{K
této problematice se vztahuje i korespondence (jednostranná?) s(pro?) Ne základnám.
14.4.09 a 28.3.10 (v dopisu z 30.4.09)
jsem tu opravil ve svém textu formulace, jak jsem je měl napsat, kdybych byl
psal pečlivěji,
Tomáš Pečený}
From:
Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Monday, May 17, 2010 9:15 AM
To: {...}
Subject: otázka všem levicovým
Dobrý
den {...},
ty všetečné otázky i k Vám jsou hodně koncentrované v Otázce všem
levicovým. Byl bych Vám zavázán za odbornou odpověď na ni.
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
From:
Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Sunday, April 25, 2010 10:23 PM
To: {...}
Subject: číselné hodnocení pokroku - doplněk
Dobrý
den {...},
k té 'neměnné lidské potřebě' pro korekci inflace: To by sice asi šlo, ale
má to háček: Nevypovídá to vlastně o celkovém pokroku, ale jen o jeho vztahu
k pokroku výroby potravin. Kdybyste tak jako ekonom{...} věděl{...} o lepší referenci...
Není nakonec přece jen lepší zlato?
Děkuju Vám za pozornost,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Sunday, March 28, 2010 3:29 PM
To: {...}
Subject: číselné hodnocení pokroku; FW2: odhady nákladů
Dobrý den {...},
k těm 'srozumitelným výpočtům, kolik každého z nás stojí to či ono'.
Špekuluju o tom, co Vám navrhnout s toho pohledu fyzikálního technika.
Především mi došlo, že výsledek takového výpočtu nemůže být apriori vědecký,
protože celá ta věc zásadně nesplňuje potřebu nezávislosti na vnějších
(politických a ekonomických) vlivech. Ale nevidím, proč by věda nemohla
stanovit metodiku, která by se pak používala jako technická; v ideálním
případě normovaná nadlouho po schválení ústavní většinou ve skoro všech
státech.
Svůj návrh metodiky takového srozumitelného hodnocení jednorázových akcí a
historicky krátkých období jsem Vám popsal v předchozí korespondenci
v odstavci obsahujícím slova 'majetku státu'.
Jako takovou míru úrovně společnosti při dlouhodobém posuzování bych viděl
'světovou cenu toho, co její průměrný občan vyrobí*/, dělenou světovou cenou nějaké
co možno neměnné jeho základní lidské potřeby'. Tím se také snažím vzít
ohled na Vaši námitku, že takové technicko-fyzikální úvahy jsou pro ekonomii
sotva použitelné, protože neberou v úvahu vlastnosti a chování lidí.
K té 'základní lidské potřebě': Pokud vím, existuje norma správné
spotřeby energie a snad i bílkovin v potravě a považuji za možné určovat
'efektivní světové menu potravin' (chleba, brambory, "sladké
brambory", rýže, ryby...; vážené podle jejich aktuální spotřeby); a tu
cenu 'lidské potřeby' jako aktuální cenu množství toho efektivního menu,
v němž je aspoň ta energie i to množství bílkovin. (Vitaminy bych asi pro
ten přepočet inflace neuvažoval; nezbytná spotřeba informací [mimobiologických]
by se asi stanovovala obtížně a nesplňovala by ten [vlastně jediný] požadavek
stálosti parametru.)
Děkuju Vám za pozornost,
Tomáš Pečený
*/ něco jako
HDP na obyvatele, včetně "výroby informací"; a inflaci pak zahrnout
tím vztahem k lidské spotřebě.
From: Tomas
Peceny
Sent: Monday, March 15, 2010 9:18 AM
To: {...}
Subject: FW: odhady nákladů
Dobrý den {...},
prosím Vás podívejte se do mého článečku výchova, vzdělání a
propaganda. O těch věcech jsme si už psali. Teď jsem tam připsal i úvahu o
'hodně lidských' souvislostech se zachováním života plodu. A znovu se ukazuje,
jak důležitá by byla možnost těch kvantitativních hodnocení. Možná by se
v tom jednoduchém případě ani nemusely počítat, stačilo by je jen
zveřejnit. Ale kdyby společenské vědy, v tomto případě ekonomie, tu
rozhodovací úlohu lidem soustavně usnadňovaly právě těmi kvantitativními
podklady, viděl bych to jako moc užitečné.
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Wednesday,
February 10, 2010 8:18 PM
To: {...}
Subject: RE: odhady nákladů
Dobrý den {...},
děkuji Vám za odpověď, není ovšem žádný spěch.
Na ty odhady škod jsem upozornil výslovně i studenty z akce inventura
demokracie a tím další lidi ve zveřejňované korespondenci Názory
jiných lidí.
Mám k Vám ještě jednu prosbu: už jsme si psali o tom, do jaké míry
(ne)mohou fyzikální modely být vztahovány na ekonomii. Teď vidím, kdoví jestli
ne v reakci na můj dopis pro Svaz
mladých komunistů, na jejich stránkách článek 'Jak fyzika potvrzuje
pracovní teorii hodnoty'. I tomu svému kamarádovi z Ameriky jsem oponoval,
když na ekonomii vztahuje termodynamiku; totiž tím, že její pojmy vůbec ve vztahu
k ekonomickým veličinám nedefinuje/neupřesňuje a že to nejspíš ani nejde.
Prosím Vás podívejte se na ten můj druhý dopis pro ty komunisty, jestli
je z Vašeho odborného hlediska správně. Ten jejich článek uplatňuje i ten
(deterministický) chaos, o němž jsme si už psali. (Nejspíš ho uplatňuje
nesprávně, ale k tomu jsem se radši už nevyjadřoval; při tom chaosu by asi
neplatily ty deterministické vztahy, na nichž je založena klasická statistika.)
Ty komunistické sny bují za účasti
mladých lidí doteď. Ony jsou také základem světového názoru toho vědce a
inženýra, o nichž píšu v článku o socializmu i jinde na svých stránkách. Ach jo!
Vaši odpověď bych zase rád přidal do té
naší korespondence. {...}
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
{odklad}
-----
Original Message -----
From: Tomas Peceny
To: '{...}'
Sent: Friday, February 05, 2010 2:10 AM
Subject: odhady nákladů
Dobrý den {...},
dostali jsme další kolující propagandistický materiál (v databázi podvodných a
poplašných zpráv www.hoax.cz ho nevidím).
Přeposílám Vám ho k nahlédnutí , že i jiní se snažejí (jednoduše) ukázat
lidem náklady nějaké akce v míře každému srozumitelné: co to stálo právě
jeho. Že přitom vyzývají všechny k placení svého projektu, je jiná věc.
Nenalezla by ekonomická věda přece jen cestu k vyčíslování těch výdajů, o
nichž jsme si psali?
{...}
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
{...}
From: Tomas
Peceny
Sent: Monday, May 11, 2009 8:47 AM
To: '{...}'
Subject: úroveň zdravotníků
Dobrý den {...},
nenarazil {...} jste {...} už na příznaky toho, před čím varuji? Od bývalé
sestry z {...} i od pacientky toho {...} jsem slyšel zprávy, že právě v té, dříve tak
pověstně excelentní, instituci se ta úroveň dovezených (mj.?) sester už
projevuje v tak zničující míře, že se mám tomu {...} na dálku vyhnout (bydlím v blízkosti {...}, kde je).
{pokud možno}
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
poznámka TP: viz i nové znění
odkazu 'zatím' toho článku o socializmu (a články 'Moorehead' a 'rev.
Samojský', které připravuji, ale pořád nestíhám dodělat, do rubriky Názory jiných lidí).
From: Tomas
Peceny
Sent: Thursday, April 30, 2009 3:53 AM
To: '{...}'
Subject: výchova?
Dobrý den {...},
{...} jsem zase špekuloval nad tím tlumením hospodářských výkyvů {...}. A zrovna jsem vyslechl zajímavou úvahu toho unitářského
duchovního o tom, jak se k člověku chovají jiní lidé podle toho, jak se
člověk staví k nim, a povídal s ním o možnostech výchovy lidí k rozumnému
způsobu života, kdyby se opravdu stalo, že energie bude hodně drahá. A o
souvislosti takového záměru se zprofanovaným pojmem 'výchova nového lepšího
člověka' a s vyčerpáváním a znevažováním takového úsilí teď v USA
politickou korektností s newspeakem pro chlácholení feministů (jediný
levičák té barvy, s nímž jsem se setkal, byl vážně muž) a obtěžováním lidí společenským dozorem proti alkoholu
a kouření.
A tak mne také napadá: nebylo by i pro samo hospodářství dobře, kdyby se lidé
chovali k věcem (mj. autům) o hodně víc jako k užitečným předmětům
potřeby, než jako k důkazům svého společenského postavení? Pak by ten
stádní efekt na začátku recese, zejména v těch podstatných nejbohatších
zemích (u nás to zatím podle mne tak zlé není), také nebyl tak velký:
technický stav těch věcí je na tom hospodářském cyklu nezávislý, na rozdíl od
toho jejich významu pro reprezentaci. A není tedy i tohle dobrý námět činnosti
těch duchovních, konkrétně formulovaný, místo těch neúčinných, planých a
neupřímných floskulí o špatnosti konzumu?
Bylo by moc príma, kdybyste pro tu mou stránku souhlas jen s obsahem7 napsal {...} i tu svou podrobnější polemiku o tom pádu vlády.
Dík za pozornost,
Tomáš Pečený
===============================================================================================
From: Tomas
Peceny
Sent: Tuesday, April 14, 2009 9:18 PM
To: {...}
Subject: poděkování RE: problém v komunikaci? FW: odhady?
Dobrý
večer {...},
děkuju Vám za odpověď. {...}.
K těm odhadům: snad aspoň tu část, kterou jsme v těch případech
z posledních let přímo prodělali zhoršením ratingů na finančních trzích,
by šlo ex post určit odborně a vydělit ji počtem obyvatel? Válečné škody pokud
vím třeba Poláci vyčíslili a i premiér Špidla operoval určitými čísly pro
Československo. I na ten komunistický totáč by podle mne měl jít aplikovat buď
souhrn majetku státu a občanů před a po, nebo pro ty lidi jejich průměrný
majetek před a po ve srovnání s obdobnými státy bez toho socialistického
intermezza a s uvážením průměrné ceny týchž věcí pro převod číselných
hodnot na současné Kč; to by snad mohla být stejná metodika jako pro ty válečné
škody a tak jsem se snažil postupovat v těch svých laických odhadech
.
Tím odstřelením Topolánkovy vlády nadšen nejsem, jak správně píšete. Důvody
jsou v odkazu úspěchy
vlády a u
řetězce "zájmů
dělnictva"
toho mého
občanského kréda o socializmu i v jeho odkazu Benešovy názory ; souvislosti jsem zmínil
i v té poznámce Topolánek versus Klaus? a v prvním odkazu
z ní.
Vítal bych Vaše podrobnější vyjádření do těch 'Názorů jiných lidí' na
svou stránku; jako polemiku s těmi mými důvody (to bych ovšem zase
anonymizoval). Opravdu Vám ta sociální - protikrizová opatření, tak na hranici
rizika nehospodárnosti, že vedla k rozkolu s jedním z hlavních
tvůrců Modré šance, připadají nedostatečná? Co měla Topolánkova vláda ve
prospěch celé naší republiky a jejích lidí udělat lépe? Nepředpokládám, že
byste při své odbornosti považoval {...} za chybu málo předstírání účinnosti aktivity proti krizi Obamovým
(nejen) stylem.
Kdysi jsem četl v Sherlocku Holmesovi, jak mizerná tam byla lékařská péče od imigrovavšího lékaře Inda; a to byl proti
tomu, co nám bezprostředně hrozí od Ratha a Paroubka ve smyslu Špidlových
záměrů, jen
opravdu ale opravdu slabý odvar!
Dík,
Váš
Tomáš Pečený
From: {...}
Sent: Tuesday, April 14, 2009 8:02 PM
To: Tomas Peceny
Subject: Re: problém v komunikaci? FW: odhady?
Dobrý den,
{...}
Odhad škod je velice těžko kvantifikovat, přiznám se, že nevím, jak by to šlo spočíst.
A upřímně řečeno - politicky jsme na různých březích, já jsem velice rád {...}, že se tato vláda odporoučela.
{...}
S pozdravem
{...}
-----
Original Message -----
From: Tomas Peceny
To: {...}
Sent: Tuesday, April 14, 2009 2:01 PM
Subject: problém v komunikaci? FW: odhady?
Dobrý
den {...},
{...}není už ta prosba pro Vás {...} příliš zjevně za mezí možného (tím, jak je vázána na určitý
politický postoj; takže nestojí ani za odpověď 'ne')?
Dík,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Saturday, March 28, 2009 6:06 PM
To: {...}
Subject: odhady?
Dobrý
den {...},
na konci toho svého článku o socializmu i dalšího Topolánek versus Klaus? , který právě
aktualizuji, mám své laické odhady výše škod. Daly by se takové odhady udělat
lepší odborně, nebo dokonce jsou někde k dispozici?
Dík,
Tomáš Pečený
===============================================================================================
From: Tomas
Peceny
Sent: Sunday, March 15, 2009 8:19 PM
To: {...}
Subject: poděkování - RE: prosba o další konzultaci
Importance: Low
{...},
děkuji Vám moc za tu konzultaci, je pro mne opravdu zajímavá. Pokusím se {...}
zprostředkovat i čtenářům té své stránky tak, aby při tom nezanikla ochrana
Vašeho jména v té korespondenci. Zase to narazí na můj nepříjemný pocit, že bez
citace autora se chlubím cizím peřím, to je můj stálý problém. Ale ty
korespondence se týkají témat, která zřejmě zajímají mnoho lidí a postoje {...} Vašeho kalibru v těch souvislostech by lidi znát měli.
Na jednotlivé náměty z té korespondence navazuji i při dotazech o té své
"publicistické" aktivitě dalším lidem. Ono mi totiž nepřipadá vůbec
samozřejmé, že něco takového mám a mohu dělat; původně se jednalo o článek na téma,
které mne hodně "dožralo" a Britské listy se k tomu jevily jako
(jediné) vhodné; vyvinulo se mi z toho to častější komentování odkazy
doplňovanými do referenčního přehledu mých názorů na té mé stránce: možnost
reagovat okamžitě a při tom zachovávat/aktualizovat/udržovat konzistentní
systém je pro člověka mého typu hodně provokující/povzbuzující.
Ten Váš názor z dopisu do té zveřejněné korespondence http://www.volny.cz/tpeceny/politika/Nazory
jinych lidi/souhlas jen s obsahem7.htm právě přidávám.
Ještě jednou dík,
Váš
Tomáš Pečený
From: {...}
Sent: Sunday, March 15, 2009 8:15 PM
To: Tomas Peceny
Subject: Re: prosba o další konzultaci
Dobrý den,
{...}
Já bych souhlasil {...} s Vaším názorem.
Tady je třeba na rovinu říci, že spekulace - v míře, jaká je nyní - je naprosto iracionální.
Projevuje se absolutní neznalost místních podmínek, ale podobně se to dalo pozorovat např. u asijské krize. Spekulanté svá "očekávání" prostě přemístili na další země, tzv. emerging markets", jako Brazílie a Argentina.
My jako ČR, jsme nejspíše pod jejich rozlišovací schopnost, takže nás prostě přihodí do skupiny k Maďarsku a Lotyšsku.
Já se
tématu eura věnuji hodně dlouho {...} nejsem
pro euro {...} .
{...}
snad by se Vám to mohlo hodit?
{...}
srdečně zdraví
{...}
{...}
-----
Original Message -----
From:Tomas Peceny
To:{...}
Sent: Monday, March 09, 2009 12:39 PM
Subject: prosba o další konzultaci
Dobrý den {...},
v poslední době se množí poukazy na to, že by se
nám vyplatilo už mít Euro, kvůli pohledu zahraničních investorů, kterým se může
jevit podezřelé, že ho zatím nemáme a "těžko chápou", proč ho zatím
nechceme.
Napadlo mne, jestli ty zprávy renomovaných finančních
tiskovin o potížích východoevropských zemí EU, mezi něž nás (omylem?) zahrnuli
také, nejsou příprava útoku na naši měnu, takového, jaké před časem dělal {...} a
pak vykládal, že je to výchova k větší finanční kázni. Považuje se za obvyklé,
v situaci jako je naše, platit výpalné za takovou ochranu (tím Eurem)?
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
PS. Vaši odpověď (jistě zase anonymizovanou a {...}) bych rád vyvěsil na tu svou stránku www.volny.cz/tpeceny/politika .
===================================================================================================================
Dobrý den,
s tím problém vůbec nemám.
{...}
Dobrý
den {...},
z té naší korespondence je škoda
neuveřejnit aspoň některé věcné části, týkající se témat, která se hodně
v takových diskusích vyskytují. Jak byste viděl {...}
zveřejnění toho, co posílám v příloze?
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Thursday, December 04, 2008 12:54 AM
To: {...}
Subject: americka mentalita - pokračování
{...},
ten kamarád mi také dnes napsal o každodenní přísaze loyality ve školách
v USA:
Jinak
ideologicky tu ve skolach dochazi v tomhle ohledu dost
k brainwoshingu. KAZDE rano od prvni do dvanacte tridy ....vstat, dat
pravou ruku na srdce a odrikat ....
"I
pledge allegiance to the flag of the
Taková
občanská přísaha každé ráno v Česku by neškodila (ona se podstatně liší od
zásady 'Ein Volk, ein Reich, ein Führer.') . (Daleko drsnější
přísahu musel dříve složit Jan Švejnar: že nebude nikdy hájit zájmy nikoho
jiného než USA... .) Loyalitu zmínil i můj první dopis pro Vás a v tom mém
článku text u řetězce "s loyalitou lidí ". Když vidím, jak tu každý, kdo chce být
'in', jen nadává, zatímco Američani při zmínce o své zemi slzejí; to je
podmínka úspěchu. Škoda, jestli o sílu takového garanta života a demokracie teď
(po Clintonovi) s Obamou svět přijde.
O tom názoru US Američanů na USA mám v komentářích článku ten
vtip s mýdlem; mně připadal výstižný a jsem rád, že mi to ten kamarád v dalším
textu potvrdil.
Děkuji Vám za pozornost,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Wednesday, December 03, 2008 10:16 PM
To: {...}
Subject: americka
mentalita
Importance: Low
Dobrý
večer {...},
psal jsem Vám o americké mentalitě. Tomu kamarádovi z USA jsem psal o
'politické korektnosti' a teď mi od něj přišla odpověď na můj dopis s
fórem z rozedrané mé oblíbené knížky Zdeněk Šmíd :'Proč bychom se
netopili'. Psal jsem mu, že by asi v USA ten výrok s písní o Bohu při
pádlování na voleji moc vděčně nepřijali (to vím z Werichových vyprávění).
Odpověděl mi (to zaujalo mou ženu a mohlo by to zajímat i Vás):
Jojo moc na nekterou srandu tady nejsou.
Chodime tu hrat volejbal. A tak se tam obcas pri tom povida. Nevim jak na
to doslo. Asi se mi to zdalo OK v tom okamziku, ze je takova srandovni uvolnena
atmosfera.
Cikan Jano bije svoju zenu. “Jano preco bijes svoju zenu?” se ho ptaji? “Keby som to vedel,
tak by som ju zabil”.
Rozhostilo se hrobove ticho. Amici se ani
nepousmali. A po volejbale jeden prisel za moji zenou Janou a rekl, ze jestli
ma se mnou doma problemy, jestli ji “abuse”, tak at se neboji a rekne to.
Ten kamarád (nar. 1952) tam žije od roku 1990 a jistě tedy neměl problém s
přesným vyjádřením. Ta praktičnost Amíků, která se hned snaží věci účelně
řešit; z pohledu Evropana neuvěřitelné sucharsky a "hrrr".
Zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
From: Tomas
Peceny
Sent: Friday, November 28, 2008 3:00 AM
To: {...}
Subject: doplněné
znění, i k Tobinově dani. FW: poděkování (RE: re2RE: bohatnutí bohatých už
neprospívá i obyčejným lidem?)
Dobrý
den {...},
pokusil jsem se najít, co je to ta Tobinova daň. Našel jsem http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_483.HTM
. Ten můj laický návrh se týkal zdanění nikoliv (jen) mezinárodních transakcí,
ale tak, jak je to popsáno v tom odkazu zatím
.Tedy v
každém státě danění (asi ve prospěch toho státu, výnos není podstatný, podstatné
je to brzdění jimi) každého prodeje akcií, přičemž výši té daně by stanovovala
centrální banka toho státu tak průběžně, jako teď úrokové míry. S tím, že by
bylo třeba (pak, postupně?) tu věc koordinovat mezinárodně (asi s využitím
práva veta pro "neextremistické" státy; to je další laický sen do
oblasti mezinárodního práva. Snad tedy pro členy trochu výběrové mezinárodní
obchodní organizace; taková/é organizace snad existuje/í. )
děkuju Vám, zdraví a pohodu,
Tomáš Pečený
{...}
----- Original
Message -----
From: Tomas Peceny
To: {...}
Sent: Wednesday, November 19, 2008 9:49
PM
Subject: poděkování (RE: re2RE: bohatnutí
bohatých už neprospívá i obyčejným lidem?)
Dobrý
večer {...},
dík za obě zprávy; mně zdaleka nešlo o konkrétní (astronomická) čísla těch
výdajů.
Já jsem takový "ekonom", že mi připadá dluh jako dluh; a to, z čeho
jsem obvinil Clintonovu administrativu, jsou zpožděné důsledky její činnosti.
(Jen na vysvětlení k tomu laickému návrhu o tlumení: myslel jsem na dodatečné
zdanění prodeje jakýchkoliv akcií v tom období určeném centrální bankou nebo
nějakou její hypotetickou [aby pomáhala a neškodila] globální obdobou. Ale to
je návrh právě opatření toho druhu, o jakých vím, že mívají zničující důsledky.
O takových jevech bych jako technik použil termín 'nelineární'.)
Myslíte
Tobinovu daň?
Já jsem bohužel ten termín nikdy neslyšel, takže Vám nemohu
odpovědět. Ale odkazem zatím jsem tu formulaci popsal aktualizací toho svého článku
doplněním soubůrku "laicky pohled.htm".
To
není ani tak tlumicí návrh, ale spíš otázka regulace spekulace.
S pohledu technika konstruujícího měřicí
zařízení to tlumení je; to je zřejmě otázka terminologie, 'spekulace' jsou
v té mé terminologii 'parazitní zpětné vazby', které mohou rozkmitávat ten
systém až do těch nadkritických (nelineárních) stavů recese. (Možná jsem právě
Vás v té souvislosti potěšil slovem 'parazitní', ale to je terminus
technicus.)
Je
to zajímavý koncept, už se o tom dlouho diskutuje. Nevím, jestli by to mělo
zničující důsledky a zároveň si myslím, že většina dnešního světa má nelineární
podobu, tedy, že vstupy a výstupy nejsou proporční. V ekonomii se začíná také
pozvolna aplikovat Prigoginovo paradigma z jeho přelomové knihy Řád z chaosu
(to je ovšem spíš Váš obor)
O těch
věcech mám zmínku v tom článku okolo odkazu chaos ; v tom odkazu je popsán
můj stav (ne)poznání té věci. Jen jsem tam nerozváděl, že ve fyzice to není jediný
princip, který ukazuje, že přesné předpovídání je nemožné. V mikrosvětě atomů a
fotonů atd. se, jak nejspíš víte, nedá přesně předpovědět vůbec nic,
z principiálních důvodů je známa vždy jen pravděpodobnost přechodu do
určitého stavu. Ta pravděpodobnost teprve velkým počtem zúčastněných atomů
statisticky přejde v ty přesné 'deterministické' zákony, které jsou
základem techniky. Ten 'chaos' (o němž je řeč v té Prigoginově knize) je
s tohoto hlediska zvláštní jev: on totiž nastává pro složité jevy
v tom našem 'deterministickém' makrosvětě.
Kdybych si mohl vybrat z charakteristik toho tržního prostředí, které
požaduji, asi bych na první místo dal jeho dlouhodobé trvání. To je poznámka
k tomu jihoamerickému experimentu a vlastně i k té morálce ve společnosti.
Málokterá slušnost se kdekoliv člověku hmotně vyplatí hned. Zdravá mi připadá
společnost, kde se i hmotně vyplácí dlouhodobá slušnost. V té zjevné slušnosti
jsem za totáče, navzdory propagandě, při tom jednom povoleném zájezdu viděl
přednosti západoevropské společnosti proti té totáčové: lidi na ulici zdvořilí
a ochotní pomoci. To na mne tenkrát udělalo nesmírný dojem. Ve společnosti, kde
se ta slušnost dlouhodobě vyplácí nepochybně funguje samočinný opravovací
trend. Z toho mi tenkrát vyšlo přesvědčení, že takový mechanizmus v té
demokratické tržní společnosti opravdu je přítomen. A z toho možná plyne
můj obdiv k trhu, ke kterému Vy máte ze své odbornosti zdaleka ne tak
obdivný postoj. Fakt je, že ta moje laická představa je odvozena od fungování spíš
malého společenství, jehož lidé si plně důvěřují. Já mám s takovým
společenstvím celoživotní zkušenost ve společnosti českých Unitářů. Ovšem
v celostátním/globálním měřítku mají zřejmě velký význam takové jevy, o
nichž se domnívám že jim rozumím při výkladu manipulace, např. tím
protizákladnovým referendem.
Otázka institucionální ekonomiky - nejde jen o dogmata, vzorečky a
pod. ale prostě o to, jak se chovají lidé. Právě ti tvoří ekonomiku, a když
určité principy nepřijmou za své (např. platíme daně státu, protože je to náš
stát), tak to těžko bude fungovat.
O tom je ten můj článek; právě ti, kdo soustavně zdůrazňují, že všechna naše
(zastupitelská) demokracie je jen podfuk těch ošklivých imperialistů, působí,
aby si to lidé za své nebrali. Pak by to opravdu těžko mohlo fungovat.
Právě proto byly pro mne ty Vaše informace vztažené přímo k mým představám
tak důležité a jsem přesvědčen, že po delší takové diskusi a mém studiu bychom
oba viděli a formulovali ty hluboké problémy stejně.
Škoda, že (ještě?) nevidíme stejně užitečnost odstranění Saddámova režimu. Já
jsem zažil, co to udělá, když se takový režim nechá
rozdovádět.
Co
se týče odstranění režimu - máte pocit, že teď je v Iráku lépe? To není o
tom, že by se mi líbil Saddámův režim. To ani omylem. Ale nechutných režimů je
na světě bohužel dosti, ale nikde se neintervenuje, tedy pokud tam náhodou není
velké naleziště ropy. Hlavně, kdo by měl mít "povolení" takový režim
odstraňovat? Já si rozhodně nemyslím, že demokracie - a už to je na debatu, co
to vlastně je - se dá šířit vojenskou silou a vnutit ji nějaké zemi. K tomu si
podle mne každá země musí dojít sama. Saddámův režim podle mne žádné světové
ohrožení nepředstavoval - byl nebezpečný pro určitou část obyvatel, ale ne pro
okolí a už vůbec ne pro západ. Jednoduchá lživá záminka, jak se dostat a udržet
se dlouhodobě v oblasti, kde se skrývá přes 60% světových ropných zásob.
O tom je ten můj článek také. Podle mne Saddám představoval nebezpečí stejným
způsobem, jako Hitler, a s důsledkem, který tu zmiňuji dál; některé důvody jsem
tam popsal výslovně; možná ještě nebezpečnější byla ta jeho úloha možné
rozbušky. A ty argumenty, že se v těch případech jedná o americké
hospodářské kořistnictví, používal už Goebbels, viz ten jeho projev. O
Američanech vím dost, sice z dálky, ale se zájmem, z vyprávění
kamarádů, kteří tam byli na stáži, z diskuse s chytrým unitářským
duchovním, který tam studoval, z knih, které si teď znova ověřuji
korespondencí s nejbližším spolupracovníkem z let asi 1975 – 1985,
který tam žije a teď se mi ozval. Trochu jsem ty své znalosti uplatnil i
v tom článku a jeho tón je na nich vlastně založen. Američani nejsou
zdaleka takoví kořistníci, jak o nich propaganda hlásá, naopak jsou to ve velké
míře idealisti. Šíření demokracie během války ovšem dobře nejde; ale na
poválečné nápravě Německa a Japonska Američany a na výsledku 'studené války' je
současný svět založen; o tom tam píšu.
A likvidace rozpínavých režimů, které tam nazývám 'náckovské', je
teď, při existenci tolika jaderných zbraní, nervových plynů a
mezikontinentálních raket, podle mne naprosto nezbytná podmínka zachování
života na Zemi. (Otázku, do jaké míry to v současné geopolitické
situaci jde, si radši moc nepřipouštím. Ale jsem si jist, že apriorní
odsuzování těch již dosažených výsledků tomu účelu neprospěje.)
Děkuju moc za laskavost i za všechny ty informace;
Tomáš Pečený
PS.
Víte, já jsem zažil obě fáze vydatných změn vlastnictví u nás. Když jsem byl kluk,
tak jsme nepoužívali termín 'votočil to', ale 'znárodnil to'. Teď k stáru
vidím, že se pro totéž používá zhusta termín 'zprivatizoval to'.
A s důsledky reformních experimentů obecně mám také osobní zážitky:
během mé školní docházky jsme se nejen ovšem nikdy neučili zeměpis USA,
ale také jsme nikdy neprobírali savce; takže mně se režim de facto pokusil
utajit také, že existuje třeba lev.
Hezký
večer
{...}
From: {...}
Sent: Wednesday, November 19, 2008 8:30 PM
To: Tomas Peceny
Subject: Re: re2RE: bohatnutí bohatých už neprospívá i obyčejným lidem?
Dobrý
večer!
Musím se přiznat, že takhle z hlavy nevím, kolik z té částky šlo na
ten výzkum - hodně se o tom hovořilo, znám články a analýzy M. Simmonse -
významný investiční bankéř, věnuje se rovněž problému ropného zlomu - který se
o alternativách zmiňoval. to je rozhodně pravda.
USA jsou velice závislé na dovozu jak zemního plynu (Kanada), tak i
ropy (asi 2/3 jejich spotřeby).
Ale domnívám se, že skutečně největší část toho deficitu je dána
zbrojními výdaji. Prudký nárůst je hlavně od roku 2003 - je to pul bilionu
ročně. Plus samozřejmě pak letošní výdaje na krizi. Jen tak na okraj, Clinton
nechal vládní výdaje v přebytku. :-)
{...}
Jinak se ale domnívám, že hlavní je, na co je dluh použit, než
kategoricky dluh odmítat jako takový. je třeba to posuzovat individuelně. Jen
na okraj - velkými problémem USA, snad ještě větším než vládní zadlužení, je
vnější dluh, chronický, naakumulovaný deficit obchodní bilance.
-----
Original Message -----
From: Tomáš Pečený
To: {...}
Sent: Wednesday, November 19, 2008 7:07
PM
Subject: re2RE: bohatnutí bohatých už
neprospívá i obyčejným lidem?
Dobrý
den {...},
když už se tak zastávám toho nepopulárního Bushe: netýkalo se to jeho utrácení
také výzkumu pro energetiku? Na to kladl velký důraz. Ta věc mi připadá hodně
naléhavá, viz práce Charlieho Halla; sám jsem s tím přišel trochu do styku i
odborně: kdysi jsem vlastnoručně dělal sluneční články, teď jsem si posuzoval
možnosti větrné energetiky a i jinak tu věc dost sleduji.
Děkuji za pozornost,
Tomáš Pečený
From: {...}
Sent: Wednesday, November 19, 2008 10:55 AM
To: Tomas.peceny
Subject: Re: bohatnutí bohatých už neprospívá i obyčejným lidem?
Dobrý den,
připsal {...} jsem reakce rovnou pod jednotlivé body.
-----
Original Message -----
From: Tomas.peceny
To: {...}
Sent: Wednesday, November 19, 2008 4:05
AM
Subject: reRE: bohatnutí bohatých už
neprospívá i obyčejným lidem?
Dobrý
den {...},
děkuji Vám za odpověď na mé otázky, kladené z
pohledu ne-ekonoma, který se zajímá o dění ve společnosti. Můžete-li mi věnovat
ještě kus času, budu Vám velice zavázán.
K Vašemu bodu 1): O tom jsem kdysi četl, že to
byla už zásada prezidenta Lincolna, tak jsem to měl za praxí ověřené. Já nemohu
nic rozumného říci o autoritách v oboru ekonomie (a jistě udělám lépe, když
nebudu studovat jejich knihy, ale držet se svého kopyta). Prosím Vás: on není
pravdivý výrok 'Když ve fungujícím tržním prostředí dostanou bohatí lidé
víc peněz, spotřebovávají je využíváním výrobků a služeb od těch běžných lidí a
tím jim dávají víc vydělat'? Jižní Amerika v 80. letech byla fungujícím tržním
prostředím? Nebo nikdy nikde žádné tak fungující tržní prostředí nebylo? Já
bych řekl, že třeba první republika ČSR 1923-1928 tu vlastnost měla, podle
toho, co o ní vím z knih a od rodičů.
Jižní Amerika v 80. letech byla "experiment" MMF
neoliberálních tržních reforem. Pokud tedy jde o čistotu tržního mechanismu,
tak těžko můžeme najít vhodnější příklad. Otázkou samotnou je, co je to
fungující tržní prostředí. Zásady se mohou měnit, je potřeba je odlišit od
hesel. Těžko můžete vysvětlit, jak je možné, že vyšší příjmy bohatých v USA
rozhodně nevedly k růstu - mzdy střední a střední nižší vrstvy v USA dlouhodobě
stagnují. To přelévání bohatství, nebo spíš protekání zeshora dolů byl např.
argument McCaina, kritizoval to Obama.
K Vašim bodům 2) a 4): Prosím Vás je opravdu to selhávání ratingových agentur tak zásadním jevem, že zpochybňuje užitečnost trhu? Není to prostě případ nepoctivosti profesní či snad dokonce kriminální? A nejsou teď v krachu ty agentury, které to dělaly? (Vy byste si takovou agenturu najal {...}, kdybyste o tom ve velkém podniku rozhodoval {...}? Jestli v krachu nejsou, plynulo by z toho, že všichni ti manažeři jsou tak neschopní nebo žijí v žumpě korupce; to nesedí s informacemi, které o tom mám. Ledaže by šlo o nějaký takový mechanizmus, o jakém píšu dále v souvislosti s přístupem bank v tom bankovním socializmu, a dělaly to všechny.)
Je to úplně stejný přístup jako v kauzách Enron - auditorské firmy, které měly objektivně hodnotit účetnictví místo toho mlčely a přestože na podvody přišly, nic s tím neudělaly. To je kriminální aktiivta, samozřejmě, ale má systémový charakter. To není selhání jednotlivců, to je otázka morálního hazardu. Co se týče užitečnosti trhu, trh dokáže slušně vyřešit problém "co vyrábět, i jak to vyrábět", ale není to žádný morální arbitr. To je prostě jeden z mechanismů. Otázka distribuce bohatství je hodně citlivá a žádná společnost to nenechá vyřešit jen trhu. Auditorské firmy nebo ratingové agentury zdaleka všechny v krachu nejsou. Nevím, jaké k tomu máte informace.
Já si o trhu nemyslím, že je absolutně
dokonalý; takové nástroje neexistují. Ale že je nejlepší dosud dosažený a že
sotva může být něco lepšího, jak jsem si vyšpekuloval během své
technicko-výzkumnické a informatické praxe. O tom píšu v té vysvětlivce
[1] na konci článku Pekárek byl obecně považován ... .
Trh je nástroj regulace a regulace mívají sklon k oscilacím. Takže můj pohled na
ty hospodářské cykly je pohledem fyzikálního technika: jsou to divoké oscilace
ve složitém systému a bylo by krásné umět je nějak tlumit. (Laický nápad, že by
to tlumení měly zařizovat centrální banky v patřičné celosvětové shodě
nějakým daněním prodeje akcií v závislosti na fázi toho hospodářského cyklu,
tedy nejvíc ten prodej ztěžovat na začátku poklesu, nedovedu domyslet; asi by
to vedlo jen k nějaké další deformaci cen a ještě neracionálnějšímu
chování celého systému.)
Trh jako nástroj regulace - čeho? Obávám se, že aplikujete
fyzikální zákony naa chování lidí, které je dost často iracionální, to prostě
nemůže fungovat. Proč dochází k hospodářským cyklům, na to existuje řadateorie
- většina z nich soudí, že s tím "něco do činění" mají investice, a
tedy v určité míře míra zisku a její kolísání. Laický nápad zmírňovt kolísání
cyklu, jak jste to nazval, je základem celé makroekonomie. Centrální banka
vůbec akcie neprodává, myslíte asi obligace nebo jiné vládní cenné papíry.
Globální koordinace by se spíše týkala úrokových měr. Ceny jsou deformovány
zcela běžně, jen to běžný občan nevidí. Jsou zatíženy jednak různými
subvencemi, spekulací (trh ropy a jiných primárních komodit např.),
vnitrofiremními cenami nadnárodních firem, převody zisku mezi pobočkami atd...
Málokterá cena se tvoří, jak se studenti ve škole učí prostým střetnutím
nabídky a poptávky, řízenou racionalitou aktérů. V mezinárodním trhu stačí
zmínit deformované kurzy spekulací carry trade. např.
K Vašemu bodu 3) a 4): Měl jsem na mysli celkový
dluh (součet ). Jestli Vám dobře rozumím, tak ta Velká Britanie si to zadlužení
v té době dovolit snad mohla, když jí z těch kolonií teklo bohatství proudem.
(Máte na mysli dvacátá léta?Ty příjmy z kolonií jsou v tom udávaném HDP
započteny?) A zadlužit se musela, když pak byla bezprostředně ohrožena
nacistickou agresí. To mám na mysli bankrot Velké Britanie zbrojením na
odvrácení nacistického útoku, o němž jsem se dočetl u prezidenta Beneše.
V té poznámce o zadlužování levicovými vládami jsem měl na mysli
zadlužování "volební"; to mýtus není, pravicové vlády se v tom musejí
přece jen mírnit, jak vidíme u nás. Tak vidím ten zásah Clintonovy
administrativy. Bushova snad ty peníze spotřebovala na zbrojení; o tom, jestli
to vnější riziko bylo opravdu tak velké holt rozhodne až historie; my, co jsme
nácky zažili na vlastní kůži, to možná vidíme jinak než mladší lidé. Tu
Clintonovu vinu vidím v levicovém vytváření atmosféry optimizmu na dluh:
"i ti méně movití mají nárok na slušné bydlení, to jim znemožňovat
nebudeme", tedy něco trochu ve stylu Husákova gulášového socializmu; v
takové atmosféře by se asi těžko žilo těm bankám, které by tomu optimizmu
nevyhověly a tak se nejspíš všechny nakonec spolehly na to, že to riziko ponese
de facto stát. Že to končí krachem, jsem viděl (z vnitřku průmyslového
závodu) tady, i když to bylo udržováno násilím a direktivním plánováním; proč
by to v hypotečních bankách USA mělo končit jinak, když tam platí tržní
zákonitosti a ten tržní zpětnovazební mechanizmus tu nereálnost potrestá po
první fluktuaci právě tím řetězovým poklesem cen nemovitostí a následným
krachem celé té představy?
Sčítat
jednotlivé typy dluhů s prominutím nelze, každý vzniká v jiném kontextu. Pokud
považuje zadlužení Bushe ve výši 10 bilionů (veřejný dluh) za ospravedlnitelné
(jaké to nese výsledky), tak ekonomicky je to stupidní. Válka v Iráku stála 3
biliony dolarů. Nevím o tom, že by se tím vyřešila světová bezpečnost, spíš
naopak. Optimismus žití na dluh zdaleka nevytváří jen levice, koneckonců právě
za Reagana byla míra úspor domácností rekordně nízká, a nyní za Bushe je
zadlužení domácností enormní (140% disponibilního důchodu).
Banky mohly být optimistické, ale to nevysvětluje prodávání těch hypoték do dalších balíčků a přelévání do zahraničí. Otázka je, co je optimismus a co je hamižnost. To ,že riziko ponese stát a tedy menší míra opatrnosti - to je právě ten morální hazard. Banky by jim nemohly půjčit, kdyby úrokové sazby nebyly nízké. - viz zahraniční vliv půjčování z Číny a jiných zemí. (Japonska rovněž).
(V minulých létech mi vyprávěli kolegové,
kteří se vraceli ze stáží v USA, o podivném navykávání Američanů nevyrábět, ale
jen obchodovat. Nevím, souvisí-li to nějak s tou politikou. Nedovedu si
představit, že by jim to mohlo vydržet na dlouho. Takové nápady slyšeli
poslední zaměstnanci Tesla Vakuové techniky od zástupců privatizujícího
Kocábova fondu "Hele čoveče potrubí; tady se snad něco vyrábělo?!";
všichni jsme si přitom sahali na čelo a podle toho tak také podnik dopadl: vyhazováním
z okna perfektně fungujících, i ze Západu dovezených, přístrojů milionové ceny,
které bylo třeba aspoň nabídnout školám. Ale to je jiná záležitost.)
POslední poznámka: to není návyk nevyrábět, pokud USA
přemístily svou průmyslovou výrobní páteř do Mexika a jiných levných zemí, pak
se jednoznačně změnila jejich struktura. Jejich průmyslový sektor je velmi
velmi malý, a to i ve srovnání s jinými průmyslovými zeměmi. Pak zbývají, jak
jsem psal {...} , právě jen ty služby duálního charakteru.
{...}
Děkuji Vám,
Tomáš Pečený
From: {...}
Sent: Tuesday,
November 18, 2008 7:45 PM
To: Tomas.peceny
Subject: Re: bohatnutí bohatých už neprospívá i obyčejným lidem?
Dobry den,
{...}stručně k té krizi.
1) Nevím nic o tom, že by republikánský recept Už nefungoval. Co já vím, nefungoval nikdy. Mikroekonomicky není žádný důkaz o tom, že by bohatství "proteklo." Empiricky takový důkaz už vůbec nenajdete. Stačí se podívat např. na Jižní Ameriku v 80. letech. Extrémní polarizace společnosti, bohatí v řadě zemí neplatili žádné nebo minimální daně a zbytek žil v bídě a rozhodně jim nic neproteklo. Tenhle nápad nemá žádnou ekonomickou relevanci. Je to spíš politický líbivý nástroj pro nejbohatší. Pokud by Vás to zajímalo detailněji, pak se touto problematikou (na úrovni mikroekonomie) zabýval např. nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. (třeba v knize Jiná cesta k trhu)
2)Tržní mechanismus není dokonalý soukolím. Je k tomu spousta důvodů. Jedná se o tzv. tržní selhání, iracionalitu subjektů (např. spekulace, fenomén herd behaviour - efekt stáda), a z makroekonomického hlediska pak tendence k opakovaným krizím.
3)Dluh je něco jiného. Dluhy nepocházejí z hospodaření levicových vlád, to je takový jednoduchý mýtus, který se traduje. Když se podíváte na hospodářské dějiny, zjistíte např. že Velká Británie měla největší dluh (2x větší než její HDP v dobách svého největšího koloniálního rozmachu).
Rovněž v případě USA to byl konzervativní R. Reagan, který USA rekordně zadlužil, v současné době je to Bush a toho jistě nebude podezřívat z levicové politiky.
Dluh navíc neexistuje pouze vládní, ale je i soukromý dluh (domácnosti, firmy) a také dluh vnější. Příčiny mohou být různé, zadlužovat se může být někdy rozumné, někdy ne. To je potřeba analyzovat případ od případu, výši, absorpci trhu, formu splácení, riziko atd. Paušalizace je opravdu dost primitivní pohled, který bohužel řada médií používá k nějaké hloupé zkratce.
4)
Clintonův nápad na poskytování levnějších půjček by sám o sebe krizi nespustil.
Jak jsem psal {...} ve svém článku, kdyby nebyly
nízké úrokové sazby a dostatek likvidity na trhu, nebyl by takový návrh nic
platný. Můžete nařizovat a doporučovat co chcete, ale musíte na to mít zdroje.
Další věc je pak praktická aplikace a nedostatek regulace na trzích s cennými
papíry. Nevím, jakou má Clinton vinu na tom, že ratingové agentury, které mají
objektivně ohodnocovat bonitu aktiv, dávaly silně rizikovým instrumentům rating
AAA. To je naopak další případ selhání trhu (asymetrická informace, vztah
principal-agent).
Doufám,
že jsem alespoň na nějaké Vaše dotazy uspokojivě zodpověděl {...}
.
Se srdečným pozdravem
{...}
-----
Original Message -----
From: Tomas.peceny
To:{...}
Sent: Sunday, November 16, 2008 8:09 PM
Subject: bohatnutí bohatých už neprospívá i
obyčejným lidem?
Dobrý den {...},
jako ne-ekonom mám {...}
dotaz: Není to, že teď v USA nefunguje
ten starý, už za Lincolna známý recept*/ na zlepšování životní úrovně běžných
lidí, způsobeno hlavně tím levicovým zásahem Clintonovy administrativy, o němž jsem viděl zprávu v (bulvárním časopisu) http://www.reflex.cz/Clanek33859.html
? To, že si níže
postavení lidé patřičně svou prací nevydělají, bych tipoval prvotně jako
následek a teprve pak zpětnovazebně jako příčinu dalších průšvihů.
Mně současná situace nápadně připomíná to, co jsem vídal v praxi: neodborný zásah do složitého soustrojí a pak hledání příčiny v konstrukci toho soustrojí. Vždycky mi připadalo, že uzavřený řetěz dlužníků je moc špatná situace, v níž je těžko se vyhnout krachu celého systému; tak, pokud vím, vznikla tragická krize v r. 1929. Z toho zadlužování mám ovšem tendenci podezřívat teď hlavně levicové politiky. Své názory na ty polické souvislosti jsem zrovna drsně popsal na své stránce www.volny.cz/tpeceny/politika . Právě ten významný přírodovědec, můj známý z pracoviště, o jehož moc levicových názorech se tam nelichotivě zmiňuji, mi před několika měsíci vychválil, s odkazem na svého blízkého příbuzného z centrální banky, všestrannou užitečnost zadlužování.
{...}
*/ republikánský recept, pokud snížím daně nejbohatším takto naakumulované bohatství „proteče“ ke středním a nižším vrstvám