From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Saturday, June 20, 2009 11:21 PM
To: {...}
Subject: RE: prosba

 

Dobrý den paní doktorko,

    já také nevím; ten dopis jsem rozeslal (tak, abyste neviděli komu všemu) lidem z Vaší školy v naději, že se mi autorka přihlásí, jestli jí to Dr. Čulík neposlal. A s návodem, jak to zařídit, abychom si s ní mohli případně vyměnit ještě pár vět tak, aby se její adresa nezveřejnila, když si to zřejmě nepřeje. (To je docela pochopitelný postoj, když uvážím, co všechno mi lidé píší; já jsem ovšem dědek s hroší kůží a tak to pak jen zveřejňuji.)

    Mně se ten její článek moc líbil, o tom píšu na té své stránce. Takže prosím Vás považujte ten můj předchozí dopis za bezpředmětný; ledaže byste se i Vy podívala na ty moje politické názory tak, jak na ně v tom dopisu autorce článku O příživnících... odkazuji. To svoje občanské krédo o socializmu jsem psal hlavně kvůli vzdělaným lidem.

    Děkuji Vám za pozornost,

         Tomáš Pečený

 

From: {...}
Sent: Saturday, June 20, 2009 5:11 PM
To: t.peceny@volny.cz
Subject: Re: prosba

 

Vazeny pane Peceny,
vubec se do cele akce nechci zapojovat, navic nejsem schopna se dopatrat, kdo je autorem puvodniho clanku? Kdo jim je?
S pozdravem
     {...}

______________________________________________________________
> Od: t.peceny@volny.cz
> Komu: všem pracovnicím té katedry
> Datum: 11.06.2009 14:58
> Předmět: prosba
>

Dobrý den paní doktorko,

   prosím podívejte se na můj článeček autorce článku O příživnících... . Kdybyste považovala za vhodné mi napsat a nepoužívat při tom mail, napište mi prosím (v takovém případě asi bez uvedení zpáteční adresy) na

   RNDr. Tomáš Pečený,

   poste restante Praha {...}

a případně mne na to upozorněte SMS (také snad se zamezením identifikace Vašeho mobilu) na můj  {...}.

   Prosím Vás, abyste to moje číslo nezveřejnila.

   Děkuji Vám,

      Tomáš Pečený

 

 

 

Autorce článku O příživnících aneb Pilotáž na KAA

Praha, 29.5.09                                                        

Dobrý den paní doktorko,

     ({...})

     prosím Vás podívejte se na můj článeček nám Čechům vládla . A uvažte z toho mého občanského kréda o socializmu text v okolí řetězce "vědc" v souvislosti s Vaším i mým přesvědčením 'přínos a význam UP (a univerzity obecně) vidím v tom, že učí své posluchače samostatnému a logickému myšlení, učí je pátrat po podstatě věcí, chápat zákonitosti, vyvozovat nové na základě známého'.

 

      K tomu Vašemu článku mám přece jen jednu poznámku: Nepovažuji ten rozdíl mezi technickými/přírodovědnými a humanitními obory s hlediska vztahu k potřebám "praxe" za tak zásadní: Jako obdobu těch překladatelských prací vidím třeba měření k posudku konkrétních výrobků. To jsou v obou těch oborech věci, které pedagogové/vědci mohou či snad mají dělat navíc. Pokud "mimo pracovní dobu", tak za peníze pro sebe a případně škole/ústavu za použití přístrojů a další režii; pokud "v pracovní době", tak v souhlasu s názorem svým i nadřízených (a kolegů) o tom, že ta práce má pro obor dostatečný význam.

 

     A ještě jednu: na konci vidím poznámku, že je to Váš osobní názor. To je jistě pochopitelný spontánní postoj odpovědného člověka k instituci, v níž pracuje. Ale znám náznaky, že na pracovištích toho typu de facto platí příkaz, že články nějak související s tím pracovištěm musejí být předkládány vedení k souhlasu s uveřejněním. To podle mého názoru je hrubé omezování svobody projevu a bezostyšné pokračování toho, co nám vadilo za totáče. I když o té svobodě projevu o podniku, v němž člověk pracuje, je to i v kapitalizmu známý problém, který za totáče oficiální propaganda popisovala, paradoxem skoro pravdivě, tak, že u nás byla v té věci ta svoboda spíš větší. (Bodejť by ne; o tom, jestli takový zveřejněný názor bude použit k nápravě stavu podniku, nebo k "nápravě" toho kritizujícího, stejně rozhodovala v tom podniku komunistická partaj, která ze svých řad dosazovala i jeho vedení. A zejména: které vůbec nemělo proč kladně záležet na tom, co bychom dnes nazvali obchodním renomé toho podniku.)

 

     Ta druhá poznámka, o nařizování, souvisí i s tou první: jsem přesvědčen, že nikdo nemá/nesmí předpisovat akademickým pracovníkům konkrétně, co de facto udělat musejí. To už bychom v tom stavu dobrovolně-povinných činností, jak ho známe z totáče, byli po uši, o tom píšete. Ale i v kapitalizmu jsou věci, které lidi mají dělat dobrovolně a přitom se to hodně sleduje prostřednictvím společenských, v USA často náboženských, vztahů; to se docela osvědčuje a nevidím v tom nic špatného, pokud se to nepřehání do té de facto povinné, vlastně totalitní "korektnosti". Tak jsem také přesvědčen, že každý akademický pracovník má sám, ze svého vnitřního pocitu, nacházet to, čím může nejlépe prospět svým spoluobčanům i těmi praktickými aplikacemi. A právě na otravování toho vnitřního pocitu každého z vás (a tedy ničení i té jeho práce pro ty praktické aplikace) intenzivně a účinně "pracuje" ta propaganda, proti které se snažím agitovat.

     Děkuji Vám za pozornost,

           Tomáš Pečený

 

{...}

====================================================================

From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Friday, May 29, 2009 10:16 PM
To: 'J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk'
Subject: prosba o předání dopisu

 

Dobrý den pane doktore,

   autorka článku O příživnících aneb Pilotáž na KAA neuvádí v Britských listech svou mailovou adresu.

   Prosím Vás, pošlete jí ten přiložený dopis,

   děkuji Vám,

      Tomáš Pečený