,,Druhá imperialistická válka trvá již čtrnáct měsíců a dosud není vidět jejího konce. Přes to, že v průběhu války vzala za své samostatnost celé řady států, mezi nimi i velká Francie, zůstává výsledek války nadále nerozhodnut. Pokouší-li se Německo s Itálií státi se vládci nad evropskými národy, které dříve byly pod vlivem anglo-francouzského imperialismu, zůstává Velká Britannie, pod­porovaná Spojenými státy americkými, dosud vládkyní mořských cest a obrovských kolonií. Spojené státy americké, které představují nejmocnější imperialistický kolos s největšími hospodářskými a fi­nančními zdroji a nejdokonalejší průmyslovou technikou, jsou dnes nejnebezpečnějším činitelem ve vývoji války. Spekulujíce na to, že se stanou dědici rozpadem ohroženého britského impéria a obávajíce se vzrůstu německé imperialistické moci, pohánějí Anglii na poli ve­dení války, využívají války k tomu, aby se zmocnily nadvlády nad Jižní Amerikou, podněcují do války další národy evropské spolu s Japonskem, jako svým konkurentem, vyvolávají v Tichém oceáně atmosféru neodvratné války. Snaží se zneužíti spravedlivé národně osvobozovací války čínského národa a učiniti si z ní nástroj své imperialistické expanse na Dalekém Východě. Spojené státy severo­americké usilují o znepřátelení Německa a Sovětského svazu, aby tímto způsobem - samy zatím zůstávajíce mimo válku - obrátily expansi německého imperialismu směrem na východ, nabyly vrchu nad svými konkurenty, Anglií, Německem a Japonskem, rozhodly válku pro sebe a zachránily světový kapitalistický řád..."

,,Sovětský svaz, který v době imperialistické války značně poli­ticky, vojensky i teritoriálně zmohutněl, představuje dnes sílu, která ve spojení s revolučním hnutím mezinárodní dělnické třídy a porobených národů rozhodne o výsledku války. Sovětský svaz, jenž zachovává neutralitu a provádí aktivní politiku míru,  sleduje pozorně síly obou imperialistických táborů a jejich válečné plány ve všech částech světa, působí na národy, aby netahaly kaštany z ohně za ten či onen imperialistický blok, znemožňuje převahu jednoho bloku nad druhým a čelí tak nebezpečí imperialistického vítězství té neb oné válčící strany. Sovětsko-německé přátelské vztahy představují úhelný kámen mezinárodní situace, o nějž se již roztříštily imperialistické a protisovětské plány anglo-francouzského bloku a o nějž se nyní rozbíjejí zločinné záměry Spojených států amerických. Dějinný význam cesty soudruha Molotova do Berlína tkví v tom, že se jí na podkladě pokračování přátelských vztahů mezi Německem a Sovětským svazem maří plány Spojených států na rozšíření války a její obrácení směrem na východ. SSSR bude nadále využívat rozporů mezi imperialisty pro ze­sílení svého vlastního postavení a bude střežiti příchod chvíle, vhodné pro definitivní rozražení kapitalistického obklíčení. SSSR na podkladě své mírové politiky získává stále větší sympatie u všech národů, zejména též u pracujícího lidu velikého národa německého."

,,Celý kapitalistický svět se rozpadá ve dva ohromné válečné bloky, jejichž vzájemný boj hrozí všemu lidstvu katastrofou obrov­ských rozměrů. Oba bloky do sebe zakousnuté v ukrutném zápo­lení o nové rozdělení světa, se dosud stále zdržovaly rozhodných úderů ze strachu před proletářskou revolucí, z obavy o osud celého kapitalistického systému a v naději, že se ještě najde řešení na účet SSSR. Tato naděje však stále více mizí v důsledku hloubky mezi-imperialistických rozporů a v důsledku stále rostoucí, dnes již drtivé síly SSSR a jeho moudré politiky neutrality. Imperialistický řetěz se čím dál víc napíná a blízká budoucnost ukáže, který jeho člá­nek jako nejslabší se první přetrhne. Revoluce dělnické třídy a porobe­ných národů podle příkladu velké socialistické Říjnové revoluce představuje jediné skutečné východisko z propasti současné války..."

„Všechny pokusy okupantů zlomit odpor českého národa zbě­silým terorem, demagogií a pomocí hrstky zrádců, selhaly. Situace v zemi je stále ve znamení napětí mezi panujícím režimem a lidem. Goebbelsovy projevy, adresované českému národu, jsou jednak doznáním tohoto nezdaru německého okupačního režimu, jednak pokusem získati český národ k poslušnosti novými prostředky. Tyto nové prostředky tkví v tom, že se českému národu slibují v budoucnosti úlevy, když se vzdá boje za svou svobodu, když se smíří se svým osudem a zúčastní se po boku Německa budování vlastního žaláře v Hitlerově ,Nové Evropě'. Německý režim počítá přitom s pomocí té části domácí buržoasie, která po pádu Francie z třídních protilidových zájmů vidí v německém imperialismu zá­chrance kapitalistického systému. Česká buržoasie přesně v duchu svého dějinného vývoje dospěla až k úloze hrobaře svého vlastního národa..."

„Změny v mezinárodní situaci, které nastaly po rozpadnutí anglo-francouzského bloku, způsobily řadu změn i v českém politickém táboře. Beneš společně s českou měšťácko-socialistickou emigrací postavil se po porážce Francie ještě více do slu­žeb anglického imperialismu a zklamané řady svých stoupenců posiluje  vírou  ve  Spojené  státy  americké.   Vzkříšení  staré koalice v podobě české emigrantské ,vlády' je naprostým od­halením jeho plánů na obnovu kapitalistického panství české buržoasie a současně novým projevem úplné politické sešlosti politických představitelů z českého měšťáctva. Spolupráce Be­nešova se zbankrotělými polskými šlechtici na vytvoření československo-polského, Anglii poplatného protiněmeckého a protisovětského státu, nahánění českých lidí do anglické imperialistické armády, líčení první imperialistické války jako osvobozovací války národů a dnešní války jako její ideové pokračování a vyvrcholení, účast na anglo-amerických intri­kách proti SSSR -- to vše činí z Beneše a jím vedené emigra­ce zájmům českého národně osvobozovacího boje svrchovaně nepřátelskou a krajně nebezpečnou agenturu anglo-amerického kapitálu v českých řadách.  S této strany stále hrozí českému národu osudné zneužití, jež by český národ zavedlo do tragické srážky s německým revolučním dělnictvem a hlav­ní naší nadějí a oporou, se socialistickou vlastí všech pracu­jících, se Sovětským svazem. Ilusí širokých vrstev ve Spojené státy a nepochopení imperialistické podstaty politiky Anglie a Ameriky využívají Benešovi přívrženci k nové aktivitě: ve smyslu zahraničních pokynů agitují pro vítězství anglo-amerického bloku jako domnělého předpokladu našeho osvobození, pokračují v nesmyslných šovinistických štvanicích,  zasévají nenávist českého obyvatelstva k německým dělníkům, obleče­ným ve vojenské uniformy, budí nedůvěru k politice SSSR. Jejich činnost je naprosto neslučitelná se zájmy českého ná­rodně osvobozovacího boje a jejich služba proti národnímu kapitálu ve lživé masce národních hrdinů musí býti nemilosrd­ně odhalena..."

„KSČ, která překonala počáteční kolísání v ocenění politiky anglo-francouzského bloku a politiky Benešovy, plní čestně a úspěšně za nejtěžších podmínek persekuce svoje poslání vůdce české dělnické třídy a českého národa. Jedině KSČ ukazuje pracujícímu lidu správně podstatu současné války a východisko z ní. Zásluhou KSČ vyzněly všechny pokusy českých agentů Berlína bez odezvy a vliv Benešův značně poklesl. Zásluhou KSČ stoji většina českého pracujícího lidu věrně po boku Sovětského svazu a odmítá pomluvy šířené o něm benešovci a soc. demokraty. Zá­sluhou KSČ roste odolnost českého pracujícího lidu vůči protiněmecké šovinistické agitaci benešovských stoupenců …

 

--------------------------------

     Ten text  jsem převzal z prezidentových Pamětí,  Dr. Edvard Beneš, Paměti, Orbis Praha 1947, str. 213 – 217. Přímo v materiálech komunistů jsem ho neověřoval, protože jsem se dříve přesvědčil, zejména srovnáváním Benešových textů s tím odůvodněním rozsudku Ústavního soudu, že ty jeho citace jsou přesné; i přesto, že Benešovu úroveň s jiného hlediska kritizoval můj spolužák advokát, který mi v té věci radil. Ta formulace sice prošla ilegální cestou z Protektorátu, ale mám za to, že prezident Beneš by byl v r. 1947 takový text bez ověření nevydal; nevím také o žádném protestu komunistů proti tomu znění. Souvislosti jsou v základním textu o socializmu.

      RNDr. Tomáš Pečený