20 let po pádu Berlínské zdi

k projevu Václav Klaus - 20 let po pádu Berlínské zdi a k názoru B. Doležala

Tomáš Pečený

 

    Ten prezidentův projev považuji za perfektní analýzu a (jako skoro vždy) se s ní zcela ztotožňuji.

    Pan Doležal se podle mne hodně mýlí s tou vazbou prezidentova pojmu 'komunismus' na SSSR jinak než časovou sousledností. Tomu prezidentovu pojmu rozumím tak, že jde o to, co já na svých stránkách nazývám 'socializmus' a 'totáč', možná bych pro to použil sousloví 'levičácký stát'. Také fakt (pochopitelně p. Doležalem zdůrazňovaný) , že noví lidé pro vedení po sametovce "vznikali" dříve než v revoluci samé, je podle mne tím prezidentovým projevem formulován přesně i co do míry. A i já mám na své stránce poznámky o svém postoji jako dítěte; to stejně jako v tom prezidentově projevu není tvrzení, že jde o vědecký pramen historické vědy o těch událostech, ale popis pocitů, které se pak do dospělosti přenášejí a naše postoje ovlivňují.

 

    K roli prezidenta Beneše a jeho rozborům metod řízení společnosti máme s p. Doležalem, rovněž pochopitelně, naprosto zásadně opačný postoj. Kvůli tomu jsem kdysi napsal svůj vůbec první politický článek Bohumil Doležal, extremismus a petice. A loni jsem ten pohled právě na prezidenta Beneše popsal a doložil i v článku o socializmu u řady výskytů řetězce 'Beneš' a v příslušném odkazu.

    Za zcela nesprávné a nespravedlivé považuji pro ty zmíněné důvody Doležalovo tvrzení "  Je příznačné, že Klaus, zakletý do svých iluzí o „komunismu“ a jeho pádu, tuto skutečnost nevnímá a sebevražedně se druží s těmi, kteří ruskou naději pohřbili.", viz v mém článečku */ u slov 'poškodit' a 'obviňování'. Prosím vnímejte všechny souvislosti v Doležalově úsilí. Viz i poznámka o našich demokratických prezidentech v mém psaní doc. Kubrovi, i u slova 'hrdosti' v tom jeho blogu; a článeček o loyalitě i korespondenci s p. Beerem a p. Janýrem.

 

    K tomu Reaganovu silovému tlaku na SSSR viz u slov 'studené války' v textu o socializmu: právě ekonomická nevýkonnost toho levičáckého státu vedla prvotně k jeho zhroucení a je moc dobře, že to ta Reaganova politika urychlila. Já jsem se tenkrát také bál, že ty válečnické náznaky mohou v tu opravdu poslední válku přejít. Ale právě zodpovědný přístup Američanů a jejich pravicového prezidenta mi ukázal, že ten potřebný přechod se pak dá pokojně zvládnout. Osobně k tomu moc přispěli i sám Reagan a Gorbačov svým veřejným docela přátelským jednáním, které zapadalo do potřeby vzdát ten socialistický pokus. K lidskému hledisku toho pádu socializmu v SSSR viz i v mé korespondenci */  u slova 'světle' ; porovnejte si to s okolím slova 'Berlína' v odkazu bojovníci za mír . Viz i poznámka kamarád funkcionář v odkazu 'slovníček newspeaku' toho článku o socializmu.