{Podle
telefonického sdělení pana profesora se situace zlepšuje: probíhá další jednání o realizaci
s majitelem těch patentů. (Ta moje příbuzná je po chemoterapii, už má i své vlasy
a je celkem v pořádku; i ty větve léčebných postupů se zřejmě vyvíjejí. Pracoviště pana profesora
má také další výsledky základního výzkumu v tom směru, který tu popsal. Investoři do výzkumu léků to opravdu
nemají snadné: doba platnosti patentů, 20 let, je srovnatelná s dobou nezbytných
preklinických a klinických zkoušek, pokud vím tak asi 3+10 let; v tom zbytku času musí investor dostat zpátky
tu investici a realizovat všechen svůj zisk, protože po ukončení platnosti patentů srazí tržní mechanizmus pokud vím rychle
cenu toho léku blízko k výrobní, která je zejména pro úzce specializované léky nepatrná proti té,
která může zaplatit i výzkum, vývoj a testy. O malé pravděpobnosti úspěchu klinických testů
po úspěchu preklinických i o závratné nákladnosti těch testů tu pan profesor psal. Mou naivní představu o možnosti
pomoci té realizaci úsilím médií mi pan profesor rozmluvil.)
Tomáš Pečený, 22.12.11 a 23.12.11}
{Doplňuji
(sem dolů) dodatečně část svého starého dopisu, protože obsahuje informace,
které nejspíš řada lidí nezná.
Tomáš Pečený, 13.10.10}
{Panu
profesorovi děkuji za poskytnutí informací i touto cestou.
Pro
zveřejnění opravuji formulaci prosby o souhlas z 5.10.10 tak, jak jsem ji
měl správně napsat.
Tomáš Pečený, 11.10.10}
{Sám
nesdílím obecnou skepsi pana profesora k investorům. Pokud vím, německé
firmy se chovají k našim tvůrčím zaměstnancům a k výsledkům jejich
úsilí velmi slušně; to vím z více pramenů o firmě Volkswagen Škoda
v Mladé Boleslavi. V tom přístupu, který tu oba vidíme jako
nesprávný, se spíš domnívám vidět povyšovačnou (levicovou?, viz úvod textu o socializmu) přezíravost Francouzů; vztah
jejich státu k naší republice kritizuji mj. v tom textu a jejich
všeobecný rozhled v článku nám Čechům
vládla u slova 'kontinentu'.
Velcí
investoři a jejich sdružení platějí výzkum a vývoj nových léků i jejich
testování v extrémně drahých nemocnicích a je to pokud vím jediná cesta,
kterou se nové léky do lékařské praxe dostávají. K těm cenám
v takových nemocnicích mám vysvětlující poznámku v komentářích toho textu o socializmu.
Ty
zmínky o nabídkách celého majetku nešťastnými pacienty jsem slyšel od víc lidí
v UMCH AVČR. Ovšemže nepodezřívám nikoho odtamtud, že by mohly mít na jeho
přístup jiný význam, než důrazné povzbuzení k práci bez pomyšlení na
osobní obohacení. To je situace podobná té, kterou jsem popsal rozhovorem se
svou lékařkou v článečku 1/.
Ten můj dotaz se týkal jen toho, kde probíhají klinické zkoušky, abych na
možnost zařazení do nich upozornil okolí toho přítele a té příbuzné, k návrhu
ošetřujícím onkologům. Ten přítel, sám lékař, před léty ale takovou možnost
přímo odmítl s tím, že po chemoterapii už nemá sílu dál bojovat. A pro tu
příbuznou jsem teď s hrůzou zjistil, že ty zkoušky vůbec neprobíhají.
Tomáš Pečený, 7.10.10}
-----Original Message-----
From: Karel Ulbrich
Sent: Monday, October 11, 2010 5:15 PM
To: Tomas Peceny
Subject: Re: pramen informace 2
Dobrý den,
ano, jsou to odkazy na práce, které jsem měl na mysli. Doporučuji práce
4 a 5 (Advanced Drug Delivery Reviews) a nebo 7 (Bioconjugate
Chemistry), jsou to přehledné články vysvětlující princip, na kterém je
založena i syntéza některých našich polymerních kancerostatik.
S pozdravem
Karel Ulbrich
From: Tomas
Peceny
Sent: Monday, October 11, 2010 3:48 PM
To: 'Karel Ulbrich'
Subject: pramen informace 2
Dobrý
den pane profesore,
děkuji Vám za telefonický odkaz na zdroj (i vědeckých) informací o
tom způsobu léčení. Našel jsem správně http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed?term=Maeda+Hiroshi%5Bau%5D
? O těch Vašich publikacích, přímo k vyvěšení na tu mou stránku, mi ten
specialista autorského práva řekl, že by k tomu bylo potřebí svolení toho
vědeckého časopisu, v němž byly publikovány. (To, že Vesmír svolil
k takovému uveřejnění textu z obecné diskuse, nemusí být samozřejmé
pro vědeckou publikaci ve vědeckém periodiku.)
Tak hluboko to sotva někdo z čtenářů mých stránek bude studovat; a pokud
snad ano, nechme to až na jeho konkrétní dotaz mně, který bych Vám případně
předal.
Děkuji Vám, zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Friday, October 08, 2010 7:53 AM
To: 'Karel Ulbrich'
Subject: pramen
informace
Dobrý
den pane profesore,
prosím Vás, dejte mi pro tu mou "publicistiku" citaci,
byť i vědeckou, o tom principu fungování léčby rakoviny polymerními léčivy.
Takové odkazy, jaké mi dala třeba paní {...} docentka Cvrčková,
jsou doufám okruhu čtenářů přiměřené.
Děkuji Vám.
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Wednesday, October 06, 2010 10:25 PM
To: 'Karel Ulbrich'
Subject: Gatesova nadace
Dobrý den pane
profesore,
teď jsem smutně připisoval ke zveřejněné části korespondence
s {dalším přírodovědcem} ten nekrolog. Tím jsem si připomněl i pořad rozhovor
, kterým jsem také {tomu
dalšímu přírodovědci} a vašemu ústavu doporučoval obrátit se s žádostí o
podporu těch klinických zkoušek na Gatesovu nadaci. Prosím podívejte se na ten
rozhovor asi ve dvou třetinách jeho trvání. (To je jiná větev mých doporučení
než to, co jsem Vám nabídl telefonicky.){...}
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
{...}
{...}
From: Tomas
Peceny
Sent: Tuesday, October 05, 2010 7:39 PM
To: 'Karel Ulbrich'
Subject: RE: uveřejnění
Dobrý večer
pane profesore,
děkuji
Vám za ta upřesnění k mému návrhu textu i za souhlas s uveřejněním.
Právě tu korespondenci vyvěšuji. {...} Nad tu
korespondenci přidávám krátký komentář; kdybyste s tím nesouhlasil, prosím dejte mi vědět a já ho odstraním nebo
změním.
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
From: Karel Ulbrich
[mailto:{...}]
Sent: Tuesday, October 05, 2010 5:19 PM
To: Tomas.peceny
Subject: Re: uveřejnění
Přeji hezké odpoledne,
jsem rád, že se případu polymerních léčiv věnujete. Rád bych opravil
některé nepřesnosti, které se objevují ve Vašem textu. Předně nejde o
nový léčebný postup, ale o vývoj principielně nových protinádorových
léčiv a v tom je velký rozdíl. V tomto případě jde o polymerní cíleně
působící kancerostatika a v současné době máme patentováno několik
různých léčiv lišících se strukturou. Patenty ale nevlastníme a podílíme
se na nich
vyvinutých prof. Holým spadajícím do oblasti klasických
nízkomolekulárních látek. Struktura polymerních léčiv je
komplikovanější, což také přispívá k vyšší náročnosti přípravy (výroby)
a tedy i jisté skepsi farmaceutických firem. Kombinují se zde vlastnosti
vysokomolekulárního syntetického polymeru s vlastnostmi
nízkomolekulárního léčiva, což ovšem léčivu dodává nové a mimořádné
vlastnosti. Některá z těchto léčiv jsou určena pro léčbu pevných nádorů,
jiná pak by měla být
leukemií, nebo by měla být účinná při likvidaci metastáz. Princip je
založen na velikosti molekuly nosiče u prvního typu (umožní akumulaci v
pevném nádoru), u druhého typu je tento efekt kombinován s další složkou
systému - chemickou strukturou interagující s receptory membrány
nádorové buňky a přivádějící polymerní léčivo do této buňky. U obou
systémů je společná minimální toxicita navázaného kancerostatika v
průběhu transportu organizmem krví (tedy bez vedlejších účinků) a
aktivace léčiva až po jeho uvolnění v nádorové buňce. Princip byl ověřen
in vivo u myších nádorů (velké soubory zvířat, mnohokráte opakováno)a
částečně i u několika málo pacientů (
Zmiňujete imunitní systém jako systém přivádějící léčivo k buňce. Tak to
není. Role imunitního systému je zde zcela jiná a je to mnohem
složitější, do detailů bych u laické veřejnosti nezacházel. V podstatě
ale jde o stimulaci imunitního systému při léčbě těmito léčivy a
navození určité protinádorové resistence.
Princip polymerních léčiv byl v naší skupině studován od konce
sedmdesátých let, první patent je z roku 1985. Česká firma financovala
výzkum a vývoj
vyvinuta léčiva nejúčinnější. Protože firma financovala výzkum významným
způsobem, jsou prakticky uplatnitelné výsledky tohoto výzkumu (patenty)
vlastnictvím této firmy. Vědecké výsledky byly po patentování
publikovány v řadě vědeckých časopisů se značným ohlasem. Tam je
autorství čistě jen naše, tedy ÚMCH.
Dále je text v pořádku, jen bych vynechal cenu všeho majetku u zájemců za
lék, o tom jsem nikdy s nikým nehovořil a nebyl to také důvod, proč jsme
nemohli léčivo poskytnout. Problém je, že výroba musí být zajištěna za
podmínek správné výrobní praxe a to nejsme schopni zajistit, nemáme k
tomu vybavení a není to ani cíl vědecké práce. Navíc jsme placeni a náš
výzkum financován za produkci nových poznatků základního výzkumu a ne za
výrobu. Tu skutečně musí zajistit firma, samozřejmě s naší pomocí v
začátku a při vývoji technologie. Použití státem poskytnutých prostředků
(formou grantů základního výzkumu, jiné nemáme) pro něco jiného by bylo
jejich zneužití a tedy trestné. Takže my
nezbytné pro testy na myších, případně jiných laboratorních zvířatech,
což jsou množství řádově menší nežli je potřeba pro léčbu jediného člověka.
Možnost financování z jiných zdrojů (Váš kontakt) jsem v té době
diskutoval s odborníky na patentové právo a protože jejich závěr byl
jednoznačný - šlo by o porušení patentových práv jejich vlastníka a v té
době byla dokončena preklinika a měla být zahájena a firmou byla
připravena (za naší spoluúčasti) první fáze klinického testování,
veškeré úsilí laboratoře bylo směrováno tímto směrem. To, že firmu v té
době získal zahraniční majitel, který nemá na vývoji nových léčiv v naší
zemi zájem a preferuje maximální zisk z u nás vyráběných generických
léků, pokládám za nešťastné a spolu se mnou to mrzí i řadu pracovníků té
firmy, ale to je to jediné, co můžeme dělat. Ostatně to není jediná
firma, která tak u nás dopadla.
Mluvíte o sponzorství a je asi přesné, že sponzorská podpora je vždy
spíše řádu desítek milionů nežli jejich stovek, což na klinické testy
principielně nového léčiva nestačí. Je ale třeba také říci, že riziko
neúspěchu kliniky po úspěšných preklinických testech je u nových léčiv
okolo 80-90 % (to je statisticky prokázáno) a každý investor chce v případě úspěchu své finance zpět.{...} Tato
rizika může podstoupit
klinicky testuje více nových léků současně a ten jeden úspěšný z desítky
testovaných jim pak náklady zaplatí. To žádný sponzor-investor
financující klinické testování jednoho léku nemůže nikdy dosáhnout.
Samozřejmě jsou ale lidé jdoucí do sponzoringu zdravotnictví třeba
zakoupením nových přístrojů a techniky umožňující zavedení nových
lékařských technik a postupů, třeba operací a pod., to je ale zcela jiný
případ i z hlediska finančního návratu.
Nevím, zda se mi podařilo vysvětlit komplikovanost vývoje a hlavně
zavedení nových léčiv na trh, tedy dostupnosti pro pacienty. Moje
víceletá zkušenost ukazuje, že vždy, když se objevil článek o našich
léčivech (byla jich řada), protože vždy šlo o rakovinu, přineslo to více
komplikací nežli užitku. Přesto se zveřejnění informací nezříkám, pokud
jsou přesné. Ujišťuji Vás, že jsem vývoji cíleně směrovaných polymerních
léčiv věnoval prakticky celý život (a nebyla to práce jen nějakých 9 či
10 hod denně, to Vás ujišťuji) a na konci kariéry bych rád viděl léčivo
pomáhající léčit vážně nemocné lidi na trhu, nemyslím si, že sponzoring
či soukromý investor je schopen tuto problematiku řešit. Řešení je třeba
hledat jinde a o to se snažím.
S pozdravem
Karel Ulbrich
From:
Tomas.peceny [mailto:
Sent: Tuesday, October 05, 2010 2:51 PM
To: {Karel Ulbrich}
Subject: uveřejnění
Dobrý
den pane profesore,
jak jsem se včera zmínil, snažím se na svých
stránkách i psát o politických souvislostech. Mám tam mj. povídání o tom,
jak si představuji zacházení s trhem
a jakou roli přitom přisuzuji důvěře ve společnosti. Rád bych informace o tom
léčebném postupu, který jste vyvinuli a částečně vyzkoušeli, a o jeho osudu
zařadil do těch souvislostí. Podstatné jsou odpovědi kvalifikovaných lidí
na mé dotazy; tu korespondenci vyvěšuji v rubrice Názory jiných lidí
stránky politických názorů.
Prosím Vás, vyjadřuji správně to, že
-
jste vyvinuli postup léčení rakoviny (jiný než skupina Dr. Holého v jiném
ústavu AVČR), který se osvědčil proti kompaktním nádorům na myších a předběžně
i na několika lidech;
-
princip toho postupu je kombinace vhodných mechanických rozměrů nosiče
buněčného jedu a značek srozumitelných imunitnímu systému, který ty nosiče
zanese do nádoru; principielně i rozptýleného (metastázy);
-
ten postup nemá zdaleka tak nepříznivé vedlejší účinky, jako dosud obvykle
užívaná chemoterapie a terapie ozařováním;
-
látky, připravované jako vedlejší činnost vědecké činnosti vašeho ústavu v
laboratorním měřítku jsou velice drahé (
-
česká firma platila i další práce vaší skupiny směřující k poloprovozní výrobě
toho léčiva pro klinické zkoušky; ta výroba byla v té firmě zavedena a
příslušné patenty jsou majetkem té firmy resp. jejího nástupce;
-
ta firma byla loni prodána zahraničnímu výrobci léků, který zjevně neplánuje
pokračování toho výzkumu ke klinickým zkouškám;
-
klinické zkoušky jednoho léku stojí stovky milionů $, i více než miliardu $;
-
ani další malé množství těch léčivých látek, které můžete vyrobit (kdyby to
někdo, snad sponzor, zaplatil) by se nesměly ke zkouškám na dobrovolnících
-
o ty zkoušky je z řad postižených pacientů nesmírný zájem, který vyjadřují prosbami
o ten lék i za cenu všeho svého majetku řádu milionů Kč; sám jsem v takové
souvislosti s přítelem (už zemřel) a včera s blízkou příbuznou se na Vás
s takovým dotazem obrátil;
-
kontakt na profesionála oboru průmyslového uplatňování léčiv, ochotného poradit,
který jsem Vám před skoro dvěma lety opatřil, jste ne
-
kontakt na jednoho z nejvýznamnějších světových sponzorů zdravotnictví
jste ne
{...} Snad tedy mohu doufat, že
lidem umožníte, aby se v té záležitosti s léčebným postupem
orientovali a svolíte k tomu, abych uveřejnil tento dopis a Vaši odpověď,
v kterou doufám. Nejlépe s Vaším jménem, nebo alespoň anonymizované
s označením 'přírodovědec2'. Světle modrou část textu bych pro zveřejnění
s Vaším jménem nahradil tečkami tak, jak obvykle nahrazuji osobní části
textů.
Děkuji Vám i jménem čtenářů,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Tuesday,
March 18, 2008 12:41 PM
To: 'Karel Ulbrich'
Subject: sponzorování?
{...}
PS. "Pro strýčka Příhodu"
Vám tu posílám i několik informací a kontaktů, přestože je jistě znáte:
výsledek telef. dotazu Dr. {... z} SÚKL:
'když se část klinických zkoušek léku dělá za menší než
ty šílené peníze v Česku, dala by se ta část využít k získání povolení pro
Dotaz je špatně položen: Platí
český zákonný postup, jednotný s evropským. Takové klinické zkoušky stojí také
desítky a spíš stovky milionů € + poplatek SÚKL (registrace není jen potvrzení,
že příslušná zdravotnická instituce byla oprávněna testy provést; SÚKL ty testy
věcně přezkoumává). Umístění části testů do Česka je věc smlouvy zadavatele (té
registrace, zpravidla zahraničního výrobce) při koupi od výzkumné instituce,
která postup prodává.
Informaci o tom, zaplatil-li
někdy významný světový sponzor klinické zkoušky, nemá.
Ze stránek http://www.sukl.cz/ :
konzultace obecné se neposkytují; možno přednášku (~hodinovou,
~12000 Kč)
konzultace k zadanému případu (~hodina ~ 3500 Kč, vědecké
daleko víc)
poplatek SÚKL za registraci ... statisíce Kč, splatné
předem
{...}