Poznámka o motivaci studentů
akademická jatka?
reakce na loňský
článek Akademická jatka
2008, aneb Gaudeamus Igitur
V tom článku vidím větu 'Představa, že
zavedením školného se jako mávnutím kouzelného proutku všechno změní
k lepšímu, je více než naivní.' Je
tam v souvislosti s financováním škol. Mně tak naivní nepřipadá,
pokud ji vztáhnu k hlavnímu tématu toho článku, totiž apatii studentů
k úrovni jejich vzdělávání i jejich životní úrovni, podmínkám
v koleji.
Sám jsem kolej nezažil, jsem Pražák. Ale
vždycky jsem se podivoval, jak tam lidi, kteří se navzájem tak ruší jako
několik studentů v pokoji, mohou vůbec studovat. To byl i názor dobrých
pedagogů Mat. fyz. fakulty. K tomu, abych se opravdu učil, jsem měl (kromě
toho, že mám rád konsistentní systémy a bavilo mne to) motiv, který při
finanční situaci naší rodiny hodně rozhodoval: prospěchové "stípko".
Pak jsem sice nedělal vědu, na kterou bylo to studium vlastně přípravou, takže
se moje následující poznámka netýká (plně) vědců, ale ty znalosti se mi hodily.
V pozdějších letech jsem viděl, jak vědci někdy své služebně mladší kolegy
zneužívají, tak, jak se o tom píše v tom článku i jinak, třeba ke
korekturám svých publikací. To mi připadalo moc ponižující, protože
v rezortním výzkumu jsem brzy po vystudování začal jako 'samostatný
referent', to bylo docela zodpovědné a renomované postavení a později se mi ovšem
posluhovat opravdu nechtělo.
A tak si říkám, že studenti, kteří si budou
muset na to studium půjčit, s tím, že to vrátějí až budou dobře vydělávat,
asi tak neteční k úrovni té výuky nebudou. Ani k té úrovni bydlení na
koleji, která jim musí práci dobře umožnit a nesrážet je psychologicky do
beznaděje. A pak už ta jejich akademická organizace bude mít víc váhy, aby
mohla i účinně hodnotit pedagogy a významně přispívat k návratu úrovně a
ducha (jak slýchám zejména v humanitních oborech, o nichž je ten článek)
vysokých škol tam, kde byla před totáčem. Viz i */ a slova o platech
v poznámce komunistické snění.