nebarevně
barevně
, s mým "barevným výkladem                              

politických souvislostí, viz v seznamu textů.


Ukázalo se, že tento článek je odpovědí na článek Stáváme se normální zemí, pane prezidente, právě jeho autorovi i předlohám. Proto jsem žádal 25.1.11 a žádám 1.12.11 Dr. Čulíka o zveřejnění i v Britských listech. Tento článek je i polemikou s článkem Lékařské odcházení dřívějšího levicového ministra zdravotnictví, který tu situaci ve zdravotnictví nevyřešil a dál agituje pro ten svůj socialistický přístup. Pro ten agituje ke škodě nás pacientů bohužel i Svaz pacientů České republiky , zřejmě působením vedení bývalou ministryní zdravotnictví MUDr. Emmerovou a PaedDr. Gajdůškovou, političkami ČSSD.

Tento článek je odpovědí i na článek Melouchy ve světě symbolů.

 

odborářští vyžírkové a výhledy těch, kdo je poslechnou

Tomáš Pečený

 

Soudruzi odboráři zřejmě jednají internacionálně; to už známe, viz nám Čechům vládla ... . Teď se zřejmě rozhodli pro podporu svých evropských kolegů: Přece ani na těch německých nemohou nechat ukázku, jak v Německu odbory zničily řadu dobrých firem 1/ a poškodily tak hospodářství jejich státu i celé Evropské unie; a francouzští, řečtí a španělští odboráři jsou ještě horší. Tak holt ti čeští musejí zase pořádně poškodit také celou Českou republiku, aby to nebylo tak nápadné; metodika takových "bojů za práva pracujících" je dávno známá 2/. Snad by se dala poznat už i beze slov z 'muziky', viz dále. O potřebě naší hospodářské vyspělosti pro budoucnost našeho národa a státu v Evropě píšu v tom článku blízko slova 'průmyslová'. Víme, že českým soudruhům se nikdy nehodilo, když zaměstnanci přiměřeně spolupracovali se svými chlebodárci/vykořisťovateli a byli loyální svému národu (říkali tomu jinak).

 

    Podívejme se, jaký motiv k tomu mají odborářští bossové osobně; totiž co může normální smrtelník zjistit o jejich příjmech. Malé nebudou, to jsem si uvědomil už kdysi při čtení své oblíbené knihy 'Šťastný Jim' (Kingsley Amis), napsané brzy po druhé válce o pocitech začínajícího univerzitního pedagoga v Anglii. Snobský rádobyumělec, syn nadřízeného pana profesora, se tam (na otravné dobrovolně povinné společenské sedánce) vytahuje 'Maluji obrazy. Tečka. Nikoliv obrazy nahých žen nebo odborových funkcionářů.' (cituji volně zpaměti).
    Statistiky v Česku ani v Německu či Anglii (za ty informace děkuji dvěma vedoucím statistikům a dalším lidem z jiné takové instituce, kteří si zveřejnění nepřáli) ty odborářské bossy jako samostatnou příjmovou skupinu nevedou (to si soudruzi zřejmě uměli zařídit také
internacionálně), v té české jsou zahrnuti v třídě 'Vedoucí zájmových, odborových a společenských organizací' (obdobně jako v klasifikaci mezinárodní, tedy zřejmě ve směsi s vedoucími včelaři, zahrádkáři, šermíři, zájemci o abstraktní malířství, orientální náboženství atd atd; kromě toho ta česká statistika ty odboráře [zatím] vůbec nesbírá). Takže příjmy českých odborářských bossů nelze z oficielních statistik určit vůbec. (V předchozí verzi jsem tu měl nesprávně odhad, založený na popisu té třídy, viz posudek statistika.)

 

    A co za ty své příjmy ti odborářští vyžírkové svou organizací stávek a odchodů zdravotníků do zahraničí poskytují aspoň těm, kdo je mají poslechnout:
    -  Státní zaměstnanci by podle mého pocitu měli být k tomu státu loyální, být tím vzorem ostatním a rozhodně se dál neshazovat (učitelé!!) odborářským vyděračstvím takového kalibru.
    -  Lékaři mají u nás společenské postavení a prestiž nesrovnatelnou s jinými lidmi. Jak se na ně lidé asi budou dívat teď: jako na rejžáky, kterým nestačí větší poměr příjmů k normálním smrtelníkům, než mají jejich kolegové v Německu5/ a v Anglii. A za cenu poškozování našeho zdraví vymáhají (s představou z jednoho takového prohlášení, že 'Vláda do pár hodin jim vyhoví.') platy, jaké mají lékaři v zemích, kde neproběhlo to dvojí socialistické vyloupení. Přitom se ti, kdo opravdu emigrují, setkají hned s tím, že životní náklady v těch zemích jsou ovšem aspoň o ten poměr průměrných platů vyšší, takže si vlastně pohoršejí. A budou muset se svými pacienty mluvit v jejich jazyce a skládat k tomu většinou nejdřív příslušné zkoušky. A ztratějí tu natrvalo své pacienty i kdyby se chtěli vrátit. (Jedna naše známá, také reemigrantka, tu tře bídu do té míry, že je úředně v kategorii sociálně potřebných, protože se jí tou emigrací rozpadla rodina; a to se navíc ještě sama stará o dva krásné dorostence, míšence, které si tam pořídila její dcera.) Ptal jsem se dnes své vynikající lékařky (té z článku Dík MUDr. Julínkovi), jestli se jí její nadřízení lékaři v té nemocnici věnovali tak špatně, jak nám to líčí jiný
propagační článek podepsaný emigrantem [i jak nám to líčí z České lékařské komory její boss MUDr. Kubek, viz dále]. Ale samozřejmě to tak není, to vynikající oddělení a jeho primář si své lidi vychovává perfektně, jinak by to nešlo. Sama rozhodně emigrovat nehodlá. Právě jsem po té operaci a všechno proběhlo tak dokonale, jak jsem viděl už dřív. Svého spolužáka lékaře jsem se ptal, jestli to doškolování a postgraduální vzdělávání lékařů je u nás opravdu o tolik horší než v Německu, jak to líčí ten emigrant [i z komory ten boss MUDr. Kubek]. Vysvětlil mi, že ke změnám tu došlo a že ta věc je teď hodně v kompetenci [té] lékařské komory, ale o nějaké katastrofální úrovni té věci nic neslyšel. Řekl mi, jak jeho nejbližší příbuzný, lékař, který pracuje v Německu, mu záviděl systém zvyšování kvalifikace tady, když v Německu k tomu potřeboval dobrozdání předchozího nadřízeného lékaře, školení (praxi i s pacienty) přes půl Německa daleko od bydliště a školící doktor tam ani nechodil. Vyprávěl mi také, že jiný z jeho nejbližších příbuzných, který žije trvale v USA, tu při návštěvě potřeboval vrcholnou lékařskou péči (výpotek osrdečníku, smrtelně nebezpečný s diagnozou možnou až nakonec) a žasl, jakou má ta péče úroveň; to by jistě při takové situaci, jakou nám namlouvá ten emigrant [i ten boss MUDr. Kubek], nebylo vůbec možné. Někteří významní čeští lékaři, např. primář MUDr. Kotík, by nám měli poskytnout podrobnější vysvětlení svého jiného pohledu na to postgraduální vzdělávání, kterým podporují stanovisko té komory. A jiný můj spolužák lékař by nám měl podrobněji vysvětlit svůj levicový pohled na tu akci, tak dokonale shodný co do smyslu s jeho pohledem za poslední čtvrt století. 1.12.11 mi (po tom, co sám na ty věci zavedl řeč podporou těch odborářů, prý 'doktorů') zase řekl 'Nezlob se, nezajímám se o to.'. Ten přístup je typický, viz v textu o socializmu u slova 'vychrlí'.

    K těm revolučním kecům Britských listech (viz nadtitul), jak prý naše společnost zkolabovává právě pro nedostatečné zabezpečení životní úrovně i lékařů: krátce před 15.2.13 jsem se dozvěděl, že jeden můj, výborný, lékař vlastní celou velikánskou 'polikliniku'. A není jediný, o jehož životní úrovni něco vím, zejména těch, kteří pracují jako zaměstnanci. IZIP nepoužívá, naštěstí jsem jeho kvalitu poznal dřív; teď už bych kvůli tomu moc váhal, kdybych si ho měl vybrat. Třeba ho o té užitečnosti IZIP pro pacienty přesvědčím i tak.

 

    Ta Česká lékařská komora vybízela zase v Rathovském duchu (viz u toho jména v textu o socializmu, v jeho komentářích a v článku 3/) k těm emigracím. O vztazích naší republiky k lékařům píšu v těch komentářích přímo za těmi odkazy.

 

    Vidíme, že odboráři vyžírají nejen příspěvky od svých příznivců a hlavně spousty peněz každého z nás následnými ekonomickými škodami a poškozováním vzájemné důvěry (viz konec textu o socializmu u řetězce '1000000' a odkazy odtamtud). Vyžírají i potíže každého z nás těmi stávkami samými a poškozováním zdravotnické péče a péče o děti. Vyžírají i společenskou prestiž a osobní potíže těch lidí, které svedou. Jak v souvislosti s tou odborářskou akcí emigrace budou lidi i jejich zákonní zástupci vnímat teď nejen (nejspíš MUDr.) Zbyňka Veselského, ale hlavně všechny ostatní lékaře a jejich komoru (neřkuli odboráře, ti si co do bezohlednosti k nám dalším občanům a osudu naší republiky zřejmě nijak nezadají s odboráři mediálními, kteří se významně podíleli na puči koncem r. 2000).

    Těm vydírajícím lékařům je opravdu jedno, jestli jim a jejich radám budou lidi důvěřovat?!

A budou umět při tom hromadném pochodu za prací a "chlebem" do Rakouska zpívat správně, s tou výstižnou muzikou, "
        Die Kammer hoch!
        Die Reihen dicht geschlossen!
        MUDr. marschiert
        Mit ruhig festem Schritt
        |: Kam'raden, die alle
           kranken erschossen,
           Marschier'n im Geist
           In unser'n Reihen mit :|
"?

    Předseda Engel lékařských odborů (měl tam 'na starosti mezinárodní vztahy a přípravu na vstup do mezinárodních organizací', viz výše 'internacionálně') nám 30.1.11 v poledne předvedl jejich představu té mezilidské solidarity i jinak: Peníze, slíbené jim vládou k odvrácení jimi plánované kalamity českého zdravotnictví, musí dostat jen nadčlověk (informace jim: německy se to pěkně řekne 'der Übermensch') - doktor. Sestra nic!

    Že bych se byl svým optimizmem Byli by Češi ochotni zase skočit na špek levičákům a škodit své zemi cestou občanské neposlušnosti? přece jen mýlil, byť jen u řady těch vzdělaných? Boss MUDr. Kubek komory si tím byl (v televizi) suverénně jistý; a projevuje starostlivost o to vzdělávání lékařů, úspory ve zdravotnictví a hlavně o naše zdraví opravdu dojemně.

    Vedoucí by měli opravdu hodně diferencovat platy lékařů podle trvalého zájmu zákazníků - pacientů. Až tak, aby přemáhali "bokové" příjmy (melouchy) lékařů od farmaceutických a obdobných firem z těch nevyloupených států. To bude s růstem naší životní úrovně postupně méně kritické a bude to doufám směřovat k žádoucí samoopravovací tržní 4/ rovnováze jako v jiných oborech našeho života. Ti vedoucí pak také budou i ve vlastním zájmu správně organizovat využití drahých zařízení, která obhospodařují, aby na ně pacienti zbytečně nečekali a nebylo tedy potřeba kupovat další taková zařízení.

    Zaplať Pán Bůh za to, že česká vláda pomohla v prosinci 2011 vládě Slovenska, kde se vyděrači Engelovi a asi i dalším "revolucionářům" z Česka podařilo tu krizi opravdu vyvolat. K protestům ČeskéSSD a další levice proti ústavnosti té pomoci: jako ta horší sorta právníků skákali na formálním znění toho ústavního článku 43; proti nim, pokud vím, tu pomoc hájil i senátor Töpfer a zejména jsem slyšel a ocenil, že tu lékařskou pomoc Slovákům poslali i Rakušani. Českou televizi jsem jako vždy sledoval náhodně, zase jsem tam viděl jen ty právnické řeči levice, odsuzující tu pomoc. Zajímá mne to opravdu, protože Slováci nám hodně vyčítali, že jsme v únoru 1948 (viz u těch slov o socializmu) kladli komunistům menší odpor než oni. Engelovo "internacionální" rozeštvávání tak vlastně i nás se Slováky, které se vždycky tolik hodilo komunistům i sudeťákům, se tou vládní pomocí teď doufejme mine účinkem.