concept for translating from Czech.
Je
dost času se ptát vedoucích světových politiků, proč se
nemohou dohodnout?
Is
it enough time to ask the world's leading politicians, why they can
not agree?
Víme,
jak dobrý výsledek
měla spolupráce Sovětského svazu, USA, Velké Británie, Francie,
Československa a dalších států v boji proti Hitlerovi a
jeho spojencům. Přitom to byly státy, oficielně založené na
protichůdných principech a k té spolupráci je přimělo
společné existenční ohrožení Hitlerovou světovládnou ambicí.
Teď jsme zase v takové situaci, místo Hitlera tu máme
organizované teroristy a situace je ještě kritičtější, protože
technika a organizace ničení dosáhla stavu, kdy příliš mnoho
lidí může snadno spustit pozabíjení nás všech i všeho živého
na Zemi. Opravdu
se musíme jen trpně dívat, jak se světoví politici nedokážou
domluvit? Opravdu se musíme jen hloupě dívat, jak lidi v Sýrii
kvůli tomu trpějí a řešit, co s těmi miliony lidí, kteří
v takové situaci zoufale utíkají do neznáma?
We
know about the good result of cooperation of the Soviet Union, the
US, Britain, France, Czechoslovakia and other countries in the fight
against Hitler and his allies. Then, these were states, officially
based on contradictory principles and the collaboration only began
due to the common existential threat from Hitler's world-conquering
ambitions. Now we have organized terrorists instead of Nazis and the
situation is even more critical because technology and the
organization of destruction has reached the status when too many
people can easily trigger slaying all of us and all the living things
on Earth. Indeed,
do we just passively watch how world leaders can not agree? Indeed,
can we only look silly how people in Syria suffer because of it and
solve, what about those millions of people in this situation
desperately fleeing into the unknown?
Jednotliví
lidé se řídějí svými city a obecně se uznává, že se dokážou
domluvit i s potenciálním nepřítelem daleko lépe než
politici, kteří se rozhodují podle obecností a lidsky jsou
omezováni potřebou udržet si podporu velkého množství lidí, za
které odpovídají. Proto se ti politici držejí starých klišé
omílaných v tom velkém množství lidí, které je z principu
hodně setrvačné. To je velice nebezpečné v takové situaci, jaká
byla po první světové válce a jaká je teď, kdy se lidi ve
významné části světa cítějí podvedeni/poraženi. Rusové si
dobře pamatují svou součinnost se Západem při poražení
společného smrtelného nepřítele ve druhé světové válce a pak
Reaganovo
objímání s Gorbačovem při perestrojkovém pokusu zavést
otevřenější společnost, který už nemohl zabránit krachu
sovětského impéria. Přinesla pak ta demokratizační snaha Rusům
to zlepšení jejich životní úrovně, které by mohlo vyvážit
jejich pocit, že ztratili vliv na zhoubný vývoj světa? A že se
jim ten nepřítel v jiné podobě snaží zase dostat ke krku
narušením vojenské rovnováhy? A s výmluvou na jejich obrannou
reakci jim zhoršuje život sankcemi jako přípravou na definitivní
útok? Tam je to klišé jasné: my s Německem v NATO jsme
podezřelí ze zrovna takového zrádného záměru s jakým je
přepadli němečtí nacisti; a to podezření se jim potvrdilo
vyhlášením Ukrajiny, že nedodrží smlouvu o neutralitě s Ruskem
a naopak bude usilovat o spojení s NATO. Proto by obě strany měly
usilovat o zlepšování vzájemné důvěry, tím spíš, že jsme
ve válce proti společnému nepříteli. Na Západě máme tendenci
vnímat ten pocit Rusů, že jsou ohroženi a jejich podporu ukázek
ruské síly jen jako příznaky diktatury a držet se klišé:
Rusové tam mají diktaturu a diktatura musí být poražena, ať to
stojí, co to stojí; pořád jsme silnější, každý ústupek
Rusku je jen 'appeasement'. Jenže:
Je
ten
absolutně
černobílý obraz jejich systému proti našemu dost správný a ta
převaha naší síly s pravděpodobností našeho vítězství tak
jasná? A chceme ten poslední experiment opravdu udělat? Vedoucí
politici USA říkají jasně: do atomové války s Ruskem
nepůjdeme, protože to by byl konec života na Zemi. Výsledek
shrnuji
červeně
výše,
zatím
"jen"
pro tu Sýrii, Ukrajinu a Afghánistán.
Individuals
make decisions by their feelings and it is generally accepted that
they can negotiate with a potential enemy far better than politicians
who decide according to general aspects and who are constrained by
the need to maintain the support of many people in their charge.
Therefore, the politicians hold old clichés used among the large
number of people, which is very inertial in principle. That is very
dangerous in a situation such as that after WW1 and now, when people
in a significant portion of the world feel deceived/defeated.
Russians remember strongly their cooperation with the West in
defeating their common mortal enemy in the WW2 and then Reagan
embracing with Gorbachev during perestroika attempt to introduce
a more open society, which could not prevent the collapse of the
Soviet empire. Had the democratization effort then really improved
their living standards so that it could compensate for their feeling
that they had lost their influence on the development of a malignant
world? And that they have got otherwise the same enemy trying again
to get to neck by violating the military balance? And that the enemy,
with an excuse for their defensive response, worses their living by
sanctions and so prepares the final assault? There is the cliché
clear: We with Germany in NATO are suspected of just such a
treacherous intent with which German Nazis attacked; that suspecting
is confirmed by Ukraine's announcement that it fails to comply with
an agreement on neutrality with Russia and vice-versa will seek links
with NATO. Therefore, both sides should strive to improve mutual
trust, the more that we are at war against a common enemy. In the
West we tend to perceive Russians' sense that they are at risk and
their supporting demonstration of Russian force only as symptoms of
dictatorship and hold the cliché: the Russia is a dictatorship, and
dictatorship must be vanquished without worry what it costs; still,
we are stronger and every concession to Russia is only 'appeasement'.
But:
Is the absolute black and white image of
their system against our quite good and the superiority of our forces
and therefore the probability of our victory so clear? And do we
really want to make that last experiment? Leading US politicians say
clearly: the nuclear war with Russia is not possible, because that
would be the end of life on Earth. The result is
summarized in red words
above, up to now "only"
for the Syria, Ukraine and Afghanistan.
Co
kdyby svět zkusil navázat
na spolupráci jednotlivých lidí v rusko-amerických týmech
kosmonautů a nechat
to
řízení společnosti
testovat
konkurencí s postupným vylepšováním zejména toho systému,
který bude hůř vyhovovat
potřebám
a citům obyvatel? .
Tedy
vytvářet co možná další společné týmy pokud možno i pro
nejzávažnější úkoly: Ukončení války v Sýrii a okolí a
urovnání situace na Ukrajině. A shromažďovat náměty dalších
lidí na řešení, ke kterému ti politici pořád nedovedou dospět
a vedou tak svět do záhuby.
What
if the world tried to build
on the cooperation between people in the Russian-American teams of
astronauts and
to let the
society control system to be tested by competition while gradually
improving mostly the system that suits worse the
needs and feelings of the population?
This
means to build further joint teams, if possible for the most serious
challenges: Ending the war in Syria and surroundings and settling
situation in Ukraine. And to gather the ideas for solution to which
those politicians still are not able to grow and lead the world to
ruin.
Politika
je umění možného. Zkusme si ověřit, jestli se najdou lidé
ochotní se trochu angažovat a uspořádat si diskusi a hlasování
o otázce, kterou je zapotřebí těm politikům položit a o výzvě
světovým médiím k tomu položení dotazů a k veřejné
diskusi důsledku těch odpovědí. Ty lidi vyzýváme k založení
'Hnutí
pro
otázku o světové
spolupráci'
ve státech OSN a k jejich budoucí spolupráci;
námět
světovým politikům navrhujeme
v tom textu. Ale možná už je na vytvoření účinného
takového hnutí málo času; PRopaganda kancléřky Merkelové s
požadavky zásahů proti informacím z Ruska nám nápadně
připomíná situaci před druhou světovou válkou. Tím nápadnější
je potřeba vysoké úrovně vedoucích činitelů hlavních sil,
kteří po vzoru prezidenta Wilsona zjistějí oficielně stanovisko
toho druhého, teď k možné spolupráci, a včas tu spolupráci
začnou aktivně ověřovat. I k tomu doufáme může být inspirací
ten náš námět vytváření
společných
sil.
autoři možného
scénáře vývoje světa a
jejich
jménem
Tomáš
Pečený
Politics
is the art of what is possible. Let's check if some people are
willing to get a bit involved and organize a debate and vote on a
query that needs to be asked those politicians and on a challenge to
world media to ask the questions and to publicly debate the answers.
We call those people for establishing the 'Movement
for question on global cooperation'
in countries of the UN and to future cooperation of them; we propose
a theme
for World Leaders in
that text. But maybe now it is not time enough to build an effective
movement; Chancellor Merkel propaganda requiring crackdown on
information from Russia reminds us strikingly of the situation before
World War II. Therefore high-level leaders of the main forces are
needed who, following the example of President Wilson, find
officially the viewpoint of the other one, now concerning
cooperation, and begin to actively authenticate the cooperation. I
hope our idea of creating
the joint forces to be inspiration.
Tomáš
Pečený on
behalf of authors of a possible
scenario for development of the world
(Prosím
lidi o návrhy
pro
ten námět
(předkládané
řešení)
a formulací příslušných dotazů i o návrhy stanov toho
vznikajícího Hnutí; to jsem připraven zveřejňovat
podle pravidel
u
seznamu korespondence Názory
jiných lidí;
můžete si tedy vyžádat anonymizaci; zejména i v případě
sdělení o petici požadující, aby to Hnutí vzniklo, že
-a/
podporujete tu snahu ze zahraničí nebo v Česku vážně uvažujete
o jejím podepsání;
-b/
jste rozhodnuti k podpisu té petice; v České republice je
těch podpisů zapotřebí tisíc.
Tato
sdělení budu považovat ve smyslu těch pravidel za soukromá.
Počty v obou těch kategoriích v jednotlivých státech budu
průběžně zveřejňovat. (Moje prosba,
abyste odpovídali na aktuální text v té vyvěšené
korespondenci, se
té věci netýká,
protože
neodpovídáte na korespondenci, ale na článek.) Datované verze
tohoto článku i našeho prvního přiblížení té výzvy nechám
vyvěšeny všechny; ty výzvy s označením 'theme for
World
Leaders'.)
(Please
for the proposals
for
the
theme
(the
presented solution)
and of the query, and for drafts of a charter of the emerging
Movement. I am ready to publish all of it according to the rules
(now
Czech only) at a list
of correspondence; you can ask for anonymization, especially in
the case of a communication on a petition requesting origin of this
Movement, if
-a/
you support the efforts from abroad or if you are a citizen of the
Czech Republic and you seriously think about its signing;
-b/
you are a citizen of the Czech Republic and you have decided to sign
the petition; 1000 signs are necessary in the Czech Republic.
I
shall deem these communications as private under the rules. I will
continuously publish the numbers of both those categories for each
country. (The further tentative detail relates to the Czechs only.) I
will let posted all the dated versions of this article and of the
first approach to the challenge; those challenges with the
designation 'theme for World Leaders'.