Smířlivější pohled na referendum

Smířlivější pohled na referenda obecně; lidové veto

V části výsledek referenda článku o socializmu jsem vyjádřil přesvědčení, že referenda u nás se mohou hodit jen PRopagandistům, škodícím naší republice.

Pak jsem viděl zprávy o referendu k možnosti jiných Evropanů pracovat ve Švýcarsku. Organizátoři tam prokázali dost serioznosti a voliči dost široký rozhled, aby se nenechali vystrašit a poškodit tak svou zemi. Ono to tedy bude jako se vším: dlouhá tradice zodpovědnosti za svůj stát a solidnosti vykonala své; takže ve Švýcarsku si mohou opravdu i referenda dovolit.

Dlouho jsem neviděl žádné kritérium, které by signalizovalo, že se s takovou věcí má teď začít u nás, kde to s loyalitou není nic moc, kde voliči baštili PRolhanou PRopagandu tak, jak jsme to viděli na poplatcích ve zdravotnictví a kde byla tak všudypřítomná placená agitace pro zmaření plánu na protiraketovou obranu u nás, kterou šířili i prosazovatelé referenda o té věci (z toho zmaření se domnívá mít prospěch vláda Ruska, ale tohle možná neplatili Rusové). Volby 29.5.10 mi daly větší naději. Možná by se dal udělat pokus se zahrnutím odpovědnosti voličů v méně závažné věci, jak o tom uvažuji na konci článku jak zacházet s trhem u slov 'účinně spojit'. A také pokusy některých stran využít přímou demokracii uvnitř vlastní strany mohou vést k výchově lidí k větší zodpovědnosti, pokud ovšem vedení té strany nezačne hned samo tu zneužitelnost přímé demokracie využívat.

V článku 2/ vidím zmínku o tom, jak to vlastně s těmi referendy ve Švýcarsku je. Pan Payne tam píše, jak účinné může být 'lidové veto'. Ta myšlenka se mi líbí, je konkrétní a nedestruktivně testovatelná, i jako rozvedení úvah potřeby pokroku oproti parlamentní demokracii dnešního typu, které v podání profesora Komárka zněly destruktivně jako od Goebbelse. Naši republiku můžeme vidět jako někoho, kdo se svými úkoly potřebuje pomoc, ale nikdy bych ji nechtěl vnímat jako nepřítele; to bychom dopadli moc špatně.

Jsem pro to, aby se to 'lidové veto' u nás vyzkoušelo, jako další ten malý krok k demokratickému ověření funkčnosti velkou částí systému, o jakých píšu v textu o socializmu a jako součást té potřebné výchovy poháněné zájmem "vychovávaných" a patřičně hodnocené. Otázka 'Má vstoupit v platnost návrh zákona č. ..., vydaný dne ... ?' je podle mne korektní ve smyslu toho textu o výsledku referenda. Raději bych ale v té věci používal spíš ten jednoznačný termín 'lidové veto', než příliš vágní 'referendum'. I proto, že se podle mého názoru lépe hodí k propagaci. Uzákoňoval bych ho na dobu určitou a vždy znova nepovinně prodlužoval, a to nejvýš o jedno volební období (aby nemohlo způsobit krizi zacyklováním voleb), bude-li v parlamentě a senátu ústavní shoda, že není příliš zneužíváno demagogickou PRopagandou a nevede k zablokování (skoro) všech potřebných dalších zákonů. Přitom bych lidem důrazně doporučoval, aby se dobře rozmýšleli podle toho, jestli opravdu vede ke zvětšování důvěry a spolupráce mezi občany a státem. Dostatečná důvěra ve společnosti je potřebí i pro hospodářství, krize jsou právě důsledkem ztráty důvěry ve schopnosti a úmysly těch druhých, viz o socializmu u slova 'cyklování'. Lidi by si to měli dobře rozmýšlet už při zavádění toho 'lidového veta', když právě jeho propagátoři používají rozeštvávání občanů se státem odsuzováním současné demokracie, přesto, že právě ta se ukázala celosvětově jako samoopravovací a nesmírně účinná při zlepšování podmínek života lidí i bez těch jimi prosazovaných "nápravných" opatření. Ta jsou vždycky podezřelá z toho, že jim, byť i podvědomě (jako intelektuální elitě), jde de facto o vlastní 'levicové' vládnutí podle definice v úvodu toho článku o socializmu. To ve mně budí silnou nedůvěru zejména k některým těm propagátorům, když vidím, jak vedou komunistickou PRopagandu např. o privatizaci u nás. Proto bych uvítal zavedení toho 'lidového veta' až v následujícím volebním období, s tím, že postoj k jeho zavedení bude součástí volebního programu stran.

Malou odolnost našich lidí proti některým formám pokryteckého levičáctví nechci generalizovat jako celkovou nezralost 1/: proti cynickému levičáctví jsou asi i díky své povaze přece jen odolnější než naši "vyspěle demokratičtí, plně denacifikovaní a křesťanstvím prodchnutí" sousedé: podívejte se, že Češi si Sládka do Evropského parlamentu nezvolili, zatímco Němci si tam jeho obdobu*/ zvolili (a srovnejte si také Sládkův úspěch v Česku s Haiderem v Rakousku). To k tomu stálému nářku na morální úpadek u nás. Tím Češi také nenahráli ve větší míře té PRopagandě, o níž jednám v poznámce Benešovy názory toho textu o socializmu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

*/ Vidím, že to srovnání není přesné a Dr. Sládkovi se tímto omlouvám; snad to myslel dobře.