{Viz kopie dopisu pro inventuru demokracie 22.12.10,

                Tomáš Pečený}

 

{12.11.10 vynechávám v dopisu 7.1.09 svou nepřesnou citaci z dopisu čtenáře. Tomáš Pečený}

{Na základě osobního sdělení pana doktora 17.9.09 měním (zatím?) název ze 'zatím bez souhlasu8' na 'souhlas jen s obsahem8' a později (viz seznam těch korespondencí) na 'politolog'. Tomáš Pečený}

From: {...}
Sent: Thursday, November 11, 2010 11:54 AM
To: Tomas.peceny
Subject: RE: definice levicovosti; otázka vsem levicovým

 

Pane Peceny, dekuji za informaci, bohuzel jsem v {...} a mam obtizny pristup k internetu, ale zdravim do Prahy

    {...}

{To je odpověď na kopii dopisu pro eurokomisaře Špidlu 08.11.2010 . Tomáš Pečený}

 


From: Tomas Peceny
Sent: Friday, February 05, 2010 12:32 PM
To:
{...}
Subject: přístup paní profesorky

 

Dobrý den pane doktore,

    paní profesorka Dvořáková souhlasí s uveřejněním korespondence v tom odkazu.

    Dík za pozornost,

         Tomáš Pečený

         {...}

=================================================================================

{...}

{...}

 

{Znovu sestaveno 12.9.09 podle pravidla, že texty partnera uvádím nejprve bez svých vpisků mezi jeho řádky při odpovědi. Obvyklým způsobem jsem nahradil i některé další části textu, osobně zaměřené. Tomáš Pečený}

 

From: Tomas Peceny

Sent: Tuesday, November 17, 2009 2:17 PM
To:
{...}
Subject: prezident Havel; FW: advokátím termínu 'levicový' i jinak;
{...}

Dobrý den pane doktore,

     prosím podívejte se také na "mou korespondenci" s prezidentem Havlem.

     ({...})

     Děkuju Vám,

           Tomáš Pečený

=================================================================================


From: Tomas Peceny 
Sent: Saturday, November 07, 2009 6:50 PM
To:
{...}
Subject: advokátím termínu 'levicový' i jinak;
{...}

 

Dobrý den pane doktore,

    {...} připsal jsem kousek odkazu termíny toho hlavního článku o socializmu (a v něm poznámku u těch náhradních termínů v úvodu), o tom, že mi ta 'levicovost' stále víc a víc připadá i jako psychologická charakteristika. Co Vy na to?

    {...}

     Děkuju Vám,

           Tomáš Pečený

===================================================================

{...}

{Jako jednoslovný termín mne napadalo 'svobodomyslný', protože 'svobodočinný' jsem ještě neslyšel. Proti svobodomyslnosti by ovšem asi nic oficielně nenamítali ani Ransdorf, Bursík a Paroubek; takže snad raději 'občansky svobodný' či 'svobodně občanský', protože kolem samotného slova 'svobodný' mlžejí komunisti důkladně, jak jsem psal v tom textu o socializmu, a i za první republiky bylo prý nadužíváno při komunálním řečnění. Poznámka Tomáš Pečený}

===================================================================

From: Tomas Peceny
Sent: Tuesday, May 19, 2009 11:02 PM
To:
{...}
Subject:
{...}

Dobrý den pane doktore,

     o těch mých termínech

'levicovém' , kterým  rozumím postoj, spoléhající hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídící se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré; a

'pravicovém'-tím, který co nejvíc spoléhá na vlastní rozhodování jednotlivých lidí

teď vidím (podle volební agitace Strany svobodných), že jsou to vlastně pojmy těsně spojené s tou svobodou rozhodovat o vlastním životě i o svých záměrech a úsilí.

     Co byste říkal náhradě termínů do toho již zveřejněného textu o socializmu (mohu už je tam zase jen zavedeným způsobem navrhnout aktualizací jeho začátku)

'pravicový' ->'individualistický' či 'založený hlavně na svobodě jednat podle vlastního uvážení'

'levicový' -> 'paternalistický' či 'hodně řízený'
'levičácký' ->'totálně řízený'.

?

 {...}vymýtit ty nekorektní termíny 'pravicový' – 'levicový' z oficielních vládních dokumentů {...}Z médií i vlastního označování politických subjektů tak zavedené pojmy asi snadno nezmizí a snad by ani nebylo žádoucí do obecného jazyka v takové míře zasahovat.{...}

     Dík za pozornost,

         Tomáš Pečený

===================================================================================

 

{Viz tu i moje upozornění pro Amnesty International ; takové instituce opravdu ale opravdu nebývají v pojmech pravice-levice neutrální. {...} poznámka Tomáš Pečený}

 


{ironické uvozovky jsem doplnil pro toto zveřejnění, Tomáš Pečený}

From: Tomas Peceny
Sent: April 18, 2009 23:59

To: {...}
Subject: Aussig heute

 

Dobrý večer pane doktore,

    tak nám tu dneska ti "pravicoví" extremisté zase tak výslovně vyjádřili odpor proti surovým válečným rejdům anglo-amerických imperialistů.

    A televize to papouškuje a papouškuje a do lidí pořád pumpuje, jací jsou ti pravičáčtí cizáci drzí, když si sem přišli zase zařádit (naši lidé přece dobře vědí, že i po 70 letech to jsou dnes v Aussig pořád Reichenberger Buben). Ještě že jim naši "levicoví" ostří hoši v tom trochu brání.

 

    A pak se divíme těm volebním výsledkům s 20% komunistů výslovných a 35% trochu přebarvených. Ti se přece všichni k levici výslovně hlásí a opravdu soustavně vystupují proti těm zlým a drzým "pravičákům, kteří nám tenkrát tolik uškodili a škodí neustále, jenže teď své fabrikantské vykořisťování schovávají za tu jejich demokracii".

    Váš

         Tomáš Pečený

=====================================================================================

{...}(odklad)

-----Original Message-----
From: Tomas Peceny

Sent: January 07, 2009

To: {...}
Subject: RE6

Dobrý den pane doktore,

 děkuji Vám za odpověď; řekl bych, že na mne kladete nadměrné nároky: já přece nejsem vědec-politolog ani politik a myslitel formátu prezidenta Klause. Já se jen pokouším sdělit své zkušenosti a svůj pohled na svět.

Pořád se nemohu zbavit přesvědčení, že by to mělo jít hodně "lidově" {...} A naopak, řada čtenářů mi vyčítala přílišnou obsáhlost a komplikovanost.

Když už do toho přináším to své rozlišování (to, pro které tak pracně hledám nejvhodnější dvojici termínů) a když jsem dostatečně rozebral nemožnost fungování té důsledné formy socializmu, mám pocit, že pro pochopení podstaty současné politické situace v našich podmínkách už jsem při svých možnostech udělal dost. A že to, co je hodně potřebí a čemu se mám věnovat, je snažit se vytrhnout snad většinu akademických pracovníků a spoustu dalších lidí z jejich.postoje "ochrany zájmů pracujícího lidu proti zlým vykořisťovatelům"; resp. "ochrany životního prostředí, bezohledně ničeného zlými podnikateli, zneužívajícími konzumní způsob života neuvědomělých lidí", který jim dodává ten pocit (morální) převahy, v němž si tak libují. Ten postoj podle mne moc ničí možnost účelného rozvoje naší společnosti.

 Upravil jsem ten úvod s formulacemi a Vás prosím, abych směl uveřejnit tu korespondenci s Vámi, nejspíš anonymizovanou, jako 'souhlas jen s obsahem8', obdobně té již uveřejněné 'souhlas jen s obsahem7'. Sestavu těch souborů Vám posílám v příloze. Připadá Vám to takhle přijatelné lidsky, když už beru na vědomí, že politologická věda ty pojmy 'pravicový' a 'levicový' nepoužívá?

 {...}

     Ještě jednou dík,

         Tomáš Pečený

 

From: {...}

 

Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:44 PM
To: Tomas Peceny
Subject: RE: RE5: odpověď

 

Nikoli, ale právě rozlišení podle míry svobody, nebo chcete-li podle objemu předávané, distribuované moci, je hlavním kritériem. Připomeňte si Alexise de Tocquevilla, který říká, že rozdíl mezi Evropou a Amerikou (in Demokracie v Americe - cituji z hlavy) spočívá v tom, že Evropané myslí zvětšováním svobody omezování moci jedinovládce, Američané pak ochranu svobody a hledání spravedlnosti (třeba i za pomocí Boží) pro každého jednotlivce.

Samozřejmě i termín totalita je dnes nadužívaný a je záležitostí politické propagandy. Ani Hanah Arendt si nedovolila tvrdit o tzv. lidově-demokratických nebo socialistických státech, že to jsou státy totalitní. Pro ni to bylo jen nacistické Německo a SSSR.

Navíc pojem totalita dovoluje přijmout jakýsi nestrukturovaný model tzv. komunismu nebo socialismu, který neexistoval, protože jinak tomu (např. v ČSR) bylo před rokem 1960 (viz Socialismus v naší zemi zvítězil! - z preambule Ústavy), jinak v letech šedesátých a po roce 1969 (v době ČSSR)

   Z mého pohledu to bylo pořád totéž: pořád (s kratičkým intermezzem 1968) jen trapné kamufláže "volbami", které byly jen ostrým testem respektování podřízenosti všemi lidmi, pořád nemožnost cokoliv rozumně veřejně říct, pořád hrozba uranového koncentráku a alespoň ztráty zaměstnání (Vašeho!!), pořád  rozhodování domovních důvěrnic o připuštění ke studiu, pořád stejné 'moře lží a frází' ve sdělovacích prostředcích, pořád nedostatek čehokoliv běžného, pořád neochota a neschopnost služeb a neurvalost jejich poskytovatelů, pořád skoro nemožnost cestovat = podívat se, že jinde společnost funguje. To také dobře vystihuje lidová mluva: pojem 'totáč' se plně vžil a všichni vědí, že je to termín pro to, co jsem tu popsal.

 a jinak v chaotické době, kterou opět jen z lenosti nazýváme post-komunistickou. Tedy už skoro dvacet let, na rozdíl třeba od první republiky, o které nikdo ani dnes neřekne, že byla státem post-rakousko-uherským (viz opět míru svobody a objem předávané moci).

Takže zkuste hledat jiné pojmosloví, zatím to skoro nikdo nedělá. A jen když Václav Klaus, aniž bych s ním chtěl ve všem souhlasit, se o něco takové pokusí, hned se na něho vrhne smečka lenochů, kteří se schovávají za nejrůznější stereotypy.

 


From: {...}
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:59 PM
To: Tomas Peceny
Subject: RE: RE3: RE5: odpověď

 

Samozřejmě, že existuje socialistická propaganda, už od dob I.internacionály, ale opět ji dělali jinak austromarxisté a II.internacionála (Kautsky, Bernstein Adler, aj.), jinak ruští socialní demokraté - Plechanov, Trockij a Lenin, kteří od demokratického socialismu dospěli k diktatuře proletariátu, jinak třeba IV.internacionála, jinak euro-socialisté, jinak komunističtí internacionalisté (mimochodem v poslední době velmi aktivní), atd., atd. Ale opět lze mezi nimi rozlišovat podle míry svobody a spravedlnosti, které dopřávali nebo dovolovali nabýt jiným.

Všimněte si i rozdílu v názvech politických stran. Některé jsou socialistické, jiné sociálně demokratické a Stalin po roce 1943 (rozpuštění Kominterny) dokonce doporučoval komunistům, aby své strany přejmenovávali z komunistických na dělnické nebo dělnicko rolnické, protože předpokládal, že tato kamufláž bude mít ohlas v neevropských zemích (některých), kde se ti, kteří usilovali o politickou emancipaci často dovolávali nejen marxismu a socialismu, ale i německého nacionálního socialismu (viz Aun Šana, otce dnešní disidentky v Myanma Su Ťjie nebo Sukarna v Indonésii, či dokonce některých nejvýznamnějších indických politiků).

Doporučoval bych rozlišovat alespoň socialismus demokratický (řekněme západoevropský), sovětský, národní (viz nár.soc.Horákovou a Plamínkovou), latinsko-americký, kde je známý i radikální revoluční křesťansko-socialistický proud a samozřejmě hledat slova, pro politická uspořádní v "nově industrializovaných zemích" v Asii (Japonsko, Korejská republika, Thajsko, ale dnes možná i ČLR), které rozhodně nejsou zeměmi demokratickými, vyvažují motivace mobilizacemi a jejich kapitalismus je strukturován okolo velkých bankovních domů a jakýchsi finančních rodi (keiritsu, čoe-bol aj.), o kterých se velmi snadno říká, že jsou finančními mafiemi, alet aké to není pravda.

-{...}-

-----Original Message-----
From: Tomas Peceny

Sent: Monday, January 05, 2009 9:11 PM
To:
{...}
Subject: RE3: RE5: odpověď

Pane doktore,

   měl bych raději psát o socialistické propagandě a rozlišovat socializmus nějak jako 'totalitní' ('důsledný') a 'měkký'?

 Dík,

         Tomáš Pečený

 

 

 


From: {...}
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:44 PM
To: Tomas Peceny
Subject: RE: RE5: odpověď

 

Nikoli, ale právě rozlišení podle míry svobody, nebo chcete-li podle objemu předávané, distribuované moci, je hlavním kritériem. Připomeňte si Alexise de Tocquevilla, který říká, že rozdíl mezi Evropou a Amerikou (in Demokracie v Americe - cituji z hlavy) spočívá v tom, že Evropané myslí zvětšováním svobody omezování moci jedinovládce, Američané pak ochranu svobody a hledání spravedlnosti (třeba i za pomocí Boží) pro každého jednotlivce.

Samozřejmě i termín totalita je dnes nadužívaný a je záležitostí politické propagandy. Ani Hanah Arendt si nedovolila tvrdit o tzv. lidově-demokratických nebo socialistických státech, že to jsou státy totalitní. Pro ni to bylo jen nacistické Německo a SSSR.

Navíc pojem totalita dovoluje přijmout jakýsi nestrukturovaný model tzv. komunismu nebo socialismu, který neexistoval, protože jinak tomu (např. v ČSR) bylo před rokem 1960 (viz Socialismus v naší zemi zvítězil! - z preambule Ústavy), jinak v letech šedesátých a po roce 1969 (v době ČSSR) a jinak v chaotické době, kterou opět jen z lenosti nazýváme post-komunistickou. Tedy už skoro dvacet let, na rozdíl třeba od první republiky, o které nikdo ani dnes neřekne, že byla státem post-rakousko-uherským (viz opět míru svobody a objem předávané moci).

Takže zkuste hledat jiné pojmosloví, zatím to skoro nikdo nedělá. A jen když Václav Klaus, aniž bych s ním chtěl ve všem souhlasit, se o něco takové pokusí, hned se na něho vrhne smečka lenochů, kteří se schovávají za nejrůznější stereotypy.

-{...}-

-----Original Message-----
From: Tomas Peceny

From: {...}
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:22 PM
To: Tomas Peceny
Subject: RE: RE2: RE5: odpověď

 

Ano, samozřejmě. Vždyť je zpopularizovali Karel Marx a Bedřich Engels ve svém historickém materialismu (prvobytně-pospolná, otrokářská, feudální, kapitalistická a socialistická společenské-ekonomické formace) a my to po nich otrocky opakujeme. Ještě že Wittfogel vymyslel asijský výrobní způsob, který nám to trochu komplikuje, a proto jsme si vymysleli "novou industrializaci". Než abychom si namáhali hlavy, raději opakujeme poučky hist-matu. Tak se  příliš nedivte, zdravím -{...}-


From: Tomas Peceny

Sent: Monday, January 05, 2009 9:04 PM
To: {...}

Subject: RE2: RE5: odpověď

 

Pane doktore,

Pokud jde o vaši představu, že lze vystačit s "dvojicí jednoslovných termínů", pak vás musím opakovaně zklamat. Nejde to, ale většina demagogů - politiků se o to snaží. Proto ale s nimi nemusí souhlasit politologové, i když tak často činí.

Takže také rozlišení socialistický- kapitalistický je zavádějící?

 Dík,

         Tomáš Pečený

 

Sent: Monday, January 05, 2009 8:37 PM
To:
{...}
Subject: RE: RE5: odpověď

Dobrý večer pane doktore,

      děkuju Vám za odpověď; už mne opravdu nenapadá, co s tím jinak.

Pokud jde o vaši představu, že lze vystačit s "dvojicí jednoslovných termínů", pak vás musím opakovaně zklamat. Nejde to, ale většina demagogů - politiků se o to snaží. Proto ale s nimi nemusí souhlasit politologové, i když tak často činí.

Takže i rozlišení podle míry svobody jednotlivce je zavádějící?

To by ovšem nahrávalo těm propagandistům, kteří to mlžení úmyslně a úspěšně používají; takovou propagandu se právě tím článkem snažím lidem-občanům ukázat. Je na to vůbec nějaká korektní cesta? Mně to pořád připadá, že takhle se dojde k závěru, že tu žádná totalita ani socialisticko- komunistický pokus nebyl a že všichni ti, kdo se nám snaží stejnou logikou naroubovat omezení svobody v rámci "ochrany proti změnám klimatu", stejně jako kdyby znova se nás snažili chránit před 'degenerací lidstva', přicházejí s něčím zcela novým, co nezbývá než vyzkoušet. (!!)

A konečně, kdyby pravicový se rovnalo individualistický, pak bychom museli přestat používat označení "extrémní pravice" pro fašisty, nacisty a frankisty.

      Jsem hluboce přesvědčen, že právě to je označení matoucí, často záměrně, a komunistům i jejich novým ekvivalentům se náramně hodí; o tom v tom článku píšu a ty fašisty, nacisty a frankisty tam zahrnuji do té opačné kategorie.

 Opravdu nezbývá, než pro tu dvojici systémů, dobře vystihující to, co tady bylo v r. 1980 v protikladu k r. 2009 si tu terminologii do publicistického článku zavést? Snad jedině ještě zdůraznit, že se mi nejedná o postoj vládců, ale "lidu" a k tomu vlastnímu definování termínů se výslovně přihlásit.

 Dík,

         Tomáš Pečený


From: {...}

Sent: Monday, January 05, 2009 7:08 PM
To: Tomas Peceny
Subject: RE: RE5: odpověď

 

Pane kolego, opět varuji, zejména před zjednodušením "pravicový - individualistický", "levicový - paternalistický" a "levičácký - totálně paternalistický".

Kdyby to bylo tak jednoduché, pak by největším levičákem byl sv.Otec (paternalismus obsahem jednoho z jeho titulů), který navíc vede organizaci vč. organizace státu Vatikán, ve které nedošlo dosud ani k rozdělení tří mocí. Je to klasická jedinovláda, podle vaší terminologie "totálně paternalistická".

"Levicovým" by  musel být i František Josef I., který mnohokrát na veřejnosti vystupoval jako paternalista naprosto záměrně, protože to vyplývalo z obsahu jeho funce, c.a.k. monarchy. Také on byl jedinovládce, byť s menším objemem moci než vzpomínaný sv.Otec.

A konečně, kdyby pravicový se rovnalo individualistický, pak bychom museli přestat používat označení "extrémní pravice" pro fašisty, nacisty a frankisty.

 

Pokud jde o vaši představu, že lze vystačit s "dvojicí jednoslovných termínů", pak vás musím opakovaně zklamat. Nejde to, ale většina demagogů - politiků se o to snaží. Proto ale s nimi nemusí souhlasit politologové, i když tak často činí.

Zdravím -{...}-

 

-----Original Message-----
From: Tomas Peceny
Sent: Friday, January 02, 2009 6:18 PM
To:
{...}
Subject: RE5: odpověď

Dobrý den pane doktore,

   od jiného vědce jsem dostal tip, který už jsem na té své stránce pro náhradní termíny v úvodu toho článku ../kral/Kral.htm o socializmu použil takhle:

    Použitá terminologie: 'levicovým' tu rozumím postoj, spoléhající hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídící se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré; 'pravicovým' ten, který co nejvíc spoléhá na vlastní rozhodování jednotlivých lidí; 'levičáckým' ten, který fundamentalisticky dotahuje levicový postoj až do totalitních důsledků. Ta terminologie nemusí přesně souhlasit s významem, který těm termínům dávají někteří jiní autoři. V tom bývá pramen nedorozumění, i záměrně vyvolávaných, viz dále; mně se jiné termíny najít či vymyslet nepodařilo. Nepovažuji se za kompetentního do tak závažné věci novou terminologii zavádět. Pokud vám ty pravo-levé termíny vadí, upravte si prosím celý text i text odkazů záměnami
pravicový -> individualistický
levicový -> paternalistický
levičácký -> 'totálně paternalistický'.
     Těm termínům budu rozumět a používat je pak i v případné diskusi. Za tip na ty náhradní termíny autorovi děkuji.

   Připadá mi to jako přesné, výstižné a patřičně srozumitelné řešení toho problému. Jak to vidíte Vy?

    {...}

   Děkuji Vám,

           Tomáš Pečený

 

 


From: Tomas Peceny

Sent: Wednesday, December 24, 2008 12:36 AM
To:
{...}
Subject: RE4: odpověď

 

Dobrý den pane doktore,

prosím Vás podívejte se dál na vysvětlení, která připisuji k Vašemu textu. Jako resumé vezměte prosím dotaz

 

   Jakou dvojici jednoslovných termínů pro

 postoj, spoléhající hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídící se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré;

v protikladu k tomu,

 který co nejvíc spoléhá na vlastní rozhodování jednotlivých lidí byste použil v populárním výkladu Vy?

 

    To třídění na systémy založené na názoru jednotlivých lidí a na ty, které se řídí představami někoho jiného, než těch lidí samých, co je pro ně dobré, považuji za zásadní. Přitom se mi nechce používat označení demokratické/nedemokratické, protože by to tu mýlilo ještě víc než s tou levicí a pravicí: největší "demokrati" jsou tu teď podle své propagandy právě ti levicoví populisté (i když to není správná vědecká terminologie, jistě víte, koho tím myslím); přitom k levici i k regulacím se hlásejí otevřeně; to se právě snažím využít. A další ty termíny, které jste mi už jako možnosti uvedl, jsou pro tak obecné dělení podle mého názoru moc specializované.

Děkuji Vám,

           Tomáš Pečený

 

PS. Nevím, jestli se dá taková jasně logická terminologie ve společenských vědách vůbec používat: jsou lidi, kteří mi tvrdějí, že to nejde a všechno je tam třeba popisovat ve smyslu významů, které pro nějaký termín teprve vyplynou z konkrétní diskuse. To by ovšem nahrávalo těm propagandistům, kteří to mlžení úmyslně a úspěšně používají; takovou propagandu se právě tím článkem snažím lidem-občanům ukázat.

Opravdu doufám, že moje osobní zkušenost by měla být veřejně sdělitelná tak, aby v tom sdělení nebyla chyba v logice a hrubý rozpor se správně užívanou terminologií. Mně ta propaganda, proti které agituji, připadá hodně nebezpečná.

      

 


From:{...}

Sent: Tuesday, December 23, 2008 6:08 PM
To: Tomas Peceny
Subject: RE: RE3: odpověď

 

 {...}

-----Original Message-----
From: Tomas Peceny
Sent: Saturday, December 20, 2008 4:17 PM
To:
{...}
Subject: RE3: odpověď

Pane doktore,

      {...},

     děkuji Vám,

           Tomáš Pečený.

 

Od:{...}

Odesláno: 22. prosince 2008 14:35
Komu: Tomas Peceny
Předmět: RE: RE2: odpověď

Pane kolego,

{...}.

Používáním pojmů pravice a levice se klasifikujete sám. Ta jména politiků, která uvádíte, že se sami za levicové označují, jsou přece ti, kteří levicovost považují za přednost a hrdinství, a pravicovost za reakčnost, zhoubu  (viz také jejich indoktrinaci různými ideologiemi).atd. Ti současní "pravicoví" to pak dělají úplně stejně, jen v obráceném gardu. Proto mluvím o slovech stigmatizujících.

 

Jestliže si myslíte, že nějaká česká "pravicová" politická strana např. v devadesátých letech neprováděla masivní státní intervence co života nikoli lidí, ale občanů, že nebyla  přebujelou "státní mocí", pak se mýlíte, je to nesporné. Co bylo třeba rozdělení SBČS do 150 bankovních subjektů a udílení licencí  min.financí jiným než přerozdělováním a regulací? A co velká kuponová privatizace? To byla ovšem opatření vynucená potřebou zlikvidovat dřívější socialistické manipulace s vlastnictvím. Jestli si správně vzpomínám na jejich konec, tenkrát prof. Klaus prohlásil právě něco o dokončení transformace (a bylo kolem toho hodně povyku a kritiky, co že to vlastně znamená). Tou terminologií použitou v tom článku bych to popsal slovy, že právě od toho okamžiku je možné používat v České republice dělení na strany levicové a pravicové.

 

Já  debatu o pravici a levici  nemohu přijmout ani jako odbornou polemiku. Je to dávno nesporné a jen čas od času ji někdo oživuje z naprosto utilitárních důvodů. Myslím, že to nejste právě vy, ale nicméně tomu vpádu žurnalismu do studií politických věd pomáháte.Já se k té utilitárnosti hlásím; takhle tmavočerveně jsem hodně dál obarvil i část předchozího textu pro Vás.

 

Typické je to např. tam, kde píšete o "náckovském režimu". To je také jak z novinářského fejetonu. Proč nenázýváte "nácky" německými nacionálními socialisty? Bojíte se snad slova německý nebo socialistický? To píšu v úvodu, právě před těmi definicemi pojmů: tak je pamatuji já podle toho, jak se o nich mluvilo. "

Souvislosti se také snažím připomenout tehdejšími hovorovými/slangovými termíny; ty ukazují postoj lidí k situaci a mají tím vlastní výpovědní hodnotu. Pro nazývání komunistů nebo v ustálených vazbách je tu nepoužívám.  "

 A protože se obávám že je to jen logomachie, slovíčkaření, nemohu si dovolit tak lehce jako vy používat  žurnalistické výpůjčky, protože pak bych byl s k¨jakoukoli komparací v politologii v háji.

-{...}-

 

 

Od:{...}

Odesláno: 22. prosince 2008 14:35
Komu: Tomas Peceny
Předmět: RE: RE2: odpověď

Pane kolego, samozřejmě vám nic zakazovat nebudu.

{...}

Používáním pojmů pravice a levice se klasifikujete sám. Ta jména politiků, která uvádíte, že se sami za levicové označují, jsou přece ti, ktreří levicovost považují za přednost a hrdinství, a pravicovost za reakčnost, zhoubu  (viz také jejich indoktrinaci různými ideologiemi).atd. Ti současní "pravicoví" to pak dělají úplně stejně, jen v obráceném gardu. Proto mluvím o slovech stigmatizujících.

 

Jestliže si myslíte, že nějaká česká "pravicová" politická strana např. v devadesátých letech neprováděla masivní státní intervence co života nikoli lidí, ale občanů, že nebyla  přebujelou "státní mocí", pak se mýlíte, je to nesporné. Co bylo třeba rozdělení SBČS do 150 bankovních subjektů a udílení licencí  min.financí jiným než přerozdělováním a regulací? A co velká kuponová privatizace?  

Já  debatu o pravici a levici  nemohu přijmout ani jako odbornou polemiku. Je to dávno nesporné a jen čas od času ji někdo oživuje z naprosto utilitárních důvodů. Myslím, že to nejste právě vy, ale nicméně tomu vpádu žurnalismu do studií politických věd pomáháte. 

Typické je to např. tam, kde píšete o "náckovském režimu". To je také jak z novinářského fejetonu. Proč nenazýváte "nácky" německými nacionálními socialisty? Bojíte se snad slova německý nebo socialistický?

 A protože se obávám že je to jen logomachie, slovíčkaření, nemohu si dovolit tak lehce jako vy používat  žurnalistické výpůjčky, protože pak bych byl s k¨jakoukoli komparací v politologii v háji.

-{...}-

 

-----Original Message-----
From: Tomas Peceny
Sent: Saturday, December 20, 2008 4:01 PM
To:
{...}
Subject: RE2: odpověď

Dobrý den pane doktore,

     mně pořád vrtá hlavou ta souvislost mezi pravo-levým názvoslovím a nadávkou. Vždyť lidi i strany se tak samy označují a dožadují se správnosti verze té věci, viz např. na inteligentní stránce toho režiséra Svobody, citovaného v článečku o přísaze loyality, tedy na http://www.svobodajiri.euweb.cz/PrezidentAno.htm . Také Grebeníček, Paroubek, Špidla, Gross a spol., teď snad i Rath, o sobě a o svých stranách sami mluví jako o levicových. A sami se také hlásí k té regulaci všeho možného, která plně zapadá do té první z alternativ, tedy  postoje, spoléhajícího hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídícího se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré.

 

     Je tedy vlastně to moje už použité názvosloví tak nepoužitelné, v nejhorším za cenu, že ho pro účel těch svých článků výslovně zavedu? To je ovšem cena hodně velká, protože hned narazí na argument, že člověk z jiného oboru nemá co zavádět základní terminologii. O tom byly ty "ohlasy", ukázka viz ta už zveřejněná korespondence s Ing. Hoškem v rubrice 'Názory jiných lidí', tedy soubor ../Nazory jinych lidi/Hosek.htm blízko řetězce 'ani chytrosti, ani moudrosti'. Ledaže bych reagoval právě ve smyslu 'To je přece obecný úzus, vědecky se používá terminologie jiná, v souvislosti s totalitou zejména otevřená a uzavřená společnost a svoboda, spravedlnost; ty by ovšem v publicistickém článku potřebovaly vlastní vysvětlování.'. Ovšemže by bylo lepší pro ty dvě alternativy používat termíny zavedené a nesporně jednoznačné.

 

     Vyznání mého názoru, podpořeného tam silnými argumenty, že náckovský režim a ideologie se od těch komunistických liší skoro jen názvoslovím, může těžko být vyjádřováno v termínech ' konzervativní, liberální, demokratické, socialistické (reformní i revoluční či komunistické), křesťansko-sociální nebo křesťanské-demokratické , křesťansko-revoluční, fašistické (?frankistické?), nacionálně-socialistické x národně socialistické '.

    A poznámka:  {...} jsem psal '

   celým smyslem možná většiny  {...} jen kličkovat v definicích, vymlouvat, omlouvat a zdůrazňovat i další potřeby jednat ve smyslu rudé ideologie a jinak ji nepokrytě propagovat'. Takhle komunisti,  {...}, teď pořád jen mlží kolem podstaty, mnozí velmi důmyslně (Ransdorf). Právě na to má ten můj článek důrazně upozorňovat; tak abych se snahou o vědeckou přesnost v názvosloví nedostal také de facto na tu cestu.

 

    {...}

    Děkuji Vám za pozornost,

          Tomáš Pečený

 

 

 

 


From: Tomas Peceny

Sent: Friday, December 19, 2008 9:12 PM
To:
{...}
Subject: RE: odpověď

 

Dobrý večer pane doktore,

     děkuji Vám moc za nesmírně pečlivý a podrobný výklad v té první části, kterou jste mi teď poslal.

     Prosím Vás: mně záleží na termínech, abych dostál své úrovni přípravy v pochopení a formulaci společenskovědné problematiky pro účel té de facto agitace. Články v Britských listech jsou málokdy analýzou na úrovni vědecké publikace; sám jsem jim tu úroveň s hlediska fyzika vyčítal při jejich boji proti radaru.

     Je asi beznadějné, abych se při svém věku ještě vzdělával na úroveň vědecké politologie; zrovna tak jsem vzdal pro potřebu té agitace i své vědecké vzdělávání v historii a ekonomii; snad se mi to podařilo, aspoň v té historii, správně obejít vyhledáváním konkrétních údajů v literatuře a konzultacemi nad konkrétním textem. To moje vzdělávání v politologické vědě bych považoval za sporné i s hlediska toho, co ještě mohu společnosti přinést. Přitom ale moje osobní zkušenost by měla být veřejně sdělitelná tak, aby v tom sdělení nebyla chyba v logice a hrubý rozpor se správně užívanou terminologií.

 

     Jak byste viděl tu cestu přes

- nalezení přijatelného termínu pro

 postoj, spoléhající hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídící se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré;

v protikladu k tomu,

 který co nejvíc spoléhá na vlastní rozhodování jednotlivých lidí a přes

- hledání silných argumentů pro to, že Hitler, Goebbels, Gottwald, Paroubek, Zaorálek, Špidla, Clinton a Obama jsou dobře charakterizovatelní tou první možností, zatím co Klaus, Topolánek, Zahradil, Bush, Reagan, Thatcherová jsou dobře charakterizovatelní tou druhou? (Vím o tom, že zdůrazňování role náboženství zejména v USA by chtělo samostatnou odbočku. Jako člen společnosti českých Unitářů ale vím, že taková symbioza náboženství s vlastním názorem je dobře možná; přitom to moderní unitářství k nám přišlo právě z USA, hodně se v tom angažovala Charlotta Masaryková; i když ten myšlenkový přístup má kořeny i v Čechách, v názorech Husových.)

 

     {...} Mně ta propaganda, proti které agituji, připadá hodně nebezpečná. Zmínil jste pohled světové vědy a politiky. Jako ilustraci pro ty své obavy Vám posílám {...})

     Děkuji Vám,

           Tomáš Pečený

 


From: {...}
Sent: Friday, December 19, 2008 6:09 PM
To: Tomas Peceny

Subject: odpověď

 

Posílám několik poznámek, ty komentáře později, děkuji za zájem,  -{...}-

<<to attn.doc>>

to attn.: Tomas Peceny

 

Pane kolego,

hned po prvním přečtení (neměl jsem víc času) vám chci napsat, že nepovažuji termíny pravice, levice, střed nejen za sociologické, ekonomické, ale dokonce ani za politologické pojmy. Jsou to jen slova indikativní, stigmatizující a dokonce v různých dobách vnímané jako hanobící (viz např. u nás před a po roce 1989).

 

Jsou to žurnalistické výpůjčky, které jsou často zneužívány, i politology nebo studenty politických věd, a to zejména v Evropě (nikoli třeba už v USA nebo v Asii). A nejčastěji těmi, kteří absolvovali marx-leninismus a poučovali se spíše  politickými hesly a ne četbou či studiem   textů s opakovaně ověřovanou terminologií. (Petr Sak o tom píše jako o apriorní axiomatizaci předmětu politických studií).

 

Všimněte si, prosím, že nejčastější výskyt pojmů levice a pravice je v Haló novinách, Právu a paradoxně také v přejmenované MfDnes a Lidových novinách.  A samozřejmě jej hojně používají politologové (často  také absolventi VÚMLU atp.), kteří absolvovali „marxák“ v době svých univerzitních studií a podvědomě se vracejí do svých mladých let, ač jdou dnes v pohnutém věku, kdy by mohli  nejen vědět, ale i rozumět.

 

Bohužel, i pan prezident mezi ně patří, ale já jsem to jeho lpění na pojmech pravice a levice připisoval jeho snaze mobilizovat tu pohodlnější část české společnosti k nějakému politickému angažmá.

 

K evropské tradici sice toto zjednodušení do lineárního modelu politického stranictví patří (ale už např. jinak než marxismem vzdělaný Jan Zahradil říká, že tento model může používat jen ten, kdo nikdy neviděl buňku nebo krystal), ale už od  sedmdesátých let 20.stol. se  spíše než přímka pravice-střed-levice používalo schéma (viz např. tzv. Kitchelův model) dvou os, horizontální osy demokracie (demokratičnosti) a vertikální osy politického konsensu nebo programového dělení. I zde se sice objevovalo dělení na pravici a levici, ale ti kdo vytáhli paty z evropského poloostrova raději mluvili o pozitivním nebo negativním (+ a -) vztahu k ose programu a konsensu.

 

Ještě několik autorit:

-         TGM, myslím že už v Havlíčkovi (Snahy a tužby probuzení politického,1897) říká (cituji z hlavy): …budeš-li používat slov pravice  a levice, věčně se budeš zmítat v nejistotách, co je obsahem těchto slov…není to nic jiného než verbalismus (slovíčkaření), jehož je třeba se vyvarovat (ještě jednou se k tomu podobně vrací Karel Čepek v Hovorech s TGM);

-         José Ortega y Gasset  po zkušenostech s občanskou válkou ve Španělsku podobně i když agresivněji: používání slov pravice a levice je jedním z mnoha způsobů, jak dosáhnout politické imbecility.

 

Co tedy s tím? Pokud nechcete psát do novin, do kterých se už zítra bude balit mrkev, dejte si práci a snažte se spíše používat pro politické strany označení jako konzervativní, liberální, demokratické, socialistické (reformní i revoluční či komunistické), křesťansko-sociální nebo křesťanské-demokratické (z Latinské Ameriky známe i strany křesťansko-revoluční), fašistické (?frankistické?), nacionálně-socialistické x národně socialistické atd., i tak zůstane obrovský prostor pro různé nepřesnosti, které jsou dány  povahou ideologií, ze kterých odvozujeme tato pojmenování. Samozřejmě se tím lze vyvarovat i další nepřesnosti, která je v Evropě opět běžná, a to pojmenování pravicový nebo levicový extremismus, s nimiž mám právě problém, protože žádám o grant v USA, který se týká nátlakových a nestabilních politických skupin, a kdybych je nazval těmito v Evropě běžnými pojmenováními, nikdo by mi tam nerozuměl.

 

Ještě horší je to v politických systémech např. v jihovýchodní Asii nebo na Dálném východě, kde jejich analytici sice pracují s ideologickým evropským exportem 20. stol. (národ a nacionalismus, demokracie a  socialismus, atd.), opět s malým úspěchem (viz např. spor o lidská práva a asijské hodnoty). Jedním z důsledků těchto nepřesností je pak odvážná, až zmatená koncepce střetu civilizací, která je spíše instrumentem hledání ideologie americké zahraniční politiky nebo politickou fikcí.

 

Vaše definice „levičáctví“, které chybí pandán „pravičáctví“, je také jakoby opsán  z V.I.Lenina (Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu) a patří spíše do polemiky politiků, která může obsahovat emocionálně nikoli neutrální slova, ale nepatřičná ve vědeckém pojednání či analýze.

 

Všimněte si, prosím, jak s pojmy pravice a levice pracuje analýza volebního neúspěchu ODS z pera pp.Kunštáta a Balíka, kteří došli kromě objevného závěru, že se jedná o velké překvapení, také k poznání, že česká společnost je rozdělena 60:40 na pravici a levici, a že tomu tak bude i v budoucnosti. To je sice hezké, ale nevysvětlí to panu Tošenovskému, zda výstavba Hyundai továrny v jeho regionu, tolikrát kritizována pravicovou Danou Němcovou, má s pravicí a levicí vůbec něco společného. A pokud ano, potom tak vzdáleně, že to je třeba jen v persuasivním diskursu nepoužitelné.

 

Takže k té vaší první otázce, co to jsou levicové a pravicové postoje, musím napsat, že jsou to jen nadávky (podle toho odkud se na ně díváte). Buďte také opatrný v používání pojmu totalita. I ten je až nadužívaný  a nedokáže nám být instrumentem analýzy třeba našich let 1948-1989, když dokonce i jeho popularizátorka Hanah Arendtová jej omezila jen na konkrétní období z dějin pro SSSR a Německa.

 

Jistě jsou lepší pojmosloví otevřená a uzavřená společnost (které mají za sebou dnes už téměř stoletou existenci), a pak samozřejmě svoboda, spravedlnost atd. A nezapomínejme také na pěnu dní, která rychle odnáší to, co se nám dnes zdá nezpochybnitelné,  viz např. …liberalismus ekonomický, toť anarchie úplná! Kdo a   kolikrát už tuto tezi přijal za svou a  odmítl!

 

K ostatnímu si dovolím až příště, -{...}-

 

 


From: Tomas Peceny
Sent: Wednesday, December 10, 2008 3:31 PM
To:
{...}

Subject: odsudek socializmu - prosba o radu s terminologií 'pravicový' -' levicový'

 

Dobrý den pane doktore,

    některé své názory jsem popsal v Britských listech a nedávno jsem jejich prostřednictvím uveřejnil i hodně drsný text o socializmu, který je z technických důvodů umístěn na mé internetové stránce http://tpeceny.nazory.cz/politika a Dr. Čulík mi na něj dal do Britských listů anotaci http://www.blisty.cz/art/43854.html . Je to pohled na politickou situaci v Česku očima fyzikálního technika (kdo jsem, je jako obvykle popsáno v těch BL; také odkazem z té mé stránky). Zamýšlím ho jako své skoro občanské krédo a referenci pro diskusi se vzdělanými lidmi. (Viz v tom článku u řetězce "významného vědce" a v odkazu slovníček newspeaku  u řetězce "univerzit"; tomu má sloužit i jeho provokativní formulace.) Proto mi na jeho přesných formulacích moc záleží. (Rád bych pak využil to, že je na té mé stránce, a uveřejnil ho i v dalších jazycích, anglicky, rusky a možná německy; a využil tak dobrou návštěvnost svých stránek se šachovým programem; návštěvnost významných částí toho článku je tam k dispozici také.)

 

    Jak to bývá při psaní o věcech z jiného oboru než vlastního, mám v tom článku potíže s terminologií: V jeho úvodu jsem definoval použité pojmy 'levicový' ,'levičácký' a 'pravicový' takto:

'levicovým' tu rozumím postoj, spoléhající hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídící se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré; 'pravicovým' ten, který co nejvíc spoléhá na vlastní rozhodování jednotlivých lidí; 'levičáckým' ten, který fundamentalisticky dotahuje levicový postoj až do totalitních důsledků.

, s výslovným upozorněním, že je to terminologie pro ten článek.  Ta formulace se mi do jeho struktury dobře hodí a domníval jsem se, že jsem ji v podstatě opsal ze stránek prezidenta Klause, takže jsem ji použil i v improvizované připomínce pro Českou televizi, viz na začátku toho odkazu slovníček newspeaku, tedy souboru ../kral/slovnik_newspeaku.htm . Ale odpůrci mi v "ohlasech" tu terminologii vytýkali jako neobvyklou a nepoužívanou (a snad i nevhodnou, že se např. ta [náhradní] 'spontánnost' nedá správně použít na Petra Uhla). Tak jsem se obrátil na odborníka sociologa (o něm v jiné souvislosti vím, že byl předmětem útoku {...}) o kterém jsem si myslel, že s takovou terminologií bude souhlasit. On mi ale vyložil, zejména o extrémní podobě, že i on chápe fašisty jako pravicové. Pokusil jsem se pak opravdu najít na prezidentových stránkách ten zdroj, ale našel jsem jen nepřímé informace, které cituji za textem tohoto dopisu. Zkusil jsem se ještě zeptat významného ekonoma, ale dozvěděl jsem se jen, že 'pravicový' a 'levicový' nejsou pojmy ekonomické, ale politologické.

    Jednomu z těch "odpůrců" (tomu z odkazu chudáci v odkazu úspěchy, tedy ze souboru ../kral/chudaci.htm ) jsem psal (promiňte vulgaritu, byla v kontextu) "Jakou definici používáte Vy? Já jsem nabyl dojmu, že vyznavači Vašeho pohledu na svět si to definují tak, že pravičáci jsou samí hajzlové, vykořisťovatelé, zločinci a fašisti, zatím oni sami jsou levicový opak těch zmíněných." Na to mi odpovědět nedokázal. Ten pohled, se kterým se setkávám i na svém pracovišti (viz v tom článku u toho řetězce "významného vědce"), mi leze na nervy a vidím v něm jeden z hlavních úspěchů té propagandy, kterou tím článkem napadám. (Z toho mého článku je jistě vidět, že podobný postoj mám i k takovému zneužívání pojmu 'nacionalista' a k ostouzení prezidenta Klause.)

 

    Proto se obracím na Vás:

    Prosím Vás, je ta terminologie (aspoň pro 'pravicový' a 'levicový') používána obecněji? Pokud ano, byl bych Vám velice zavázán, kdybyste mi dal odkaz na literaturu, z níž to jasně vyplývá. Pokud ne, kdybyste mi sdělil, jaké termíny byste v souvislostech toho mého článku pro

 postoj, spoléhající hlavně na řízení a regulaci lidské činnosti institucemi nadřazenými jednotlivým lidem, zejména státem, tedy řídící se představami někoho jiného, než lidí samých, co je pro ně dobré;

v protikladu k tomu,

 který co nejvíc spoléhá na vlastní rozhodování jednotlivých lidí

použil Vy sám. Měl bych raději psát o socialistické propagandě a rozlišovat socializmus nějak jako 'totalitní' ('důsledný') a 'měkký'? (Opravil bych to v tom článku datovanou aktualizací, možná jen těch náhradních termínů o spontánnosti [ty se tomu sociologovi, jako těm odpůrcům, v té souvislosti také nejeví dobré], které jsem za tou definicí použil. A kdybyste mi to nezakázal tak, jako ta paní, která mi pomáhala s překladem, uvedl bych to s odkazem na Vaše sdělení; abych neměl pocit, že se chlubím cizím peřím. Postoje vědců k publicistice se týká poznámka o historicích v druhém odstavci odkazu komentáře na konci toho článku, tedy souboru ../kral/Komentare.htm . Jeho text u řetězce "byla taková Agrární strana" se té dotazované terminologie týká také.)

 

Děkuji Vám,

        RNDr. Tomáš Pečený

        ( {...})

 

Ty odkazy z prezidentových stránek: 

http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=rDVXNlGaPsU0 : "

Bez toho, abychom se ponořili příliš hluboko do detailů, můžeme říci, že lidé “napravo” preferují individuální svobody, zatímco ti “nalevo” jsou stoupenci kolektivistického “rozumu.”

"

http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=eB1CYqIhSbgo : "

 

Zjednodušeně řečeno: ideologii občanské společnosti, environmentalismu a zelených mohu označit za ideologie levicové "

 

http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=l7TJpG7zAnBC : ..."

i nám dobře známého zastánce levicových (socialistických) představ o nezastupitelnosti státní regulace.

"

http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=FjJTQBNewKUo : "

Ano, prostor pro extrémní pravici a také levici je opravdu umožněn tím, že standardní pravicové a levicové strany uvolnily jistý prostor a ponechaly ho extremistům. To, že vznikl v Rakousku fenomén Haider, je důsledkem toho, že rakouská pravice pravou část politického spektra totálně vyklidila. Umožnila tím straně, která by jinak byla na okraji a měla jen marginální elektorát, aby sáhla do prostoru, který měl jinak patřit někomu jinému. Stejný případ jsou úspěchy různých Le Penů ve Francii, kde opět absence jakékoli pravice vyklidila prostor. "

 

 

http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=Jv53FeyWqVPk : "

Tak za prvé, ne každý, kdo se označuje za pravicového, je pravicový. Ale o tom, že levicový názor je spojený s oslabením významu jednotlivce a s posílením významu entit, které jsou nad ním, zatímco pravicový názor je přesně opačný, přece nelze pochybovat. Proto si myslím, že skutečná pravice nemůže vystupovat ve prospěch nadnárodních celků, zatímco levice musí v jejich prospěch vystupovat vždycky. "