Dnešní mladí lidé už sotva mohou dobře procítit, co tady před pětadvaceti lety znamenala soustava ponaučení:

Nemysli!

A když už myslíš, tak nemluv!

A když už mluvíš, tak nepiš!

A když už píšeš, tak nepodepisuj!

A když podepíšeš, tak se nediv!

Je moc dobře si uvědomit, že žijeme v systému, kde je výběr nejlepšího zboží za dobrou cenu součástí jeho správného fungování a je tedy skoro občanskou povinností. A protože i mezinárodně jsme, stejně jako Švýcaři, členy Evropského sdružení volného obchodu, byl by současně takový nákup třeba u našich německých nebo maďarských sousedů i česká vlastenecká povinnost. Kdyby ovšem evropské společenství správně fungovalo a chránilo nás všechny i proti důsledkům poškozování trhu třeba zemědělskými dotacemi, viz */ u slova 'potravin'.

Důkladný a podle mého názoru přesný a výstižný rozbor i té věci má na svých stránkách prezident Klaus, třeba v článcích Těžké časy liberálů: esej k šedesátinám Gerharda Schwarze (děkuji MUDr. Řezníčkovi za odkaz) a Zukunft Europas: Beethoven oder Schönberg, Ode an die Freude oder Dodekaphonie?. (To, že při poslouchání hudby sám dám vždy přednost Beethovenovi před Schönbergem, není v té věci podstatné jinak, než svou souvislostí s tím, jakými cestami mediální propaganda podstrkuje lidem to, co jim podstrčit potřebuje.)