Šlo o to, že pravděpodobně dva z jejích poslanců udělali velkou politickou chybu. A současně její ministr rezortu, zodpovědného za policii, byl veřejně obviněn ze zločinu: ze styku s organizovaným zločinem.

 Při rozhlížení, o co vlastně šlo, mám možnost se trochu orientovat podle toho, komu to sloužilo; nejprve které politické straně, protože možnosti jednotlivců v takových věcech jsou dost omezené a naopak profit, který z toho politická strana může mít, je nepoměrně větší než profit jednotlivce. Bylo by dost podivné, kdyby před celostátními volbami dva poslanci, jeden zkušený matador a druhý mladík, takhle ukázali "IQ menší než dnešní datum" a pustili se do vydírání a současně by ministr za stejnou stranu, MUDr. a právník, ostřílený bojovník mj. proti korupci v mocné mediální instituci, ukázal takové IQ tím, že by vešel ve styk s organizovaným zločinem. Uvažme také případ té mediální bubliny o údajné pedofilii předsedy ČSSD Paroubka. Neuvěřitelné obvinění, které se neprokáže a na které se pak dá úspěšně při každém veřejném projevu odkazovat, může vlastně také být "skvělý propagandistický materiál" pro odvádění pozornosti od něčeho jiného. Nesouvisejí ty případy? Tedy nepřehnal nějaký "výrobce skandálů" svou aktivitu?

 Nezapomínejme, že mediální zpráva není dostatečný důkaz; média, v případě, že správně fungují, mají jen upozornit na nepravosti ve smyslu podezření. Proto je v každém případě třeba, aby se o nezákonnosti, k nimž v těch kauzách došlo (úniky z vyšetřovacích materiálů!!), důkladně postaraly příslušné instituce (policie, státní zástupci a soudy). To, jak by soud vyhodnotil validitu těch mediálních důkazů, by bylo možné teprve brát vážně; pokud vím, soud se může takovou skandální činností zabývat, jen je-li prokazatelným trestným činem nebo ve smyslu občansko-právním, kdyby se někdo z účastníků domáhal odškodnění. To se ale v těch případech moc nedělá, protože opravdu mazaný politický podfuk je založen právě i na medializaci případného takového sporu ve smyslu 'vidíte ho, žalobníčka, ten má pořád něco!'.

 

 My "lid" nemáme snadnou úlohu vyznat se v interpretacích, které soupeřící politické strany poskytly. Hádal bych, že aspoň jeden a spíš oba ti "vyděrači" opravdu naletěli v dobrém úmyslu odhalit právě ty praktiky, které jim teď propaganda "přišívá". A projevili přitom vůči profesionální šalbě takovou odolnost, jako vůči obyčejnému mizerovi ta pověstná krváková Nanynka, která se nechala přesvědčit, že má pro potřebu vyšetřování vyfotografovat někoho velkým fotoaparátem, jehož spoušť závěrky vypadá jako kohoutek pistole.

 

 Ty strany by ovšem měly být soutěžící; to jsme u 'politické kultury', o níž tu píšu v odkazu výsledek referenda, u červeně zvýrazněného textu. Tam používám i pro názornost o té věci pojem 'zodpovědnost' v analogii s právním termínem ("lid" si pro to můžeme představit jako neformální právnickou osobu – občanské sdružení všech občanů naší republiky). On ten "lid" za nedbalost ve volbách pocítí pak tvrdé sankce, které mu "uloží mimolidský soud". A, za předpokladu toho dlouhodobého zájmu lidí o skutečné výsledky činnosti stran, také politické strany pak správně pocítí příslušné důsledky.

 

 K tomu konkrétnímu skandálu: nebyl jsem nadšený ani zkratovou reakcí nejvyšších ústavních činitelů na tu věc s vydíráním. Ale lidsky je chápu:

- Jejich političtí kolegové, kteří by s nimi měli být na stejné straně při prosazování rozumných opatření, nadlouho skoro znemožnili komukoliv (nejen ODS a  nejen dnešní koalici!) uskutečňování čehokoliv tím, že zabetonovali volební systém, který u nás nevede k možnosti vytvořit stabilní vládu s dostatečnou parlamentní podporou. (Ústavní soud, který o tom rozhodl, za to nemůže; viz v tom odkazu výsledek referenda.)

- Premiér je ostřelován bulvární propagandou; o tom píšu v hlavním článku; i v Britských listech mu nasazuje sdružení šišků ostentativně psí hlavu.

- A to je ten premiér, jehož vláda v té popsané extrémně obtížné situaci, ještě komplikované i mezinárodní hospodářskou situací na konci konjunkturní fáze, prokázala významné úspěchy.

 

 Vás by na místě těch ústavních činitelů neklepla pepka ?!

 Dovedu si představit i duševní rozpoložení poslance Tlustého, který několika lety práce vytvořil finanční část té Modré šance, i s přesnou číselnou perspektivou daňových úspor pro lidi. Na splnění těch čísel jsem nabízel řadě svých známých vysokou sázku, za předpokladu, že ODS bude mít možnost svůj program realizovat. A to je ta část Modré šance, která právě v tom průniku s programy koaličních stran skoro zanikla.

 

 Tenhle odstavec píšu (a vlastně celý ten pracný článek uvádím) s vědomím, že pro demagoga je snadné podstrčit lidem názor: 'On vás tu chce mentorovat a podívejte se, jaké lumpárny dělala ta partaj, které fandí!'.

     A jsem zvědav, jak čtenářský "lid" Britských listů zareaguje.

 

30.9.08