Zeptejme se vedoucích světových politiků, proč se nemohou dohodnout!
Let's ask the world's leading politicians, why they can not agree!

   Víme, jak dobrý výsledek měla spolupráce Sovětského svazu, USA, Velké Británie, Francie, Československa a dalších států v boji proti Hitlerovi a jeho spojencům. Přitom to byly státy, oficielně založené na protichůdných principech a k té spolupráci je přimělo společné existenční ohrožení Hitlerovou světovládnou ambicí. Teď jsme zase v takové situaci, místo Hitlera tu máme organizované teroristy a situace je ještě kritičtější, protože technika a organizace ničení dosáhla stavu, kdy příliš mnoho lidí může snadno spustit pozabíjení nás všech i všeho živého na Zemi. Opravdu se musíme jen trpně dívat, jak se světoví politici nedokážou domluvit? Opravdu se musíme jen hloupě dívat, jak lidi v Sýrii kvůli tomu trpějí a řešit, co s těmi miliony lidí, kteří v takové situaci zoufale utíkají do neznáma?
   We know good result of cooperation of the Soviet Union, the US, Britain, France, Czechoslovakia and other countries in the fight against Hitler and his allies. Then, these were states, officially based on contradictory principles and the collaboration only began it due to the common existential threat from Hitler's world-conquering ambitions. Now we're in such a situation, we have organized terrorists instead of Hitler and the situation is even more critical because technology and organization of destruction has reached the status when too many people can easily run slaining all of us and all living things on Earth. Indeed, do we just passively watch how world leaders can not agree? Indeed, can we only look silly how people in Syria suffer because of it and how we need to solve, what about those millions of people in this situation desperately fleeing into the unknown? 

   Jednotliví lidé se řídějí city, vytvořenými evolucí pro součinnost v malých skupinách. Proto se při troše snahy dokážou domluvit i s potenciálním nepřítelem daleko lépe než politici, kteří se rozhodují podle obecností a lidsky jsou omezováni potřebou udržet si podporu velkého množství lidí, za které odpovídají. Proto se držejí starých klišé veřejně omílaných v tom velkém množství lidí, které je z principu hodně setrvačné. To je velice nebezpečné v takové situaci, jaká byla po první světové válce a jaká je teď, kdy se lidi ve významné části světa cítějí podvedeni/poraženi. Přinesla demokratizační snaha Rusům to zlepšení jejich životní úrovně, které by mohlo vyvážit jejich pocit, že byla potlačena snaha přimět svět, aby byl spravedlivější? A že jejich součinnost se Západem při poražení smrtelného nepřítele, bojem který je stál tolik krve, a ústupnost Gorbačova objímajícího se s Reaganem při perestrojkové předehře rozpadu sovětského impéria byla nakonec "odměněna" tím, že se jim ten nepřítel v jiné podobě snaží zase dostat ke krku narušením vojenské rovnováhy a s výmluvou na jejich obrannou reakci jim zhoršuje život sankcemi jako přípravou na definitivní útok? Tam je to klišé jasné: NATO jako zrovna tak smrtelný nepřítel jako byli nacisti. Na Západě máme klišé: Rusové tam mají diktaturu a diktatura musí být poražena, ať to stojí, co to stojí; pořád jsme silnější, každý ústupek je appeasement. Jenže:
Je ten absolutně černobílý obraz jejich systému proti našemu dost správný a ta převaha naší síly s pravděpodobností našeho vítězství tak jasná? A chceme ten poslední experiment opravdu udělat? Vedoucí politici USA říkají jasně: do atomové války s Ruskem nepůjdeme, protože to by byl konec života na Zemi. Výsledek shrnuji červeně výše, zatím "jen" pro tu Sýrii a pro Ukrajinu.
Co kdyby svět zkusil navázat na spolupráci jednotlivých lidí v rusko-amerických týmech kosmonautů a nechal to řízení společnosti testovat konkurencí s postupným vylepšováním zejména toho systému, který bude hůř vyhovovat potřebám a citům obyvatel? .
Tedy vytvářet co možná další společné týmy pokud možno i pro nejzávažnější úkoly: Ukončení války v Sýrii a okolí a urovnání situace na Ukrajině. A soustřeďovat náměty dalších lidí na řešení, ke kterému ti politici pořád nedovedou dospět a vedou tak svět do záhuby.

   Politika je umění možného. Zkusme si ověřit, kolik lidí je ochotno se trochu angažovat a uspořádat si diskusi a hlasování o otázce, kterou je zapotřebí těm politikům položit a o výzvě světovým médiím k tomu položení dotazů a k veřejné diskusi důsledku těch odpovědí. Ty lidi v České republice vyzýváme k založení 'Hnutí pro otázku o světové spolupráci'; první přiblížení té výzvy médiím navrhujeme v tom textu. Vyzýváme také lidi v dalších státech OSN o podporu té naší snahy v České republice i k zakládání takových hnutí u nich a k budoucí jejich součinnosti,
                                                  autoři možného scénáře vývoje světa a jejich jménem
                                                                Tomáš Pečený (Prosím lidi o návrhy té otázky (předkládaného řešení) a formulací příslušných dotazů i o návrhy stanov toho vznikajícího Hnutí; to jsem připraven zveřejňovat podle pravidel u seznamu korespondence Názory jiných lidí; můžete si tedy vyžádat anonymizaci; zejména i v případě sdělení o petici požadující, aby to Hnutí vzniklo, že
-a/ podporujete tu snahu ze zahraničí nebo v Česku vážně uvažujete o jejím podepsání;
-b/ jste rozhodnuti k podpisu té petice; v České republice je těch podpisů zapotřebí tisíc.
Tato sdělení budu považovat ve smyslu těch pravidel za soukromá. Počty občanů obou těch kategorií v jednotlivých státech, kteří se tak ohlásili, budu průběžně zveřejňovat. (Moje prosba, abyste odpovídali na aktuální text v té vyvěšené korespondenci, se té věci netýká, protože neodpovídáte na korespondenci, ale na článek. Datované verze tohoto článku i našeho prvního přiblížení té výzvy médiím nechám vyvěšeny všechny; ty výzvy s označením 'Zeptejme se vedoucích světových politiků, proč se nemohou dohodnout!'.)
   Politics is the art of what is possible. Let's check how many people are willing to get a bit involved and organize a debate and vote on a query that needs to be asked those politicians and on a challenge to world media to ask the questions and to publicly debate about the answers. We call those people in the Czech Republic for establishing the 'Movement for question on global cooperation'; we propose a first approach to the challenge for the media in this text. We also call people in other countries of the UN to support our efforts in the Czech Republic and for establishing such movements in their countries, aimed at a future cooperation,
                                                  authors of a possible scenario for the development of the world and on their behalf
                                                                Tomáš Pečený (Please for the proposals of the question (the presented solution) and of the query, and for drafts of a charter of the emerging Movement. I am ready to publish all of it according to the rules (now Czech only) at a list of correspondence; you can ask for anonymization, especially in the case of a communication on a petition requesting origin of this Movement, if
-a/ you support the efforts from abroad or if you are a citizen of the Czech Republic and you seriously think about its signing;
-b/ you are a citizen of the Czech Republic and you have decided to sign the petition; 1000 signs are necessary in the Czech Republic.
I shall deem these communications as private under the rules. I will continuously publish the numbers of both those categories for each country. (The further tentative detail relates to the Czechs only. I will let posted all the dated versions of this article and of the first approach to the challenge; those challenges with the Czech designation 'Zeptejme se vedoucích světových politiků, proč se nemohou dohodnout!'.)