Jak jsem volil špatně
Tak podrobně tady uvažuji nad politickou
zodpovědností a realitou a pak sám udělám takovou chybu!
Dlouho se mluví o potřebě vychovat ODS k důslednější pravicovosti.
Když jsem uvážil její poslední hlasování v parlamentu a tu tvář
konkurenčního politika na jejích billboardech */ a
viděl na její kandidátce tolik pražských zastupitelů, které jsem tu jinde
kritizoval, nezjistil jsem si ani, že někteří z nich jsou hodně dobří
(dostali pak i dost preferenčních hlasů), ani jsem neuvážil, že právě
v našem obvodě jsem ty problémy vlastně nikdy nepozoroval. A risknul jsem
to volbou nové malé pravicové strany, která pak nedostala ani těch 1,5 %
potřebných pro její další elementární finanční zajištění a rozvoj.
Ten ideál volby jen podle programů (viz korespondence s paní prof. Dvořákovou) je opravdu
jen akademická teorie. Měl jsem dát na postřeh od kamaráda, který se o politiku
moc nestará, že o té straně vůbec neví ('s takovou to máš těžké'); i moje
žena to věděla dobře (a nezapomíná mi připomenout, že ta strana se nějakou akcí
v našem okolí vůbec neukázala) i vnuk to možná udělal šikovněji,
nepotvrdí-li se moje obavy o budoucí úloze nejvýznamnějšího představitele té
strany, kterou volil.