. z posledních let (ČSU, MF, ČNB). Nevím co zůstalo až dosud zachováno z
> předlistopadového období ve veřejně dostupném fondu knihoven zmíněných
> ústředních orgánů. Je např. známo, že knihovna a archiv ČSÚ byly citelně
> poškozeny při velké povodni v r. 2002. Sám jsem zde už po mnoho let nic
> nehledal.
>
> V. Chápu, že je náročné daná fakta analyzovat člověkem mimo obor, který
> neví pro co a kam sáhnout. Pro mně to bylo mnohem snazší. V oboru ekonom -
> národohospodář jsem se pohyboval prakticky celý můj pracovní život. Mám
> velmi bohatý osobní archiv. Statistiky (domácí, ¨RVHP, OSN, Ukazatele
> hospodářského vývoje v zahraničí atd.). Např. naše Statistické ročenky mám
> v celé řadě od začátku jejich vydávání v padesátých letech až dodnes. K tomu
> příslušnou odbornou literaturu, desítky vědeckých studií, interní
> materiály z ÚPV, výstřižky z novin a časopisů domácích i zahraničních atd.atd. A ani
> tak to pro mně nebylo a není jednoduché. Řadu věcí nemám po ruce přímo v
> bytě, v jiných se už obtížně orientuji. A hlavně nemám motivaci se k nim
> vůbec vracet. Moje myšlenky a práce jsou dnes už úplně jinde.
>
> Zdraví Nevařil
From:
Sent: Saturday, November 26, 2011 12:52 PM
To: '
Subject: prameny dat
Dobrý
den pane Nevařile,
na svých stránkách se snažím
vyznat v politických souvislostech a formulovat konzistentně svůj názor.
Ve
Vašem článku Hospodaření zločinných
komunistů vidím řadu číselných údajů, kterých jsem se marně dožadoval od
levicových ekonoma resp. paní Dr.
Švihlíkové. Prosím Vás o přesnou citaci pramenů těch údajů. Dají se ta data
Statistického úřadu najít na Internetu, nebo si je musím opatřit (doufám
půjčit, kde?) v tištěných sbornících? Prosím Vás o souhlas
s uveřejněním Vaší odpovědi v rubrice korespondence
těch mých stránek.
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený