nebarevně
barevně
, s mým "barevným výkladem                              

politických souvislostí, viz v seznamu textů.


Média jsou dobrý sluha, ale špatný pán!

The media are a good servant, but a bad lord!
(a part of the English translation continues below)

Tomáš Pečený

    Média si uměj účinně hrát na svou strunu: Kdysi mne zaujala terminologie jejich agitace proti zákonu, o kterém nepoužívají jiný termín než 'náhubkový'. Média mají být svou dobrou vůlí stejně humánní a užitečná naší demokracii jako vodicí psi pro slepé a jako hlídací psi proti vetřelcům do té demokracie; ten termín o sobě používají moc ráda. Takové byly za první ČSR Lidové noviny (bratři Čapkové, F. Peroutka, E. Bass, K. Poláček, O. Sekora, F. Bidlo a další) i Peroutkova Přítomnost a pokud trochu vím i Prager Tagblatt.

     Ale jsou i taková, pro která daleko lépe sedí přirovnání k hyenám. Taková svým zájmem a koupí nepodporujme!

1. Média v České republice

     To si člověk hned vzpomene na Voskovovo a Werichovo (televize ještě nebyla, viz dále): 'Teď vycházejí poledníky a večerníky, ale budou jistě vycházet i soumračníky a také půlnočníky. Dva půlnočníky rovnají se obsahem jednomu ... - rovnají se obsahem jedněm novinám; je to totéž a není to tak sprostý.'

     K nedávným Lidovým novinám a Mladé Frontě je tu článek o vlivu vlastníků na obsah a popis závažného důsledku informace“, kterou poskytly“ velvyslanci USA. Toho velvyslance aktivně navedli, aby dodatečně mylně obvinil našeho ministra obrany MUDr. Bartáka z pokusu o korupci. V té věci tenkrát jel významně i komunistický státní zástupce. Toho (~Kroupu), který to těžké poškození vztahů České republiky a USA zařídil, pak pan Babiš pokud vím vyhodil; o tom byly ten Kalouskův EUropanský poprask, jak padáme do propasti oligarchistického omezování svobody tisku a „nevyděračské“ výkřiky jak spadneme do ukrajinské bídy.

     Taková PRopaganda je jedním z hlavních cílů mé pozornosti. Některé takové PRopagandistické postupy lze těžko rozeznat od blbosti autora. Ale jsem si prakticky jist, že "referát" o projevu prezidenta Klause v Lidových novinách, který citoval Dr. Macek 4.01.10, nebyla chyba, ale záměr.

   Lidi se mají učit analyzovat sami, opatřovat si informace, i o názorech a projevech politiků přímo z jejich internetových stránek, a porovnávat je s údaji v jednotlivých médiích. Dávat pozor, kdože má zájem aby tu média šířila paniku o "korupci" našich veřejných činitelů:  neúspěšní adepti (jejich právníci?), tedy konkurence (zejména zahraniční), viz tramvaje/9.

     Zánik nepoctivých médií by měli lidi zařizovat sami tržně – svým nezájmem (ale pozor na omezené možnosti boje s korupcí médiích, která ten trh obcházejí; na to jsem se neúspěšně ptal paní profesorky Dvořákové). A jsem zase naplno v tématu článku o výchově, vzdělání a propagandě u jména Masaryk.

     V předchozí verzi jsem tu měl obecnou rozvahu o "veřejnoprávních" médiích, zejména České televizi a navazující poznámku, že mi moc médií a soudní, zejména prokurátorů = státních zastupitelů, teď v naší České republice připadá v mixu mocí naší demokracie příliš velká. Teď je ale světová bezpečnostní situace tak špatná, že pro mne převažuje profesionální kvalita zpravodajství a rozborů a nechávám tu lidem jen doporučení, aby si dobře všímali, jak nás ta "veřejnoprávní" média a prokurátoři účinně vtahují do koloniální poroby typu Rakousko-Uherska. A ovšem pro ně platí všechno, co píšu dál o médiích ve světě.

2. Média v našem otevřenějším půlsvětě

     Zkoušíme podpořit domlouvání lidí co možno z celého světa, jak si představují řešení světové bezpečnostní situace, a hlasovat o těch návrzích; s cílem účinně na ně upozorňovat světové politiky a co nejvíc dalších lidí. Techniku umíme použít důkladně, problém je zatím v moc malém zájmu lidí o tu věc. Prosím sledujme, kdo hlavně udržuje lidi v postoji, že o 'špinavé politice se bavit nebudou‘, když dobře cítěj, že reálný pohled na světovou bezpečnostní situaci by jim pokazil jakýs-takýs pocit pohody. A kdo to potřebuje šířit hlavně špatné zprávy, aby lépe vynikly příjemné reklamy, na kterých tak 'rejžuje'. A proto třeba o bezpečnostních summitech představitelů supervelmocí referuje způsobem 'kdo z těch dvou diskutujících politiků vyhrál?'; rozumí se 'ten, který usiluje o dohodu je zbabělec, kterým mají jeho lidé opovrhovat a zbavit se ho.'

2. Media in Our More Open Half of World

     We are trying to encourage people to talk, as much as possible around the world, about their opinions how to solve the world security, and to vote on those proposals; with the aim to appoint effectively the world politicians and as many other people as possible. We can use the technology thoroughly, the problem is so far in the very low interest of people about the thing. Please look at who keeps people in their attitude that they will not 'deal with something as dirty as politics' when they feel well that a real view of the world security situation would spoil a remainder of their feelings of well-being. And who needs to spread the bad news, in order to better out the nice ads they use to earn money. That is why the top world leaders' Security Summits are referred by the formulation 'Who of the two discussing politicians won?'; that means 'the one who seeks for agreement is a coward and his people should despise him and and get rid of him.'