Tento text jsem odeslal 10.6.09 10:32 redakci Britských listů s návrhem na uveřejnění, formulářem ze stránky a současně pro jistotu zdvojeně mailem. Příjem obou těch sdělení byl potvrzen.

 

levicovost v drobném

kratší reakce na článek  nevyvážeností BL mohou něco udělat jen zastánci pravice

Tomáš Pečený

 

   Jako levicové nevnímám jen politiky, kteří se za levicové prohlašují, naši republiku připravují o ty stovky miliard Kč a tak úpěnlivě volají 'Chyťte ty pravicové zloděje!!'. Je i mnoho takových, kteří tu "mezilidskou solidaritu" a "starost o potřeby těch neprivilegovaných" "podnikají" v drobném. O takových jsem napsal v odkazu opravdu chudáci? toho článku o socializmu. Ale mám i jiné takové zkušenosti; i ty mne připravily o peníze.

    Nedávno ke mně přistoupil na parkovišti prodejny stavebních potřeb a potravin zkroušený, velmi zdvořilý asi třicetiletý Slovák. Že prý tu někde havaroval a nemá peníze na cestu domů a brigáda mu začíná až za několik dní, takže má už i hlad. Říkám mu:

   'Nejsem žádný magnát, pětikačku na housky Vám dám, ale tím to nevyřešíme; copak není nějaká organizace, která by Vás identifikovala a půjčila Vám na tu cestu, abyste se nemusel takhle doprošovat; vidím že i Vám je to nepříjemné?'

   'Není, byl jsem dokonce na i Charitě, ale nikdo mi není ochoten pomoci.'

Tak jsem se zavřel v autě a zavolal na úřad městské části a vysvětlil tam člověku, který poskytuje přehledné informace, ten problém.

   'Takovému nikdo pomáhat nebude.'

    'Rozumím, sám jsem takhle dal 100 Kč člověku v podobné situaci, a pak jsem si říkal, že jsem vůl.'

    'To jste!'

Ale hoch vypadal ještě zbědovaněji. Jsem paličatý a tak jsem zavolal s tím problémem na velvyslanectví Slovenské republiky; a dostal jsem k telefonu paní vicekonzulku. Ale ani oni nemají pro takový účel žádný fond.

    'Takže když mne třeba na cestě někde po Řecku někdo okrade, tak mi náš český konzulát nepomůže?'

    'Můžeme zařídit poslání peněz od příbuzného.'

Požádal  jsem toho člověka o adresu nebo jiné spojení na příbuzného nebo známého, který by mu peníze poslal. Ale ukázalo se, že žádného takového uvést nemůže.

     S paní vicekonzulkou jsme se shodli na tom, že situace je jasná. A toho člověka jsem požádal, aby se obrátil na někoho jiného; že už jsem v jeho záležitosti protelefonoval snad 30 nebo 50 Kč.

     Ten postup s posíláním peněz příbuznými doporučuji každému. Podle informace České pošty přijdou peníze, poslané z Česka vhodným způsobem, nejpozději následující pracovní den. Pro cizince doporučuji ten postup prostřednictvím konzulátu. (Pitná voda je veřejně k dispozici a jistě ji někdo neodmítne člověku v nouzi dát; bez jídla se den vydrží.) Viz i dotaz pro Naději.

    

     K té mé charakteristice, kterou potvrdil ten pracovník městského úřadu tak upřímně (až moc, na to že šlo o činitele pro styk s veřejností a nevěděl, jak to bylo):

     Měl pravdu.

     Toho prvního "potřebného", Čecha stopaře (také vypadal tak upřímně a také prý havaroval; pohybem naznačoval, že je zhmožděný), jsme totiž zavezli až k prodejně potravin o které jsme s ním mluvili; s tím, že si koupí něco k jídlu a lístek na autobus. Jenže on vystoupil a (aniž by se ohlížel na to, že ho ještě vidíme) šel, teď už křepkým krokem zřejmě dobře navyklým, vedle do restaurace, i na nás moc drahé.

 

     Na témž parkovišti 4.1.12.: Uplakaná elegantní dáma mne tam prosila o 'nějaké drobné, je po operaci, manžel jí zemřel, z několika tisíc měsíčně příjmu dá skoro všechno za byt, na sociálním odboru jí řekli, že nic nedostane, ledaže by byla cikánka'. Navrhl jsem jí, že přijdu na ten sociální odbor, abych jí s jednáním o sociální podporu pomohl. Dala mi své číslo mobilu, abychom mohli sjednat kdy a kam, a znova mne prosila, jestli 'bych přece jen neměl nějaké ty drobné'. Zjistil jsem, že těch pracovišť sociálního odboru úřadu městské časti je v naší původně Praze 4 několik a snažil jsem se jí zavolat, abychom se dohodli kdy a na který. Ale ten mobil nikdy moje volání nepřijal a po dvou dnech byl skoro pořád vypnutý. Začal jsem si myslet, že je to další takový případ, aspoň jsem jí to vzkázal (SMSkou, pro zamezení identifikace přes asistenta svého operátora, odkazem na své stránky a tento článek; z nich si kontakt na mne mohla zjistit). Ten vzkaz nepřijala.

 

     O jiném typu levicovosti v běžném životě píšu v poznámce zbytečné regulace.

     Ve "větším než drobném" měřítku rejžuje soustavným mezinárodním ostouzením Čechů komunisticko-sudeťáckou PRopagandou "cestovka korupce" Petra Šourka, viz i "Česká" televize.