Jak jsem volil špatně

Tomáš Pečený

 

    Tak podrobně tady uvažuji nad politickou zodpovědností a realitou a pak sám udělám takovou chybu!

    Dlouho se mluví o potřebě vychovat ODS k důslednější pravicovosti. Když jsem uvážil její poslední hlasování v parlamentu a tu tvář konkurenčního politika na jejích billboardech */ a viděl na její kandidátce tolik pražských zastupitelů, které jsem tu jinde kritizoval, nezjistil jsem si ani, že někteří z nich jsou hodně dobří (dostali pak i dost preferenčních hlasů), ani jsem neuvážil, že právě v našem obvodě jsem ty problémy vlastně nikdy nepozoroval. A risknul jsem to volbou nové malé pravicové strany, která pak nedostala ani těch 1,5 % potřebných pro její další elementární finanční zajištění a rozvoj.

    Ten ideál volby jen podle programů (viz korespondence s paní prof. Dvořákovou) je opravdu jen akademická teorie. Měl jsem dát na postřeh od kamaráda, který se o politiku moc nestará, že o té straně vůbec neví ('s takovou to máš těžké'); i moje žena to věděla dobře (a nezapomíná mi připomenout, že ta strana se nějakou akcí v našem okolí vůbec neukázala) i vnuk to možná udělal šikovněji, nepotvrdí-li se moje obavy o budoucí úloze nejvýznamnějšího představitele té strany, kterou volil.