{Zeleně tu vyznačuji vynechání a úpravy pro zveřejnění.
K té námitce
o rozdílech v polarizaci: kombinací dvou takových regulačních segmentů,
vzájemně otočených o pravý úhel, za sebou je pokud vím **/ možno ten rozdíl
vyloučit, podobně jako se to využívá ve fotografických objektivech pro kompenzaci
barevné disperze skel. Konkrétní potřebné optické dráhy v těch regulačních
materiálech pro změnu o jedinou vlnovou délku při běžných intenzitách elektrického
pole jsou pro ty materiály, údajům pro které teď rozumím, aspoň 0.1 m: ta regulace může být zřejmě jen jemná a větší
změny je potřebí dělat mechanicky; i proto, že ty změny indexu lomu jsou závislé na vlnové délce. Cena toho všeho je proti ceně toho
kosmického projektu zcela zanedbatelná, kosmické vakuum ani uvažované toky světla
ty materiály pro ten účel prakticky nepoškodí. Při případném poškozování velmi dlouhým
provozem by ty díly musely být při udržovacích misích vyměňovány.
------------------------------------------------------
**/ V tomto stadiu nezjišťuji (ani z těch poskytnutých
údajů), jestli se jedná v těch krystalech o různou změnu indexu lomu pro
kruhové polarizace a tedy o stáčení polarizační roviny, jak to známe z organických
roztoků (kyselina askorbová), domnívám se, že ne; kdyby přece, musely by ty dva
segmenty pro kompenzaci být i z různých materiálů (obdoby d- a l- těch
organických látek).
Tomáš
Pečený 30.1.12}
From:
Sent: Thursday, January 26, 2012 9:39 AM
To: '{...}'
Cc: přírodovědec2
Bcc:{...}
Subject: poděkování RE: změna
indexu lomu
Importance: Low
Dobrý den pane {...},
moc Vám děkuji za ty informace, posílám je teď i přírodovědci2,
kterému jsem poslal kopii toho dotazu (mj. proto, že jsem ho tam citoval) a pro
informaci neveřejnou kopii i {...} v rámci ČSSF.
V souhlasu s Vaším přáním uvedu jako původ těch informací při zveřejnění 'odborníka
z oboru*/',
s vynecháním těch částí, které tu značím zeleně. (Obdobnou citaci jsem
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
*/ To by bylo v širších souvislostech nejasné a vrátil jsem se k
původnímu návrhu 'optonik'; ten jsem později opravil na 'fotonik'.
TP
-----Original Message-----
From: {...}
Sent: Wednesday, January 25, 2012 3:25 PM
To:
Subject: Re: změna indexu lomu
{...},
posílám vám odkazy na elementární údaje o
nejdůležitějších
elektrooptických materiálech.
http://www.kayelaby.npl.co.uk/general_physics/2_5/2_5_11.html
http://cord.org/cm/leot/course04_mod07/mod04_07.htm
Základní jsou KDP a DKDP, pěstují se z vodních roztoků a
lze je tak
vyrobit velké i homogenní. Jsou ale hygroskopické a ve
vodě rozpustné.
Niobičnan lithný LiNbO3 je vysokoteplotní krystal,
chemicky odolný. Je
poměrně drahý a obvykle se u něj vyskytuje tzv. efekt
optického
poškození - v osvětlených oblastech dochází k malým
změnám indexu lomu
indukovaným optickým zářením. Citlivost k poškození roste
pro kratší
vln. délky, v oblasti nad 1 µm je malé.
Modernější krystaly (KTP, RTP) aj. jsou kvalitní, ale
také dražší.
Obecný problém elektrooptických
materiálů je, že jsou anizotropní -
různé polarizace budou ovlivňovány různě - což Vaší
aplikaci asi bude na
překážku.
Jinak, pokud je mi známo, aktivnímu ovládání segmentů
zrcadel (či optiky
obecně) se věnovala veliká pozornost už před několika
desetiletími v
nejpřednějších světových laboratořích na Západě i Východě
(adaptivní
optika).
Víc Vám asi k tématu teď neumím říci, a jelikož je toho
takto málo,
prosím, abyste mě jako konzultanta neuváděl.
Víc informací byste nejspíš mohl získat ve {...}, na {...}
a možná i v {...}.
Zdravím,
{...}
From:
Sent: Monday, January 23, 2012 1:25 PM
To: ' {...}'
Cc: přírodovědec2
Subject: změna indexu
lomu
Dobrý
den pane {...},
k tomu mému telefonickému dotazu:
Připravuje se projekt Webbova astronomického
dalekohledu mimo atmosféru, složeného z dílčích zrcadel. Asi by bylo asi
šikovnější neskládat v takových dalekohledech ta zrcadla vedle sebe, ale dál od
sebe, aby se zlepšila rozlišovací schopnost. Rád bych o tom uveřejnil krátký
článeček v odborném tisku; o té věci jsme si psali se spolužákem {...}, obecnější části té
korespondence zveřejňuji anonymizovaně v rubrice Názory jiných
lidí na svých stránkách
pod označením přírodovědec2
. Tam mám také výsledek orientačního výpočtu rozlišovací schopnosti modelu
takového děleného zrcadla. (A také "Verneovku" o tom, jak by se ta
věc mohla rozvíjet perspektivně k ještě daleko větším efektivním rozměrům
zrcadla.) V té souvislosti uvažuji i o technice nastavování vzájemné polohy zrcadel
resp. relativní optické dráhy. Proto jsem se Vás ptal na přehlednou publikaci, z které bych
převzal konkrétní elektrooptické či magnetooptické vlastnosti vhodného
materiálu pokud
možno i v blízkém infračerveném oboru, změnou jehož indexu lomu by bylo možno tu
optickou dráhu korigovat.
K Vašemu konstatování, že větší rozsah změn toho indexu lomu než elektrickým
polem se dosáhne, byť pomalu a také možná ne homogenně, změnou teploty: raději
bych přece jen využil to ovlivňování elektrickým polem, totiž jako nejrychlejší
část té regulace; změnou teploty se dá ta optická dráha měnit i mechanicky a
bez těch problémů s homogenitou optického prostředí – o tom uvažuji jako o
hrubší regulaci.
Proti tomu, že tu Vaši radu bych citoval obvyklou formou v tom zamýšleném
článku, asi námitky nemáte. Prosím uvažte, jestli byste svolil k zveřejnění tohoto
dopisu a Vaší odpovědi, v kterou doufám, v té uvedené rubrice korespondence;
z těch stránek se mi stává i "populárně vědecký samizdat", nejen
politický, a bez uvedení zdroje mám hloupý pocit, že se chlubím cizím peřím. I
jestli byste v tom případě svolil k uveřejnění Vaším jménem nebo anonymizovaně, snad jako 'optonik'.
Děkuji Vám
moc,
RNDr. Tomáš Pečený
{...}