{Verze 13.11.10 20:14;

komentář: Sudetendeutsche Landsmannschaft se na svých stránkách chlubí podporou od kancléřky Merkelové. Úsilí vycházející odtamtud, spojené s úsilím komunistů zvrátit výsledek sametové revoluce, dosáhlo neuvěřitelných úspěchů v poškozování vztahů České republiky a USA. Jednu takovou věc sleduji od začátku a pro důkaz o ní celou tu dobu píšu na své stránce, protože její účel byl očividný: Z Německa placený tisk, přesněji řečeno jeho redaktor, dokázal v součinnosti se špatným americkým manažerem podniku Tatra dodatečně přesvědčit amerického velvyslance p. Cabanisse, významného činitele toho podniku, aby obvinil našeho ministra obrany Dr. Bartáka z požadavku o úplatek. V tom odkazu popisuji, jak jsem od začátku v r. 2010 posílal panu Dr. Bartákovi pozdravy v domnění, že je ve vyšetřovací vazbě; a jak probíhal loňský soud. Ten nemohl nikoho (kromě komunistického státního žalobce) nechat na pochybách, že pan Dr. Barták se toho požadavku na úplatek nejen nedopustil, ale také vůbec nemohl dopustit. To moje publikování ovšem neušlo těm, kdo ty věci dělají, pokusili se mne zastrašovat oznámením 'podáváme na Vás žalobu k mezinárodnímu soudu ... a tímto budeme po Vás požadovat omluvu a značné peněžité odškodnění.', kterou, já obyčejný důchodce, vnímám jako silné ohrožení. V dikci toho dopisu poznal významný český {…} dikci advokáta {…}, který takovou žalobu vedl proti němu. Ta propaganda se dost úspěšně snaží vykreslit i prezidenta Klause, přímého myšlenkového pokračovatele Masarykovy tradice, a také, byť levicového eurofederalistu, prezidenta Zemana jako agenty Ruska. Tak také došlo při loňských oslavách sametové revoluce k incidentu na Albertově; těžko říci, jestli útočník chtěl tím vejcem zasáhnout právě německého prezidenta, který stál vedle prezidenta Zemana; pro tu propagandu to takhle bylo ještě účinnější.

       Tomáš Pečený 30.12.15}

Lidové noviny a Mladá Fronta rafou na koho jim páníček přikáže

Tomáš Pečený

 

    Už nadpis jednoho z předchozích článků jsem přizpůsobil úrovni příslušných médií. Pokud snad vidíte také podobnost nadpisu této poznámky s článkem Topopes v Britských listech či s Twainovou "ukázkou" úrovně novinářů tehdy na divokém Západě, nejde o podobnost čistě náhodnou.

 

    Teď vážně: podívejte se prosím na politický přístup, který považuji za nesmírně pozitivní: na projev německého poslance a dřívějšího bavorského ministra Dr. Gauweilera (český překlad je na stránce prezidenta Klause). Věděl jsem, že máme s Bavory řadu společných vlastností a mentálně jsme jim docela blízcí; ale nevěděl jsem, že i oni mají tak nebojovnou krásnou lyrickou hymnu */. To je přístup, na němž je možno rozvíjet perfektní sousedské vztahy.

 

    Pokud ovšem jiní politici - sběratelé volebních hlasů extremistů (jsou i v nejvyšším patru německé politiky, např. Stoiber a ten tón slýcháme bohužel i od vysokých představitelů Rakouska, viz i články **/, které tam vznikají) - nebudou ty vztahy rozeštvávat a pokud k tomu nebudou média typu současných Lidových novin posluhovat. Podívejte se prosím na zprávu, kterou o tom Gauweilerově projevu ty Lidové noviny přinesly. (Na tu souvislost mne přivedlo porovnání konce záznamu mé polemiky převzatého ze stránky těch  Lidových novin. Co je tam vidět 23., 25., 28.11., 2.12.,5.12. i 8.12.09: ta část s Gauweilerovým projevem je tam odstraněna. Ale v tom případě může jít o technický detail, je tam umístěna jinde.) Porovnejte si také prosím duch referátu o projevu britského poslance Evropského parlamentu Nigela Farage v mezinárodním časopisu Current Concerns u řetězců 'funded with over 22 million euro ' a ' dictatorial tendencies' s tím, jak ho popsaly ty Lidové noviny. Obrana poválečných náhrad prezidentem Klausem se jim zřejmě nehodí do krámu, zrovna tak jako to, že britský reprezentant se k nám nechová jako kdysi lord Runciman, který svou nabobskou přezíravostí a lajdáctvím spolkl náckovskou sudeťáckou Henleinovu propagandu a odsoudil tak Československou republiku k likvidaci Hitlerem a český národ k vyvraždění.

    (Že si s takovou propagandou notují čeští Sociální demokrati ( Rouček ) víme už dávno, ten článek v citovaném třetím odkazu do Lidových novin to jen potvrzuje.)

 

    Plný kalibr té PRopagandy šířené Lidovými novinami je článek Každý národ má Banderu. Češi Beneše ; o prezidentu Benešovi jsem psal v článku o socializmu, viz tam u jeho jména, a o jiných těch hanopisných PR "rozborech" o prezidentovi zejména i v odkazu Benešovy názory. Když vidím, co si ty Lidové noviny, jejich odnože a jiná ta média dovolují a když jsem slyšel 28.11.09 v televizi, co říká novinářka L. Rakušanová, napadaly mne i takové věci (pane Beere promiňte, věřím, že právě Vy to neděláte schválně), jako že i v té korespondenci je víc znaků (nejen ta chyba kódování) ukazujících, jako by ty odpovědi psala PR agentura.

.

 

    Padly mé poslední zábrany napsat o vlivu vlastníků médií na jejich obsah veřejně bez obalu; o tom jsem už kdysi psal soukromě:

'Od: "Tomáš Pečený"

 Komu: <vesmir@msu.cas.cz>

 Odesláno: 31. října 2002 17:14

 Předmět: jsou české noviny v ohrožení?

 

 > Vážená redakce Vesmíru,

 >    v č.6 t.r. jste přetiskli článek na to téma, kde se kladně citují

 > pracovní materiály Syndikátu novinářů ČR o tom, že "Zatím nebyl

 > shledán jediný případ, kdy by německý vlastník ovlivňoval obsah

 > novin v proněmeckém duchu." a hned bojovně "Syndikát novinářů by se

 > proto rozhodně neměl připojovat k těm, kteří se snaží živit na

 > protiněmecké nacionalistické vlně."

 >    Musím konstatovat, že jde o účelovou lež: V knize Bořivoje

 > Čelovského Konec českého tisku ( str. 102 2. vyd., Tilia) je listinný

 > důkaz takové věci.

 > Tady je na místě i otázka, co je to 'proněmecký duch'. V uvedeném

 > příkladě šlo o ovlivňování ve směru "sudetské" extremistické propagandy.

 >    Je třeba odmítnout všechny snahy "zdůvodnit" objektivitu

 > sdělovacích prostředků spekulacemi o tom, že kapitálově silný

 > podnikatel nebude dělat takové věci. Ovšem, dělat by je nemusel, kdyby k tomu neměl jiné důvody.

 >    Kdo se do těch uvedených novin dívá, má ve věci jasno: stačí se

 > podívat, jaké recenze v nich byly {...} na

 > práci předních historiků Rozumět dějinám o vývoji vztahů Čechů a

 > Němců u nás, kterou vydalo Ministerstvo kultury ČR.

>    Osobně znám případ zaměstnankyně těch "našich" česky psaných

 > německých novin (to jsou skoro všechny); zaměstnavatel jí nedokázal

 > uspokojivě odpovědět na dotaz, proč ty noviny v Česku vydává, když

 > jsou soustavně těžce ztrátové.

 >    Doufám, že příště nebudete takovým způsobem podlamovat důvěru

 > čtenářů v serioznost Vesmíru.

' . Tomu tématu je věnován rozbor Petra Šafaříka . Podívejte se v něm, jak dopadl pan Ivo Šebestík, někdejší šéfredaktor listu deníku Moravské noviny Svoboda, když dost neposlouchal; viz ty dopisy na té stránce z Čelovského knihy. A také jaké metody byly k získání toho monopolu takových vlastníků v regionálním tisku používány: viz v tom Šafaříkově rozboru u řetězců 'PNS'. Pak nám budou vykládat o tom, že v Česku není patřičný respekt k zákonům; tohle by si měli zkusit v SRN; a ve Francii je samotný fakt takového vlastnictví tisku cizími státními příslušníky trestný čin.

 

   Jinému člověku jsem psal'

    k Vašemu postřehu o blábolech B. Doležala v Lidových novinách: On to bohužel není výsledek okurkové sezóny, ale soustavné tažení. O té věci jsem před rokem napsal článek  2006, z nějž Vám doporučuji zejména odkaz na článek historika Valenty o tom, jak je cíleně některými lidmi (mj. B. Doležal, Petr Pithart, E. Mandler) rozleptávána naše státní a občanská identita a vnucován naší veřejnosti obraz naší státnosti jako projev malosti a nacionalistického mindráku čecháčků; a o tom za jakým účelem a na čí popudy se vše děje a jaké prostředky jsou k tomu používány. {...}

    Činnost takových, jako je Doležal, Mandler, Mlynárik, Pithart, Ruml už déle nese své "ovoce": Před časem mne dva mladší spolupracovníci (vysokoškoláci, také analytici Úseku informatiky České televize, kde jsem od r.1992 pracoval), otec jednohož zahynul v Terezíně, vážně přesvědčovali, že 'Beneš byl válečný zločinec' a tedy by podle dnešní terminologie měl být za odsun souzen v Haagu.

 

    Proti tomu je těžká obrana v situaci, kdy je téměř nemožné {opačná fakta} vůbec zveřejnit (i vydavatele-redaktora Britských listů jsem musel móc přesvědčovat): denní tisk je v područí těch, kdo takové názory podporují. V té souvislosti mám i řadu vlastních zkušeností: V jinak seriozním časopisu Vesmír (81, str. 313, 2002, č. 6) byl přetištěn článek {viz text předchozího dopisu} o tom, že 'Zatím nebyl shledán jediný případ, kdy by německý vlastník ovlivňoval obsah novin v proněmeckém duchu.' a "zdůvodňuje" se to velikostí kapitálu těch novin. Když jsem nabídl redakci Vesmíru důkaz opaku, dokumentem z knihy Bořivoje Čelovského Konec českého tisku (str. 102, 2. vyd., Tilia), vymluvili se, "že se politikou nezabývají". A v Reflexu, z nějž ten článeček pocházel, se sice ukázalo, že tu knihu s tím důkazem dobře znají, ale přesto o tom odmítli jednat vůbec; zejména nevyhověli ani mé žádosti, aby se (aspoň mně) autor toho článku redaktor Pečinka k tomu článku v souvislosti s tím důkazem opaku vyjádřil. Ta zkušenost je o to horší, že ty časopisy samy pokud vím nemají vlastníky, kteří mohou mít přímý zájem na obsahu té mé námitky; a vyjadřuje tak obecnou situaci v "našich" médiích. Z poslední doby to byly právě Lidové noviny {...}. Protičeský šovinizmus to je. A Doležalova vazba na ty "naše" česky psané noviny je mimo pochybnost.

   Také bylo dobře si všimnout, jaké recenze byly v tom tisku na tu základní publikaci českých historiků ve spolupráci s historiky německými 'Rozumět dějinám': úplné mlčení a pak přirovnání k prospektu cestovní kanceláře do země naftového šejka. Vy tu knihu znáte? Zatím jsem nenarazil na nikoho, s výjimkou veřejného činitele, který ji použil v televizní debatě; tak jsem na ni přišel já. Letos {2007} ji neznal ani učitel dějepisu na gymnáziu, absolvent sociologie UK z devadesátých let; ale řekl mi po jejím prostudování, že v nových učebnicích je ta látka už věcně správně.

   Motivace {těch lidí} mi není jasná: úmysl se v takových případech dá těžko rozeznat od blbosti (např. zblbnutosti "potřebou" šíření křesťanství nebo tím, že jedinou podporu v disidentství si spojili s propagandou ze stejného pramene takybojovníků proti komunizmu).

' .  

   I Britských listů se v té souvislosti na mé stránce týká jedna aktualizace článku Topolánek versus Klaus?, jeho  odstavec obsahující jméno 'Čulík'. I když některé články v nich (i mnou jinak hodně kritizovaného p. Kotrby) se právě tématice plurality českého tisku a metodám ohrožovatelů jeho svobody věnovaly poctivě a vyšel tam i ten můj článek  2006.

   Na tu lidskou motivaci (o věcné viz dále) jsem mezitím asi přišel: ono je to nejspíš "vytahování" na nás ostatní morální převahou (domnělou), obdobné "vytahování" těch vědců a inženýra socialistickým přesvědčením; o tom jejich přístupu píšu v tom článku o socializmu a v korespondenci (rubrika 'Názory jiných lidí'). Obdobné také "vytahování" těch lidí, kteří se za totáče vraceli ze Sovětského svazu a po sametovce z 'vyspělých zemí'. Zmíněná L. Rakušanová je přímo ten případ; i když po tom, co jsem od ní slyšel, bych neřekl, že to na výklad stačí plně.

 

   Jiný takový případ průkazně podvodné sudeťácké PRopagandy, soustavně zaměřované na prezidenta Beneše a poválečné řešení následků náckovského vyloupení Československa s vražděním jeho občanů, tu uvádím v podčárníku článku opravdu Česká televize i hnědá?

 

   Na ta cizí, česky píšící média, která se takhle průkazně projevují protičeským šovinizmem, a na jejich české (i veřejnoprávní?!) přisluhovače si musíme dávat pořádně pozor: zase vidím v Mladé Frontě 2.8.10 str. D2 článek jejího redaktora o tom, jak jsou novoroční projevy našeho prezidenta prázdné ('a přednes ukolébavkový. Žádná inspirace, žádné vedení, žádné stržení. Každý národ má zřejmě takové projevy, jaké si zaslouží.' ) s grafickou úpravou a komentářem, které ho kladou vedle Churchillova 'Krev, dřina, slzy a pot' při burcování Britů do války. Kteréhopak řečníka nám to asi dávají (podvědomě) doopravdy za závazný idol?! A zasloužil si ho německý nebo rakouský národ ze své podstaty?! Přitom jsem si vzpomněl i na ty Britské listy, viz výše. A zase jsem v útržku staré Mladé fronty z 13. ledna 2010 (když jsem ji chtěl použít k tomu jedinému účelu, který nám může být užitečný) viděl článek jejich redaktora Kmenty, ostouzející prezidenta Klause za udělované milosti a shromažďující nepřímé náznaky, že jsou to milosti kamarádům z podsvětí. Ovšem, že nechceme média pochlebující a zametající politickou špínu pod koberec; žádná taková tu také pokud vím nejsou. Ale když si vzpomenu na toho, kdo jako paparazzi nechutně sepsal intimní podrobnosti o životě Václava Havla, vidím tu souvislost i jinak: Všimněme si časové souvislosti toho, co Lidové noviny psaly o Gauweilerově projevu (velice poctívajícím právě prezidenta Klause), článkem, o kterém referuje Miroslav Macek */ a tím Kmentovým hanopisem na prezidenta Klause: možná šlo o horlivé vykonání jediného příkazu. Nepochybuji také, že SS-Obergruppenführer by si dával větší pozor než Václav Havel, aby ho nikdo neviděl plakat. Ale takhle na nás vylejvat náckovskou PRopagandu, že nejsme schopni si sami vládnout, protože naši vrcholní představitelé jsou srabi a nejspíš i zločinci**/ - to už je na mne opravdu moc!

   V té souvislosti by také bylo moc zajímavé zjistit, kdo vlastně kdysi rozšířil o dnešním prezidentu Klausovi tu fámu, jako by tvrdil, že špinavost peněz se nedá zjistit či že se o to nemají příslušné instituce snažit. Nějaký tak vyložitelný výrok jsem od něj v médiích nikdy neslyšel ani na jeho stránkách neviděl. Vždycky jsem předpokládal, že to vzniklo ledabylou/tendenční novinářskou prací, když prof. Klaus řekl něco jako: 'Podívejte se na tuhle stokorunu, poznáte na ní, jestli je špinavá?' a levicoví to vyložili podle svého a pak to, včetně veřejnoprávních médií, papouškovali. Ale teď, když vidím tu soustavnou kampaň v těch novinách zahraničního vlastníka, nedivil bych se, kdyby ta fáma byla do Česka vnesena cíleně. Zkusím se v těch souvislostech zeptat na jeho názor ještě prezidenta Havla, citlivého umělce a pravdomluvného člověka.

 

   Bude moc zajímavé, jestli se Mladé frontě podaří dokázat obvinění náměstka Bartáka z trestného činu tak, aby to splňovalo všechny náležitosti správného soudního řízení, včetně detailní komparace všech výslechů i personálu těch amerických institucí, jejichž představitelé podle těch novin to obvinění vznesli. Na první pohled se totiž vnucuje otázka, komu a k čemu ta akce skandalizující českého politického představitele a česko-americké vojenské a hospodářské vztahy slouží. A také odpověď na ni, ve smyslu celého tohoto mého článku. Je v zájmu vlády i policie české i USA, aby k tomu poskytly vyšetřovatelům největší možnou podporu a spolupráci. (Nevím, je-li možné vést v jedné věci víc nezávislých vyšetřování, v něčem takhle zásadním by se mi to líbilo.)  Na výsledek jsem moc zvědav. O patřičném přístupu k médiu, které uveřejní neoprávněné tak zásadní obvinění, uvažuji v článku */ u slova 'zfalšovanou'.

 

   Zůstává hlavně otázka, kdy investice do té propagandy začnou otevřeněji shrabávat své plánované zisky. Mohlo by to být třeba změnami národnostního složení v našem pohraničí tak, jak o ně usilují šéfové Sudetendeutsche Landsmannschaft, viz i ***/ u slov 'by nám tu udělali Sarajevo'.  Bude potřebí velká obezřetnost a solidarita mezi našimi lidmi, protože lákadlo snadného přístupu k penězům prodejem nemovitostí bude velké a ta levičácká propaganda může zase zneužívat malou odolnost našich lidí proti některým formám levičáckého pokrytectví, třeba zase pomlouvat situaci při našem osvobozování od nácků (vč. sudeťáků, kteří se za Hitlera tolik domáhali 'Heim ins Reich!') nebo kuponovou privatizaci.

 

======================================================================================

*/ K té naší hymně a našim bývalým německým spoluobčanům z pohraničí: Když jsem slyšel po sametovce v satirickém pořadu 'Česká soda', jak známí herci Vávra a Steindler zpívají v té souvislosti "Wo ist mein Heim, wo ist mein Heim", ptal jsem se táty, jak vlastně ti Němci z pohraničí tu státní hymnu zpívali. Táta se na mne podíval, jako když jsem spadl s višně: ty přece něco takového nikdy nemohlo ani napadnout! I jejich demokratičtí emigranti v Anglii (občani Československa s potřebou/povinností loyality ve válce!) ještě organizovali odpor proti vstupu do naší armády, bojující proti Hitlerovi.