{O činnosti tohoto Svazu mladých komunistů vidím prostřednictvím Britských listů i tuto zprávu; považujme ji za ověření, co od jejich "lidského a sociálního" přístupu můžeme očekávat (na jejich náhradní stránky jsem se podíval, opravdu tam jsou takové výroky). Vidíme také, jak se pořád snažejí předstírat, že jejich ideologie se liší od náckovské; mimo jiné tím, jak nacionalisticky používají termín 'sudetských Němců', stejně jako ti Sládkovi republikáni, o kterých píšu v odkazu Benešovy názory, a jako "naše" slavná veřejnoprávní média.

      Tomáš Pečený    2.1.12}


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Wednesday, December 22, 2010 2:36 PM
To: Jan Culik; 'Lukas.Kollarcik@seznam.cz'; Tereza Selmbacherová; 'Tomas.Drazny@inventurademokracie.cz'; 'dopisy@druhemesto.cz'; 'jneoral@tiscali.cz''
Cc: Dr. Šiklová

BCc: prof. Dvořáková, politolog, další vzdělaný člověk, několik dalších z této složky korespondence, 3 kamarádi, spolužáci Vladimír Řezníček, Martin Černý, {18}, {5}, {20}, {9}, {12}, {24}, {28}, {15.}

Subject: podobnost čistě náhodná?

 

Dobrý den pane Kollačíku, pane Neorale, slečno Selmbacherová i pane Dražný, pane Davide Černý, pane Vieweghu i anonyme "kritik"-u, pane Berwide-Buquoyi a pane doktore Čulíku,

    prosím podívejte se i na korespondenci těch dalších, zejména na reakci k závěrečné hlavní otázce, co vědí o tom, jak zdůvodnit svůj postup. Myslíte si, že jde o podobnost čistě náhodnou?

         Tomáš Pečený

 

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Saturday, April 24, 2010 8:29 PM
To: 'Lukas.Kollarcik@seznam.cz'
Subject: významný teoretik

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

    ta naše diskuse se protahuje víc, než je asi pro čtenáře dobré. Prosím vás, napište mi, koho považujete za světově významného teoretika té Vaší nauky a spojení na něj; já ten dotaz pošlu jemu; o tom úmyslu už jsem Vám psal.

    Děkuji Vám,

         Tomáš Pečený

 

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Monday, March 15, 2010 10:17 AM
To: 'Lukáš Kollarčík'
Subject: RE: [:RE:] Diskuze

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

    děkuji Vám za ten příslib. Jak víme, nespěchá ta věc natolik, abyste kvůli tomu měl potíže,

         Tomáš Pečený

 

 

> -----Original Message-----

> From: Lukáš Kollarčík [mailto:Lukas.Kollarcik@seznam.cz]

> Sent: Monday, March 15, 2010 7:34 AM

> To: Tomas.peceny

> Subject: Re: [:RE:] Diskuze

>

> Vážený pane Pečený,

>

> ano, mám po státních zkouškách, ale v současnosti mám mnoho povinností,

> které mi nedovolují Vám obsáhleji odpovědět. Domluvme se tak, že jakmile

> mi to alespoň trochu čas dovolí, napíši Vám.

>

> Lukáš Kollarčík

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Wednesday, March 10, 2010 6:09 AM
To: 'Lukas.Kollarcik@seznam.cz'
Subject: [:RE:] Diskuze

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

    už máte teď po starosti s těmi zkouškami? Že bychom popojeli v té diskusi.

    Napadlo mne, že máme možná i další kousek společného pohledu: to používání věcí hlavně pro reprezentaci, o kterém píšu v odkazu laický pohled v souvislosti se zhoubným podkopáváním důvěry ve společnosti, se (jestli si dobře vzpomínám) nazývá marxisticky 'fetišisací zboží' a na jeho škodlivosti se nejspíš shodneme.

    Neshodneme se zřejmě v řešení těch věcí: podle mne je potřebí co možná serioznost ('kulturnost'), které radikální změny ve společenském uspořádání průkazně neprospívají; ale která se z toho pohledu vás mladých může jevit jen jako "měšťácké páprdovství", dříve zvané i "mastňáctví".

         Tomáš Pečený

 

 

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Monday, February 22, 2010 6:52 PM
To: 'Lukáš Kollarčík'
Subject: RE: Diskuze

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

   děkuju Vám za tu odpověď.

   Až budete mít po starosti se zkouškami a chvíli času, rád přijmu i ty Vaše odpovědi na další otázky. Posílám Vám tu jejich přehled:

 

   Který pár bot má větší hodnotu - boty č. 42, v nichž lidi mohou běžně chodit, nebo obdobně provedené boty č. 75, tak velké, že je nikdo nemůže potřebovat?

   (pomocná pro mne, abych se vyjadřoval co možná pro Vás jasně: Co studujete?)

   Jste si jist, že termín Pavěda, tak, jak jste ho použil, pro Vás znamená víc než jen 'něco jiného než hlásáme my levicoví odkazem na naši univerzální pravdu'? Vyložte to prosím trochu podrobněji.

   (jen jestli chcete odpověď zveřejnit: Co je to ingerence do procesu poznání a kdo je oprávněn či povinen takovou ingerenci do vědy zavádět?)

   Podle čeho mají poznat ten (i 'kyber...') socializmus resp. komunizmus, který podle svého programu hodláte zavést, co se má vyrábět?' (ve smyslu 'jaká vstupní data by k tomu používal?')

   Kde a jak takový systém už v praxi fungoval?

 

   Názory na své stránce se snažím co nejvíc kontrolovat, proto lidi žádám: Když v těch mých názorech uvidíte něco, co ve Vašem oboru neodpovídá současnému stavu poznání, upozorněte mne.

   V tom článku o vztahu fyziky a marxizmu z Vašich stránek, o němž jsem Vám psal, je také poznámka o tom, jak mají být Vaši lidé teoreticky připraveni. Jsem rád, že jste mi poslal vyjádření autora toho článku: ty odkazy na první pohled vypadají důvěryhodně. Možná, že informace z nich o chaosu a společnosti pokrývají to, na co jsem se ptal čtenářů v odkazu chaos toho svého základního článku o socializmu. Je mi skoro 74 let a situace, kdy bych tomu mohl věnovat měsíc času, teď není: práci jsem si nechal odložit kvůli obnově domácnosti a tu nemám ještě hotovou. Takže se tomu teď věnovat nemohu, ale časem bych rád. Obecné první dojmy: nepochybuji o tom, že tržní ceny budou mít statistický rozptyl. Do jaké míry ovšem platí, že se vymykají učení liberální ekonomie, protože se na ně uplatňuje teorie chaosu, je otázka pro ekonomy teoretiky a řekl bych, že hodně obtížná.

    Proto bych se pro tu naši diskusi raději držel experimentálních faktů, dostupných i ekonomickému laikovi, zejména odpovědí, kde už lepší systém než kapitalizmus v praxi správně fungoval. A v teorii bych se držel té otázky se slovy 'podle čeho', které na základě svého vzdělání i praxe doufám rozumím dostatečně. Natolik, že Vás po uvážení té Vaší odpovědi asi poprosím, abyste ji zprostředkoval pro tu mou stránku i některému světově významnému teoretikovi té Vaší nauky, nejste-li jím sám.

    Dík,

         Tomáš Pečený

 

 

> -----Original Message-----

> From: Lukáš Kollarčík [mailto:Lukas.Kollarcik@seznam.cz]

> Sent: Monday, February 22, 2010 3:09 PM

> To: Tomas.peceny

> Subject: Diskuze

>

> Vážený pane doktore,

>

> omlouvám se za pozdní odpověď, ale vyřizuje mnoho mailů. Nejprve Vám

> posílám vyjádření autora článků, na něž jste reagoval a jehož jsem o Vaší

> kritice informoval. Ostatní zodpovím později.

>

> LK

>

> Milý Lukáši,

> posílal jsi mi mail od nějakého pána, co se vyjadřoval kriticky ke

> Cockshottovu článku. Já jsem ho nějak hned vymazal, tak už nevím, jak

> přesně argumentoval a jak se jmenoval, takže dále ho označuju jako

> "kritika". Předně je důležité říci, že ten článek nebyl určen do odborného

> časopisu a že to byl populární článek, který měl seznámit běžné čtenáře s

> tématem. Jinak v tom článku se hovoří o Victoru Yakovenkovi a jeho článku:

> "Statistická mechanika peněz"

> http://www2.physics.umd.edu/~yakovenk/econophysics/, který vyšel v "The

> European Physical Journal B" http://epjb.edpsciences.org/ . Kniha od Moshe

> Machovera a Emmanuela Farjouna "The Laws of Chaos" je ke stažení na

> internetu:

> http://sites.google.com/site/iwright/probabilisticpoliticaleconomy . V

> knize "Laws of Chaos" jsou uvedeny argumenty pro aplikaci statistické

> mechaniky na ekonomii:

> Předně na str. 40 autoři píšou: "Samozřejmě nemáme v úmyslu jednoduše

> přepsat teorémy statistické mechaniky do ekonomického jazyka. Spíše bychom

> chtěli použít metody této vědy jako hrubé rámcové vodítko a poukázat na

> zřejmé analogie, které mohou pomoci osvětlit jisté ekonomické problémy a

> argumenty... "

> Na straně 57 v kapitole: "Míra zisku jako náhodná veličina" je

> zdůvodňována legitimita pro použití metod statistické mechaniky na

> kapitalistický tržní systém, jakožto chaotický a neorganizovaný systém.

> Nechce se mi to všechno překládat, ale snad si to kritik dokáže vyhledat a

> přečíst sám. Dále kritik narážel na něco takového jako, že vše musí být

> přesně definováno (pokud si dobře vzpomínám). V tomto by mu mohl Machover

> a Farjoun vyhovovat, neboť se snaží ekonomické kategorie jako míra zisku,

> pracovní obsah, cena, atd. přesně definovat jakožto náhodné veličiny, tedy

> reálné měřitelné funkce, které jsou definovány na určitém konečném

> pravděpodobnostním prostoru. A relativně pečlivě se snaží zdůvodňovat

> pravděpodobnostní rozdělení výše popsaných náhodných veličin.

>

> Kniha "The Laws of Chaos" vyšla v roce 1983 a autoři chtěli vytvořit nový

> teoretický rámec, který by skoncoval s deterministickým pohledem na ceny,

> míru zisku atd., což byl společný rámec jak marxistických, tak

> nemarxistických ekonomů. Machover nepracuje s ničím takovým jako ideální

> cena, rovnovážná tržní cena atd., neboť ve skutečnosti nic takového

> neexistuje. Jsou pouze aktuální tržní ceny a jen s těmi Machover pracuje.

> Proto má ta kniha taky podtitul "Pravděpodobnostní přístup k politické

> ekonomii" Ta korelace mezi cenou a pracovním obsahem (hodnotou v Marxově

> terminologii) je pravděpodobnostní, nikoli deterministická. Od roku vydání

> knihy byly provedeny různá šetření viz Cockshott, která potvrzovala

> předpovědi učiněné v "The Laws of Chaos".

>

> Docela by mě zajímalo, jestli je kritik taky tak kritický k celé oficiální

> neoklasické ekonomii, která silně využívá matematiku.

 


{14.2.10 tu opravuji jednu svou formulaci tak, jak jsem ji měl napsat, kdybych byl psal pečlivěji,

     Tomáš Pečený}

From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Friday, February 12, 2010 3:26 PM
To: 'Lukáš Kollarčík'
Subject: RE: FW: proč?

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

     dík za diskusi.  Nikde v těch mých názorech nenajdete nic podobného výroku "společenská síla je součin lidské masy a zrychlení společenského pohybu" (takovou nějakou analogii např. základního vztahu mechaniky F=m*a). Tak rozumím té Vaší námitce. Samozřejmě má společnost své vlastní zákonitosti, jako má své charakteristické vnitřní zákonitosti i jeden živý organizmus. Na tomhle se shodneme, já jsem měl marxizmus po dobu studia povinně a tohle pokud se pamatuji uznávají marxisti také (nová 'kvalita').

> Pokud jste pochopil marxistickou charakteristiku jednoho z jevů

> kapitalismu tak, že při tvorbě bohatství hraje roli množství práce (pokud

> jsem to pochopil tak jak myslím, že myslíte - tedy množství vykonané práce

> jedincem, jednoduše kolik děláš tolik máš), nepochopil jste ji vůbec!

Ale já vím dobře, jak marxizmus to množství práce používá k definování hodnoty, viz v komentářích toho hlavního článku o socializmu odkaz u slov 'začal formulovat'; a rozumím i tomu že model založený na ní může být v lepší shodě s rozdělením bohatství než jiný model. Proto jsem Vám položil tu otázku s botami. Zkuste prosím odpovědět na tenhle druhý pokus o ni.

 

     Je dobře, že věda postupně poznává i jak spolu ty zákonitosti různých vrstev poznání ('kvalit') souvisejí. Kdybych věděl, co studujete, pokoušel bych se najít příklady co možná blízké Vašemu oboru; o tom, že mne i takové obecné myšlenkové souvislosti baví, mám zmínku v dopisu p. Janýrovi u slov paradox předurčenosti.

> ... Přírodní vědec se

> často domnívá, že metodologie poznání je totožná jak u zkoumání vývoje

> společnosti, tak u výzkumu přírody. Navíc  názorově se pohybuje v

> mantinelech tzv. filozofie přirozeného práva, která říká, že příroda se

> řídí naprosto totožnými zákony jako společnost. Proto stačí respektovat

> přirozenost jevu a není třeba žádné ingerence.

> Buržoazní společenská věda vychází často z tohoto axiomu a proto je dle

> mého soudu:

>

> 1) Pavědou

    To by chtělo upřesnit, co tou pavědou myslíme. Já to, co asi skoro všichni vědci; to jsem snad popsal dobře: něco, co používá termíny vědy a jako věda se tváří, ale nesnese to kritické srovnání s pozorováním ('praxí', viz dále).

Do té definice se věda z principu nemůže vejít, byť i je pěstovaná v kapitalistických státech. Jste si jist, že termín Pavěda, tak, jak jste ho použil, pro Vás znamená víc než jen 'něco jiného než hlásáme my levicoví odkazem na naši univerzální pravdu'? Všimněte si, že ta Vaše námitka ani ta následující se neopírají ve skutečnosti o Vaši analýzu, ale o autoritu (nestudujete práva?).

 

> Vaše charakteristika pavědy je velmi podobná s charakteristikou buržoazní

> propagandy, kterou provedl sovětský akademik Šerkovin v 70. letech.

    Ona ta propaganda s pavědou hodně souvisí, o tom jsem Vám odkazy do svých textů poslal. A propaganda používá také své vlastní metody, ty se týkají psychologie. Ta jedná o věci vzniklé vývojem v časových škálách spíš geologických období než těch společenských systémů; takže žádná jen "buržoazní" metodika propagandy. (Jiná věc je ovšem obsah propagandy.)

    K té 'buržoazní vědě': tohle mám rozmyšlené důkladně, od doby, co jsem musel poslouchat i výklady o tom, že je principielní rozdíl mezi astronomií socialistickou a buržoazní (tím tenkrát ten ideolog - zavděčující se astronom jistě nechtěl říci, že socializmus na pořádnou vědu v celém rozsahu nemá). Rád se s Vámi pokusím najít společné pohledy. Vidím, že mne nebudete přesvědčovat, že buržoazní přechod P-N v tranzistoru je jiný než socialistický, nebo že vrozené mateřské city jsou jiné za socializmu a jiné 'buržoazní'. O tom, jak je pak na city působeno zvnějšku a za jakým účelem, jsem na svých stránkách napsal hodně – to je právě to, co bychom si spolu měli "vyříkat".

 

      Z toho marxizmu se také pamatuji na poučku, že kritériem správnosti poznání je praxe. Na tom se tedy zřejmě shodneme také. Proto navrhuji: nechme ty obecnosti teorie poznání (i když by mne a asi i další čtenáře moc zajímal Váš výklad co je to ingerence do procesu poznání a kdo je oprávněn či povinen takovou ingerenci do vědy zavádět) a držme se co nejvíc konkrétních praktických příkladů, pokud možno takových, které jsou v dané souvislosti 'typické' (abych se co možná držel marxistické terminologie). Za takový typický problém pro rozhodování, v kterém ze systémů řízení společnosti chci žít, považuji řešení těch otázek: 'Podle čeho ten systém poznává, co se má vyrábět?' (ve smyslu 'jaká vstupní data k tomu používá') a 'Kde a jak takový systém už v praxi fungoval?'

     V kapitalizmu mi to připadá jasné: pozná to podle toho, co si lidi chtějí koupit; víme, jak to funguje tady.

 

     Podle čeho to mají poznat ten (i 'kyber...') socializmus resp. komunizmus, který podle svého programu hodláte zavést?

A kde a jak takový systém, jaký chcete, už v praxi fungoval?

     Dík za to, že mi odpovíte (na všechny čtyři/pět těch otázek).  Prosím Vás, nenechte se tím ale odvádět od studia; pamatuji se, jak mi k tomu byla při povinnosti zkoušek dobrá každá záminka. (Ten komunizmus Vás časem doufám přejde sám, ale průšvih ze zanedbaného studia by se s Vámi mohl táhnout dlouho.) Tahle naše diskuse klidně počká.

     Zdar při té zkoušce,

          Tomáš Pečený

 

> -----Original Message-----

> From: Lukáš Kollarčík [mailto:Lukas.Kollarcik@seznam.cz]

> Sent: Thursday, February 11, 2010 11:10 PM

> To: Tomas.peceny

> Subject: Re: FW: proč?

>

> Vážený pane doktore,

>

>

> nejprve se omlouvám, že jsem Vám dříve neodpověděl, měl jsem mnoho práce s

> přípravou na státnice.

>

> Krátce k Vašemu textu:

>

> Upřímně Vám odpovím, že mám obrovský problém se současnými (Marx byl

> například vynikající matematik) přírodními vědci (ne exaktní vědou!). Proč

> ten problém mám jste částečně dokázal ve svém dopise. Přírodní vědec se

> často domnívá, že metodologie poznání je totožná jak u zkoumání vývoje

> společnosti, tak u výzkumu přírody. Navíc  názorově se pohybuje v

> mantinelech tzv. filozofie přirozeného práva, které říká, že příroda se

> řídí naprosto totožnými zákony jako společnost. Proto stačí repsektovat

> přirozenost jevu a není třeba žádné ingerence.

> Buržoazní společenská věda vychází často z tohoto axiomu a proto je dle

> mého soudu:

>

> 1) Pavědou

> 2) Nikdy nemůže dospět ke správném poznání společnosti, zákonitostí,

> vývoji apod.

>

> Klasickým příkladem je Adam Smith a jeho politická ekonomie, současná

> buržoazní ekonomie je toho ještě větším důkazem.

>

> Mám dojem, že tady je jádro pudla Vašeho názoru, směšujete metodologie

> exaktních věd se společenskými, to je dáno Vaší světonázorovou orientací.

> Proto je stavba Vaší koncepce od počátku narušená.

>

> Vaše charakteristika pavědy je velmi podobná s charakteristikou buržoazní

> propagandy, kterou provedl sovětský akademik Šerkovin v 70. letech.

>

> Pokud jste pochopil marxistickou charakteristiku jednoho z jevů

> kapitalismu tak, že při tvorbě bohatství hraje roli množství práce (pokud

> jsem to pochopil tak jak myslím, že myslíte - tedy množství vykonané práce

> jedincem, jednoduše kolik děláš tolik máš), nepochopil jste ji vůbec!

> Základem kapitalismu je přivlastňování cizí práce a jejich výsledků

> hrstkou vlastníků výrobních prostředků.

> ¨

> S pozdravem

>

> Lukáš Kollarčík

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Wednesday, February 10, 2010 5:50 PM
To: 'Lukas.Kollarcik@seznam.cz'
Subject: FW: proč?

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

     podíval jsem se, že záznam toho dopisu pro Vás a Vaše soudruhy mám vyvěšen správně. A přitom vidím na Vaší  stránce s datem 5.2.10 článek Jak fyzika potvrzuje pracovní teorii hodnoty, který se prohlašuje za zdůvodnění, že marxizmus je opravdu věda.

     Prosím pozor: není zlato všechno, co se třpytí a není věda všechno, co se za ni vydává. O tom by Vám mohli vědci vyprávět dlouhé a únavné příběhy. Mají na odpor proti pavědě i sdružení Sysifos; už z jeho názvu je patrné, o co jde: pavěda při své propagandě, zneužívající mj. pozorování chybná, náhodná a zmanipulovaná, využívá i mnohost pololživých tvrzení takových, že na jejich vyvrácení či ověření by vědci spotřebovali všechen čas a na práci by jim nezbyl už vůbec. O jiném příběhu toho druhu je na té mé stránce korespondence s ředitelem Hájkem a paní doc. Cvrčkovou.

     Pavědecká propaganda jako každá demagogie zneužívá důvěryhodné termíny zavedené pro jinou věc v jiném oboru. Typický příklad je termín 'energie', který používají propagandisté "geopatogenních zón" a "obchodníci" s jejich "detekcí". Právě Váš pohled na svět jistě nepřehlédne, že to dělají pro své nepoctivé obohacení. Už v článku */  a zejména pak v zásadním článku o socializmu jsem psal, jak mohutně propracované ty propagandistické metody jsou. Vzpomínám si, jak nás kdysi spolupracovník (také absolvent Matematicko-fyzikální fakulty univerzity!) přesvědčoval o nezbytnosti výživy ze zrní bez vitamínu C. Tím, že na to téma jsou pořádány velké konference a vydávány rozsáhlé sborníky. A nerad (tehdy za totáče) vyslechl můj argument, že "Vokovická Sorbonna" je příklad instituce, která si právě tak počíná.

      Pavědě nahrává jedna důležitá okolnost: z "trošinku" nesprávných axiomů (základních předpokladů) se dá přesně a správně logicky odvodit velice složitá "nauka" plná i naprostých nesmyslů. Krásná ukázka takového logického postupu vyšla před lety v časopisu Vesmír. Jsem starý dědek a už si nevzpomínám konkrétně, ale ptám se i dalších lidí a kdybych to sehnal, pošlu Vám to.

 

     K tomu článku mladým komunistům 'Jak fyzika potvrzuje pracovní teorii hodnoty': Fyzika se ekonomickými pojmy nezabývá. Pokud někdo (takových lidí je víc) používá na ekonomii fyzikální pojmy, jde nepochybně o analogii. To je metoda ve vědě v podstatě nepřípustná; a v tomto případě dost podezřelá z pokusu o podstrčení předem daného výkladu "naroubováním" terminologie fyziky na politickou ekonomii - tedy z toho, že jde o pavědu. Kdyby se k té formální podobnosti (analogii) měla správně vědecky využít ta teorie, musely by se nejdřív přesně definovat všechny základní pojmy a dokázat, že pro ně platějí základní předpoklady té teorie ( v tom konkrétním případě, jak třeba peníze splňují zákony zachování hybnosti). Nic takového jsem v článcích toho typu nikdy správně neviděl. Není to ani v rozsáhlé snové představě 'kybersocialismus', na kterou ten článek odkazuje.

     Ten článek svědčí o notoricky známé věci, že ideologický přístup k vědě, v něm deklarovaný (závěr je předem znám), by vědu zcela zničil. Vydává se za moderní fyziku (ten termín znamená kvantovou a/nebo relativistickou), ale jedná o statistice a ještě jen toho typu, která se používá ve fyzice klasické, známé v 19. století. Ve skutečnosti jen prohlašuje, že rozložení lidí podle bohatství není v rozporu s tím, že významnou roli při tvorbě bohatství a jeho rozdělování v kapitalizmu hraje množství práce. Od toho je k závěru, že takový systém řízení je v ekonomice nevhodný a že se má svět řídit podle Marxe, opravdu hodně daleko. Věda musí kontrolovat správnost svého postupu nejen shodným celkovým výsledkem (k němu se dá vždy dojít i "teorií" o tom, že všechno řídí malí neviditelní zelení mužíčci), ale i správností všech dílčích závěrů. K tomu o marxistické definici hodnoty dává jasné svědectví otázka o botách ve vysvětlivce [2] na konci článku */.  Tu námitku noví propagátoři socializmu dokonce znají (viz ten 'kybersocializmus'), ale de facto její katastrofální důsledky nijak neřeší.

      V té citované korespondenci mám poznámku o tom, na jakých fórech se pavěda snaží prezentovat: tady na (nikoliv vědeckém) fóru všech lidí s tím, že jejich závisti podstrkuje tvrzení, že je schopna jim to bohatství zařídit. Skutečná věda se naopak musí nejprve prezentovat vědcům k řádnému zoponování. Zajímali jste se o to, vyšla-li ta práce ve vědeckém časopisu s dostatečným 'impact factor'em? Pokud ano, tak prosím přesnou citaci. Takové zveřejnění a vědecký ohlas už by bylo dostatečnou zárukou toho, že odpovídá současnému stavu poznání. (I z důvodů zřejmých z úvodu tohohle mailu jsem tu věc sám neověřoval ani co do souvislosti 'množství práce' se spotřebovanou pracovní dobou.)

      Podívejte se, co i ta analogie peněz s energií molekul plynu, kterou tolik propagujete, říká o levicovém řízení ekonomiky regulacemi nebo dokonce plánováním (ten 'kybersocializmus'): všimněte si, jak účelné by byly zákonné předpisy, stanovující molekulám jejich rychlost se záměrem dosáhnout to Marxem vysněné a Vámi tak propagované rozdělení energie/bohatství. Důsledky jsme v praxi viděli jasně. O tom ten článek o socializmu právě je, i s výkladem, jak je to s teorií deterministického chaosu a předpovídáním/plánováním ve společnosti.

 

     Prosím Vás, zkuste se těmi svými představami řídit nejdřív každý sám: žijte třeba s rodinou delší dobu na té Kubě, jejíhož vůdce tak často kladně citujete; nebo v severní Koreji. Jste-li schopni se dívat kolem sebe a ne hlavně poslouchat místní propagandu (jak se to stalo např. J. Fučíkovi před válkou v SSSR), uděláte si jasnou představu o tom, je-li ten systém, v kterém žijeme a který se mi po celoživotní zkušenosti se socializmem tak líbí, opravdu tak špatný. Abyste museli věnovat svůj život jeho ničení.

 

     Děkuji Vám za pozornost,

         Tomáš Pečený

 

 


From: Tomas.peceny [mailto:t.peceny@volny.cz]
Sent: Thursday, January 28, 2010 9:27 AM
To: 'Lukas.Kollarcik@seznam.cz'
Subject: proč?

 

Dobrý den pane Kollarčíku,

    na stránkách Svazu mladých komunistů (http://www.komsomol.cz/ ) vidím jeho program. Snad jste to byl přímo Vy, jeho předseda, koho jsem slyšel v televizi horovat pro zrušení soukromého vlastnictví, s tím, že se to dá provést, i s náhradou, jak ukazuje příklad Venezuely.

    Rád bych přivedl Vaši pozornost od otázky 'jak?' hlavně k otázce 'proč?'. Zkuste mi prosím podle výzvy na stránce mých názorů odpovědět na tu otázku se slovy 'podle čeho' v článku o socializmu.

    Kdyby se Vám to nepodařilo tak jasně, jak jasně deklarujete své cíle a metody, zkuste se do toho článku podívat, jak je to s tou vědeckostí marxizmu, na kterou tak bezvýhradně spoléháte. A jak je to opravdu s tím poměrem komunizmu a nacizmu, o němž máte na své stránce to únavně opakované sebevědomé logo.

    Já jsem dědek, který to obojí zažil a vidím, jak to nikdy a nikde ku prospěchu lidí nefungovalo. O tom je na té stránce řada faktů, mj. i v korespondenci Názory jiných lidí. (Kdybyste se tam podíval podrobněji, viděl byste, že ani já jsem v mládí nebral to komunistické snažení jako úplně beznadějné; i jsem se té perspektivy mezi svými přáteli zastával.) Do té korespondence teď umísťuji i tenhle dopis a rád bych tam umístil i Vaši odpověď.

    Děkuji Vám,

         RNDr. Tomáš Pečený