můj koncept pro překlad z jazyka, v kterém je podle mne formulace příslušného odstavce nejlepší; základ 2015, tady verze 3.3.23
my concept for translating from the language the formulation of a particular paragraph in which I prefer; base 2015, here version 3/3/2023
Tomáš Pečený

Se sousedem se hádáme, čí představa zářné budoucnosti lidstva je ideálnější, a přitom oba máme doma vanu nitroglycerinu, ke které se snaží dostat sebevražedný fanatik. Je lepší se s tím sousedem na toho fanatika domluvit, nebo se nejdřív snažit toho souseda přimět aby přijal tu mou představu?!

I have a neighbor with whom we quarrel whose idea of a glorious future of mankind is more ideal and yet in our homes we both have a bathtub full of nitroglycerin to which a suicidal fanatic is trying to get. Should I first co-operate with the neighbor against the fanatic, or try to persuade the neighbor to accept my idea?!

Wir streiten mit einem Nachbarn, dessen Idee der glorreiche Zukunft der Menschheit ist idealere, und doch haben wir beide zu Hause eine Badewanne voll Nitroglyzerin zu denen ein selbstmörderischer Fanatiker zu bekommen versucht. Ist es besser mit dem Nachbarn gegen dem Fanatiker zustimmen, oder erst versuchen den Nachbarn zu bekommen meine Idee zu nehmen?!

Мы ссоримся с соседом, чья идея славного будущего человечества более идеальна, однако у нас у обоих есть дома ванна, полная нитроглицерина, к которой пытается подобраться фанатик-самоубийца. Не лучше ли сначала договориться с соседом и объединиться против этого фанатика, чем сначала пытаться убедить соседа, чтобы он принял мою идею?!

Když se některý z nejvyšších světových představitelů bude chovat jako malý harant z mateřské školky a např. způsobí, že si prásknou červeným telefonem, svět brzy dopadne moc špatně.

So, if one of the world's highest leaders behaves like a kid in a nursery school, and when he makes interrupting the hot line, the world will surely soon turn out too badly.

Als ein der mächtigsten Leute der Welt so wie ein klein Kind in einem Kindergarten verhält und zum Beispiel bringt das rote Telefon zu unterbrechen, wird die Welt bald zu schlecht ausfallen.

Если один из высших лидеров мира поведет себя как ребенок в детском саду и, например, он вызовет прервание горячей линии, мир скоро получится слишком плохо.

Jakou má svět šanci? Měňme ho postupně důsledným využitím dvoupólovosti!

(Ten pohled zvnitřku Evropy.)

What chance does the world have? Let's change it gradually using consistent two-polarity!

(The view from inside Europe.)

Welche Chance hat die Welt? Ändern wir sie allmählich durch Nutzung konsequenter Zweipolarität!

(Der Anblick aus dem inneren Europas.)

Какой шанс сегодня имеется у мира? Давайте изменять его постепенно, используя настoйчивую двухполярность!

( Этот взгляд изнутри Европы.)

Že by všichni byli blázni a jen já jsem letadlo?
Am I crazy?
Bin ich verrückt?
Или я сошел с ума?

Tomáš Pečený a hodně spoluautorů, z nichž zatím žádný nemá dost hroší kůži
Tomáš Pečený and many coauthors none of whom has developed pretty thick skin
Tomáš Pečený und viele Koautoren von denen noch keine recht dicke Haut haben
Tomáš Pečený и многие соисполнители из которых еще никто не имеет довольно толстую кожу

      Lidstvo bude muset vzít důsledně v úvahu konečnou velikost a zdroje Země. Ve více otázkách, týkajících se světa postupující globalizace, se nabízí dvoupólové řešení; v té teď hlavní vojenské už svět do toho stadia naštěstí skoro sám dospěl. To by mohla být schůdná cesta, když se ukázalo, že vyloučení účinné konkurence ve společnosti umožňuje PRopagandistům podvádět lidi předstíráním, že už žijí nejlépe jak je vůbec možné, a lidstvo pak ztrácí schopnost správně reagovat na základní problémy. Lidsky ukazuje nemožnost absolutizace i geniální utopie Karla Čapka 'Továrna na absolutno'.
      Mankind will have to consistently take into account the finite size and resources of the earth. Considering more aspects relating to the globalization of the world, a two-polar solution is available; as seen from the yet major military angle, the world fortunately almost reached the status. Such a two-polarity could be a feasible way now when it became clear that the elimination of effective competition in society leads to fraudulent self-satisfying by PRopagandists and mankind loses the ability to respond properly to basic problems. The impossibility of absolutizing has been shown from a human point of view by a genial utopia in the book 'The Absolute at Large' by Karel Čapek.
      Человечеству надо последовательно принять во внимание конечные размеры и ресурсы Земли. В много вопросах, касающихся мира глобализации, существует двухполярное решение; с главной военной точки зрения уже мир , к счастью, практически в это состояние прибыл. Это может быть жизнеспособным вариантом, когда стало ясно, что устранение эффективной конкуренции в обществе приводит к мошенническому самодовольству пропагандой и к потери способности правильно реагировать на основные проблемы. По-человечески показывает невозможность абсолютизации и блестящая утопия Карела Чапека "Фабрика Абсолюта".

      Zkusme diskutovat a domýšlet praktické stránky organizace dlouho udržitelného dalšího vývoje. Při přechodu od komunistické skoro totality k demokratickému kapitalizmu se ukázalo jako závažná obtíž, že takový přechod nebyl vlastně předtím důkladně teoreticky řešen. Detailně předpovědět se další vývoj nedá principielně ani prakticky, ale zkusme shromažďovat praktické poznatky těch organizačních přístupů, které možnost dlouhodobé udržitelnosti aspoň naznačují a co možná je zkoušet. Jiné zdroje potřebných informací zřejmě nebudeme mít včas. Bude-li lidstvo pokračovat tak jako doteď, bude se rychle krátit čas, který máme pravděpodobně k dispozici do zničení světa. Prostoročasová struktura Vesmíru a vzdálenosti jeho nejbližších součástí ukazují, že teď už se zřejmě nestačíme zeptat jiných civilizací, i kdyby existovaly a kdybychom to uměli technicky.
      Let's try to imagine and discuss the practical aspects of the organization for an extensive sustainable further development. During the transition from communist almost totalitarianism to democratic capitalism a substantial difficulty appeared: for the implementation of such a transition no theoretical guidelines were available. Predicting the further development in details is impossible both in principle and in practice, but let us try to gather practical knowledge of organizational approaches for long-term sustainability and as possible try them. Evidently, we shall not gain other sources of information in time. If mankind continues like until now, the time probably being available to the destruction of the world shall quickly shorten. The space-time structure of the Universe and the distance of its closest parts show that now we evidently cannot ask other civilizations, even if they exist, or if we were able to do it technically.

      Pro tu zmíněnou dvoupólovost máme v přírodě analogii: dvojí pohlaví se složitým organizmům osvědčuje. Je i filozofický směr, který takový přístup jin-jang považuje za obecný a pokud vím ho neabsolutizuje v tom smyslu, že by hledisko toho rozdělení bylo dáno navždycky.
      Nature has a good analogy for the two-polarity: dual sex of complex organisms proves. A philosophical system yin-yang is based on two-polarity and as far as I know the angle to divide them may change.

      Pro takovou dvoupólovost máme příklad i v té organizaci společnosti, o kterou v této úvaze a výzvě jde: systém dvou hlavních stran v úspěšných demokraciích.
      An example of such two-polarity is the system of two major parties in successful democracies.
      Für eine solche Zweipolarität haben wir mit der Organisation der Gesellschaft ein Beispiel, um die es in dieser Reflexion und Herausforderung geht: ein System mit zwei großen Parteien in erfolgreichen Demokratien.
      Примером такой двухполярности служит система двух основных партий в успешных демократических государствах.

      Jiný významný příklad stabilní dvoupólové vlády je vidět v dvojicích římských konzulů. (Aby se předešlo zneužití té moci, bylo impérium vedeno dvěma konzuly, kteří měli právo vetovat rozhodnutí toho druhého.)
      Another significant example of a stable two-polar government is to be seen in pairs of Roman consuls. (To avoid misusing this power, the empire was led by two consuls, who could each veto a decision of the other consul.)
      Ein weiteres bedeutendes Beispiel der zweipoligenen stabile Regierung ist in Paaren von römischen Konsuln zu sehen. (Um Machtmissbrauch zu vermeiden, wurde das Imperium von zwei Konsuln geführt, der jede konnte gegen die Entscheidung des anderen ein Veto einlegen.)
     Другим важным примером двухполярного стабильного правительства являются пары римских консулов. (Для того, чтобы избежать злоупотреблений власти, была империя во главе с двумя консулами, которые могли каждый наложить вето на решение другого консула.)

      Ten projekt není jen teoretický, to bývá v 'sociálně inženýrských' projektech zavádějící; ta bezpečnostní role je ověřena studenou válkou po celou druhou polovinu dvacátého století; a ta studená válka nevytvořila zcela neprostupnou hranici pro vědecký pokrok a kulturu a ukázala i podstatné kusy té možné spolupráce ve významných oblastech, zejména v kosmickém výzkumu.
      The project of two-polarity is not just theoretical, that could be misleading with 'social engineering' projects; its security role is verified by the Cold War during the latter half of the twentieth century. The Cold War did not create a completely impenetrable boundary to the advance of science and culture and showed substantial parts of the possible cooperation in important areas, particularly in space research.
      Die Absicht ist nicht nur eine theoretische, das kann in Sozial-Engineering-Projekten irreführend sein; die ganze zweiten Hälfte des zwanzigsten Jahrhunderts wird die Sicherheit durch den Kalten Krieg bestimmt, der keine völlig undurchdringliche Grenze für wissenschaftlichen Fortschritt und Kultur bildete und auch erhebliche Bereiche der möglichen Zusammenarbeit in wichtigen Gebieten auswies, insbesondere in der Weltraumforschung.
      Этот план является не только теоретическим, что может вводить в заблуждение как проект "социальной инженерии"; его роль безопасности была проверена холодной войной во второй половине ХХ века. Холодная война не создала полностью непроницаемую границу для продвижения науки и культуры и показала существенные части возможного сотрудничества в важных областях, особенно в области космических исследований.

      Zavést zvnějšku fungující demokracii typu, uznávaného teď euroatlantickým společenstvím, do společnosti, která ji neměla zažitou s dobrými zkušenostmi, se zatím podařilo jen naprostým vojenským vítězstvím (do Japonska a do Německa). To teď mezi supervelmocemi nejde a podle zkušeností posledních desetiletí je lépe se o to vůbec nepokoušet ani v případech jiných států. I současné uspořádání světa umožňuje každému státu do jisté míry zkoušet, jaký systém mu nejlépe vyhovuje. To uvažované postupně vylepšované dvoupólové by mu pro to poskytlo největší svobodu, jakou si dovedu pro praxi představit; a síla toho pólu (půlsvěta), případně ve spojení s tím druhým, mu přitom podle mne dost jistě stačí zabránit v hitlerovských výstřelcích.
      Establishing the functioning democracy of the type, now reputable by Euro-Atlantic bloc, to a society that did not have it ingrained with good experience, had so far only succeeded by a complete military victory (in Japan and Germany). Now it is not possible between the superpowers and, according to the experience of the past decades, it is better not to try at all in other states. Even the actual organization of the world allows each state to some extent try what system suits him best. The projected two-polar organization, being gradually improved, may provide the greatest freedom for it, that I can imagine in practice; and the strength of a pole (half of the world), possibly in conjunction with the other pole, is in my opinion certainly enough to prevent the excesses of Hitler type.

      Přitom právě usnadnění vzniku dobré demokracie i v dalších státech byla nesmírná přednost dvacátého století, které se jinak v historii lidstva moc nevyznamenalo právě vznikem rafinovaných diktatur založených na PRopagandě, jedna z nichž má „světový rekord“ v krutosti a ani ta druhá nezacházela s lidmi přijatelně.
      To usnadnění vzniku dobrých demokracií bylo zásluhou USA a jejich prezidenta Wilsona, který oficielním důkazem nesmyslnosti první světové války a vyhlášením zásady sebeurčení národů připravil základ pro rušení takových slepenců víc národů, v kterých dobrá demokracie nemůže nikdy fungovat, protože většina jejich obyvatel necítí takový státní slepenec jako svůj, nebo necítí potřebu žít a spravovat své věci společně s většinou jiných těch obyvatel. Při vzniku těch dobrých států jsou zapotřebí osobnosti, které jako vzor podnítí většinu obyvatel k účasti v tom demokratickém životě. V té věci mělo Československo štěstí, že jako taková výjimečná osobnost se ukázal být prezident Masaryk; k jeho odkazu se nadšeně hlásí masivní většina občanů dnešní České republiky a význam Československa, vytvořeného jím, E. Benešem a M.R. Štefánikem, pro záchranu Slováků jako národa také uznává většina občanů Slovenské republiky. USA si v očích světa vydobyly nadšený obdiv i svým odporem proti té Hitlerově diktatuře od samého začátku, kdy si jí mnoho lidí, i státníků, pletlo s dobrým sociálním státem; i svou rozhodující účastí ve válce proti ní.
      In the twentieth century the two worst dictatorships arose. Both of them were based on PRopagandа; one of them had a "world record" in cruelty and also the other one did not treat his people acceptably. Yet the opportunity to achieve a good democracy in further states was, in the twentieth century, much easier than before.
      The creation of good democracies was facilitated by the USA and its president Wilson who officially proved the absurdity of the First World War and declared the principle of self-determination of nations. This has prepared the basis for dissolving of uncongenial conglomerates of more nations, in which a good democracy can never work because the majority of the population do not feel such a state conglomerate as their own, or do not feel the need to live and arrange their affairs jointly with most of them. Starting those good democratic states requires personalities with the power to encourage the majority of the population to participate in the democratic life. Czechoslovakia fortunately had such an exceptional personality in president Masaryk; his memory is enthusiastically approved by a massive majority of the citizens of today's Czech Republic and the importance of Czechoslovakia, created by him, E. Beneš and M.R. Štefánik, for rescuing Slovaks as a nation, is also acknowledged by the majority of Slovak citizens. Also, the USA earned world enthusiastic admiration by their resistance to Hitler dictatorship; even from the very beginning, when a lot of people and even statesmen confused it with a good welfare state; and also by the USA decisive participation in the war against it.

      Ten obdiv světa pro USA pak pohasínal rostoucím dojmem, že se začaly považovat za nositele jediné pravdy a místo působením jako vzor se snažily dosáhnout svých cílů silou. Podle toho, co vím od svých známých, kteří v USA žili, mám za to, že USA pořád mohou zodpovědným uplatněním svých zásad i síly v roli nejsilnějšího státu toho jednoho pólu získat ten obdiv reálně uvažujících lidí po celém světě zase. Neuměl jsem si představit, jak by za takový přitažlivě zodpovědný postoj mohl někdo z rozumných lidí mít přístup prezidenta Trumpa raketovým útokem na Sýrii v dubnu 2017, byť i s péčí o ochranu životů, bez důsledného zjištění, kdo byl skutečným pachatelem toho plynového útoku v Sýrii. Když uvážím souvislost s postojem ŠOS k severní Koreji, snad tomu rozumím lépe. Podle mne je k tomu, aby byl takový krok přitažlivý pro rozumné lidi z celého světa, potřeba větší otevřenost zdůvodnění a větší respekt k druhé straně ve veřejných vystoupeních i v jednáních s představiteli druhého pólu. Ten krok sám totiž splňoval to nejpodstatnější z této výzvy dvoupólovosti: tu ochranu lidských životů dohodou představitelů obou pólů při testech vojenské rovnováhy. To přesvědčení o dobré budoucí roli USA zakládám i na celoživotní zkušenosti s americkou technikou, která ukazuje svou vrcholnou účelností a spolehlivostí, jak ve svobodné společnosti lidé dokáží podporovat práci těch druhých. A také na vyřešení dalšího nesmírného úkolu - spotřeby spousty nafty. Když se ukázalo, že ta věc ohrožuje USA jako celek, vzchopily se, tak jako za druhé světové války po Pearl Harbor, a teď těžej samy tolik břidlicového plynu a nafty, že energii v té formě vyvážejí. (Doufejme dávají dost pozor, aby si čerpáním vody neprobudili sopku pod Yellowstonem.) Co mne v té víře hodně zklamalo, byl postoj prezidenta Trumpa zaváděním obchodních omezení proti spojencům v NATO, která ten náš pól podle mne podstatně oslabí. Taková opatření je, když už, potřeba zavést jen mezi těmi póly, pomůže-li to ujasnit, co je opravdu hospodářským úspěchem jednoho pólu a co získal parazitovámím na tom druhém. Jestli situace pod Obamovým vedením dospěla do stavu, kdy si k tomu USA musej zařizovat takové alibi u světových obchodních institucí, bude se těžko hledat dobré řešení.
      The admiration of the world for the USA then faded by the growing impression that USA began to consider itself to be the only holder of truth and instead of acting as a model, it tried to reach its goals by force. From what I know from my friends who lived in the US, it appears to me that the USA may still gain the admiration by realistically minded people around the world again, by responsible asserting their principles and force as the strongest state of one of the poles. I was not able to imagine, how could any sensible person have accepted the method used by President Trump as such an attractively responsible attitude, when he commanded a missile attack on Syria in April 2017, though without life sacrifices, without a consistent finding of who was the real perpetrator of the gas attack in Syria. When I consider the relation with the SCO attitude to North Korea, maybe I understand it better. In my view, if such a step should appear as attractively responsible for wise people from all over the world, it needs greater openness of reasoning and greater respect for the other side in public appearances and in discussions with representatives of the other pole. In fact, that step fulfilled the most essential of this two-polar challenge, namely that protection of human lives in the military balance tests, by an agreement of both poles representatives. I base this belief in the good future role of the US also on a whole life experience with American techniques, which demonstrates by its ultimate practicality and reliability how, in a free society, people help other people to work in useful activities. And also on solving another immense task - lots of oil consumption. When it turned out that the thing threatens the US as a whole, it rallied itself, as in World War II after Pearl Harbor, and now it extracts so much shale gas and oil, that it exports energy in that form. (I hope US people pay enough attention to water pumping not to wake the volcano beneath Yellowstone.) What strongly disappointed me in this belief, is the attitude of President Trump by introducing trade restrictions against NATO allies which, in my view, seriously weakens our pole. Such measures, if any, need to be introduced only between the poles, if it helps to clarify what is really the economic success of one pole and what has been gained by parasiting on the other pole. If the situation under Obama's leadership has come to a status where the US have to make such an alibi at world trade institutions, it will be hard to find a good solution.

      Další světové centrum je Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS), která může být předzvěstí toho druhého pólu k NATO. Podaří se světu buď ji oficielně přiřadit k Partnerství pro mír a v jeho rámci to dvoupólové uspořádání vylepšovat, nebo se podaří přímo jednáním NATO-ŠOS dosáhnout vztahu 'Já pán - Ty pán' (slovy Jana Petránka), tak jako v nedávné záležitosti s Tchaj-wanem, kdy další válce zabránilo pouze společné vojenské cvičení Číny, Ruska a Indie? Chtěl jsem sem připsat, že teď už by mi pro tu rovnováhu připadalo podstatně lepší, kdyby se k nám připojily jihoamerické státy, ale vidím, že Brazílie už je v BRICS; to je sice primárně hospodářské uskupení, ale vojenské hledisko je také třeba brát v úvahu. Náš pól NATO by se měl stávat, zejména politikou jeho vedoucí země - USA, přitažlivější pro další země, aby se ta vojenská rovnováha nezačala převažovat v náš neprospěch.
     The Shanghai Cooperation Organization (SCO) is another world center. It may be a foretaste of the second pole to NATO. Will the world succeed in connecting it to the Partnership for Peace and in improving such a two-polar arrangement, or will it succeed directly by NATO and SCO developing the style 'I am OK, you are OK' (in the words of Jan Petránek), so as in the recent matter with Taiwan, when only the joint military exercise of China, Russia and India prevented a further war? I wanted here to add that, for the balance, I would prefer South American countries to join to us, but I see that Brazil is already in BRICS. Although BRICS is primarily an economic grouping we must consider the military angle. Our NATO pole should become, especially through the policy of its leading country - the USA, more attractive to other countries, so that the military balance does not begin to prevail against us.

      Nezdá se mi, že by se spolupráce rozvíjela tak dobře, aby bylo možno brzy bezpečně opustit tu vojenskou rovnováhu, na které teď svět stojí. Přitom je ta spolupráce už teď moc zapotřebí, když jsme ve válce proti společnému nepříteli.
      It does not appear to me that the cooperation is developing so well that it enables soon the safe leaving of the military balance, because, now, the military balance guarantees the existence of the world. But the cooperation is necessary even now when we are at war against the common enemy.
      Es scheint mir nicht, dass sich die Zusammenarbeit so gut entwickelte, dass es bald sicher wäre, das militärische Gleichgewicht zu verlassen, auf der die Welt heute beruht. Dabei ist diese Zusammenarbeit schon jetzt sehr notwendig, wenn wir uns im Krieg gegen einen gemeinsamen Feind befinden.
      Мне не кажется, что сотрудничество развивается настолько успешно, чтобы вскоре стало возможным уйти от того военного равновесия, на котором сегодня держится мир. Притом такое сотрудничество уже сейчас необходимо, когда все мы в состоянии войны против общего врага.
Dobře se dívejme, kdo tu možnost spolupráce podkopává. Co Vy na to, pane konzule České republiky profesore Lukeši?!
Well let's look who undermines the possibility of cooperation. What do you think, Mr. Consul of the Czech Republic professor Lukeš?!
Nun schauen wir uns gut an, wer die Möglichkeit der Zusammenarbeit untergräbt. Was sagen Sie dazu, Professor Lukeš, Konsul der Tschechischen republik?!
Ну давайте посмотрим, кто подрывает возможности этого сотрудничества. Что вы думаете, г-н консул Чешской Республики профессор Лукеш?!

      Co teď brání vývoji stávající vojenské jaderné dvoupólovosti Rusko(ŠOS?)-NATO k té ideálnější všestranné? Partnerství pro mír, jehož je Ruská federace členem, k tomu podle mne připravilo dobrou základnu. Euroatlantická část světa teď nabízí informování (='je otevřená') do té míry, že je na síti pořád správně i barva mého auta u domu a jsou tam i všechny názory odpůrců našeho způsobu života i s kontaktem na jejich hlasatele, tedy potenciální spojence pro našeho nepřítele. Snaží se Čína(ŠOS?) nejen o korektní vztahy s USA ( viděl jsem reportáž o návštěvě nejvyššího vedení Číny v USA ), ale také o dobré vztahy a nejlépe členství v tom Partnerství pro mír, v rámci kterého by teď byla hospodářsky nejvýznamnějším státem toho 'uzavřenějšího' půlsvěta? Doufejme má na to, aby s té strany kladně spolurozhodla o té budoucnosti či zničení lidstva. Indii jsem doteď chápal jako bližší tomu teď 'otevřenějšímu', ale hrozí jí katastrofa přelidnění, na jejíž samočinné řešení nemá, a vidím její součinnost s ŠOS. Rusko by možná radši patřilo k té naší, ale jeho tradice je moc vzdálená demokratické otevřenosti a hlavně má těžko zastupitelnou roli v tom jednom pólu počátečního vojenského řešení, takže jeho úloha v ŠOS je logická. Rusko-Čínská součinnost může být pro Rusy přijatelnější, když Čína tu svou otevřenost podstatně zvětší. Učí se opravdu v Číně děti ve škole, že historická hranice Číny je na Urale? Neumísťování vojsk do blízkosti hranic je sice skvělý základ, ale perspektivu je také třeba brát v úvahu. O tom vyučování jsem před léty četl v seriozně vypadajícím zdroji. Nebyla to jen další varianta katastrofického „předpovídání“ ? (Česká varianta: 'Chystá se další válečná katastrofa, Číňani si máčej čepice do betonu.'). Čína by k tomu jistě potřebovala, aby Rusko svou otevřenost také hodně zlepšilo; dokázalo by to? V sedmdesátých letech jsem zažil, jak mnoho lidí v Moskvě zřejmě považovalo fotografování na hlavním náměstí nebo dotaz na telefonní číslo či adresu naší ambasády za nebezpečnou špionáž (několikrát během týdne „Почему тебе здесь надо фотографировать?“). Ona tam nikdy moc velká otevřenost pokud vím nebyla, a ten stav se nacionálně socialistickým německým napadením zafixoval v té míře, že jsem jen s obtížemi uvěřil svým smyslům i když jsem před tou cestou věděl, že je tam i telefonní seznam tajný.
      What is it that now prevents changing the existing nuclear military two-polarity (Russia or SCO - NATO) to a more ideal versatile two-polarity? The Russian Federation is a member of the Partnership for Peace; according to me it is a good base for improving the two-polar status. The Euro-Atlantic region of the world now offers information (= 'is open') to the extent that the web shows correctly even the color of my car at home and also there are all views of opponents of our way of life with contacts to announcers, who are potential allies for our enemy. Is China (SCO) striving not only for good relations with the US (I saw a report about the visit of the supreme leadership of China in the US), but also for good relationships and, in the best case, for membership in the Partnership for Peace? China would now be economically the most important state of the more 'closed' pole. Hopefully it is capable to co-decide positively about the future without destruction of mankind. Until now I have considered India as nearer to our 'more open' pole; but India is threatened by the overpopulation catastrophe and it does not have sufficient resources to solve it automatically; I see its cooperation with the SCO. Russia might prefer belonging to our pole, but its tradition is far from democratic openness and the role of Russia in that one pole of the initial military solution is important, so that its role in the SCO is logical. The Russian-Chinese cooperation may be more acceptable for the Russians, if China substantially improves its 'openness'. Do the Chinese children really learn that the historical borders of China is in the Urals? Years ago, I had read a report about that teaching in a respectably looking source. Not placing troops near the border is a great base, indeed, but prospects should also be taken into account. Was it just a variant of catastrophic "prediction"? (A Czech variant: 'A further war disaster with a new weapon of mass destruction is coming: the Chinese are soaking caps into the concrete mixture.'). China would certainly need to make Russia to improve much its openness, too; is Russia capable of it? In the seventies, I experienced how many people in Moscow apparently considered mere taking photos at the main square or even asking for the phone number or for the address of our embassy as dangerous espionage (several times a week "Why do you need taking photos here?"). As far as I know, Russia never developed an 'open society'. The National-Socialist German attack fixed the status to the extent that I scarcely believed my senses though I knew before the trip, that each telephone directory is there treated as secret.
      Jak můžeme těm lidem ukázat, že se nás s NATO nemusí bát, že je zrádně napadneme a mohou vážně uvažovat o té dlouhodobé dvoupólovosti? Jinak řečeno o „mírové koexistenci“, ten pojem znají z komunistické propagandy. Sama dobrá vůle se na dálku ani takovou 'otevřeností' dokázat nedá, to chce velkorysé vstřícné počiny vedení ve stylu dřívějších nejlepších počinů toho Partnerství pro mír i osobní styk jednotlivých lidí.
      How can we show to the people that they need not worry about us and NATO treacherously attacking them? So that it allows them to seriously consider the long-term two-polarity; in other words, the "peaceful coexistence". That concept they know from the communist propaganda. We cannot prove the goodwill at a distance even by such an 'openness'. Leaders generously welcome acts as earlier achievements of the Partnership for Peace and personal contacts of individual people should help.
      Wie können wir diesen Menschen zeigen, dass sie sich von uns mit der NATO nicht fürchten müssen, dass wir sie heimtückisch angreifen? Und deshalb dass sie die langfristige Zweipolarität ernsthaft erwägen können. (Mit anderen Worten: die „friedliche Koexistenz“; den Begriff kennen sie aus der kommunistischen Propaganda.) Ein guter Willen lässt sich auf die Ferne sogar mit solche "Offenheit" nicht beweisen, das bedarf großzügige Gegenleistungen der mächtigen Leute im Stil der früheren besten Handlungen der Partnerschaft für Frieden und persönliche Kontakte einzelner Menschen.
      Как мы можем этим людям показать, что они не должны бояться, что мы с НАТО предательски нападем на них и что они могут серьезно рассматривать долгосрочную двухполярность? (Другими словами, то «мирное сосуществование», которое они знают из коммунистической пропаганды.) Мы не можем доказать добрую волю на расстоянии даже такой «открытости». Помочь могут лидеры щедрыми приветственными действиями, такими как ранние лучшие достижения Партнерства ради мира, а также личные контакты отдельных людей.

      Ta 'otevřenost' přímým Internetem je k tomu podle mne důležitá pro omezování vlivu nezodpovědných či přímo štvavých médií, ale to by ji všude nejdřív vůbec lidi museli chtít a nesměly by tu její úlohu znehodnotit "sociální sítě" spoustou trivialit a dokonce zákeřné PRopagandy. Internet může dokonce šířit návody na terorizmus nebo organizovat nábor jeho bojovníků. Proto v mém textu k Ukrajině ta snaha zlepšit teď informovanost občanů supervelmocí aspoň pasivní, zároveň s uznáním rozhodujícího významu jejich spolupráce při snaze o bezpečnost.
      In my opinion, it seems to me that 'openness' by the direct Internet is important for reducing the effect of the irresponsible or just inciting media. However, first it should be wanted by people everywhere and should not be devalued by the "social network" with lots of trivialities and even insidious propaganda. Moreover, the Internet can spread manuals for terrorism and recruit its fighters. Therefore, in my text to Ukraine, I suggest to improve, at least passively, public awareness of people in superpowers, at the same time with recognizing the critical importance of their cooperation in the pursuit for safety.

      S ruské strany jako potřebný velkorysý počin vnímám, že prezident Putin po provokaci sestřelením ruského letadla tureckou armádou pomáhá účinně (na rozdíl od EU) přimět Turecko ke spoluzodpovědnosti za osud světa. A se strany NATO, že tu věc de facto uznalo.
      After the provocation by the downing of the Russian aircraft by the Turkish army, I perceive as such a Russian generous act that president Putin accused Turkey and not directly NATO, which is useful for effective persuading Turkey to take responsibility to the fate of the world. NATO accepted it and I perceive it as a corresponding act from its side.

      Vidíme, že zájmem všech států i všech lidí na světě je zlepšovat tu otevřenost. Stačí sama perspektiva dvoupólového udržení bezpečnosti k odblokovávání toho, co tomu otevírání překáží? Je přechod k tomu zabezpečení teď možný, (jen?) když budou NATO a Rusko jako jaderně nejvyzbrojenější mocnosti každá na jedné straně? I pro tu udržitelnou dvoupólovost by oba ty bloky potřebovaly ve vedení lidi patřičně vysoké úrovně. Kdyby ještě žil prezident Masaryk, ten by takovou úlohu zvládal. To je pravým obsahem těch mých výzev lidem ve velmocích: Takové lidi si vyberte do čela!
      A pro úvahu, jestli je ta světová dvoupólovost teď lepší než multipolarita, které dával přednost nejvýznamnější z těch, kdo se mi vyjádřili k tomu globálnímu záměru s pohledu národohospodáře: Je vůbec možné najít víc takových lidí úrovně Wilsona a Masaryka, kteří by tu spolupráci místo konfrontace teď zvládli ve víc pólech, tedy by zachovali nutné poslední bezpečnostní pojistky, v každém konkrétním případě se snažili plně shodnout, co veřejně uznají za terorizmus k potlačení společnou silou a co za národně osvobozenecké úsilí ****/, které podpoří, a ještě ke všemu dokázali soustavně překonávat pokušení vytvářet koalice proti jednomu z nich, „tlačit ho ke zdi“ a tím ho hnát do té sebevražedné konfrontace?
      Ta analogie bloků jako systémů živých lidí se zvířaty jako systémy živých buněk mi připadá dost výstižná pro ilustraci: když medvěd a medvědice potřebují zajistit pokračování rodu, také si musí nejdřív dát pozor, aby se navzájem neroztrhali; a mají na to vyvinuté rituály. I s tím by při třech a více pohlavích bylo spojeno mnohem větší riziko. A my lidi nemusíme spoléhat jen na pudy, máme někdy i rozum. Podívejme se na statistiku, kolik manželství končí vzájemnou vraždou a kolik jich zůstává naživu. Snad ten dobrý konec převažuje i u manželství bez předchozí lásky. Hlasujme pro takové světové manželství z rozumu!
      We see that it is the best interest of all countries and of all people in the world to improve the mutual openness. Is the prospect of two-polar maintaining security by itself sufficient for unblocking what hinders this opening? Is maintaining of security now possible when NATO and Russia (as the strongest nuclear powers) remain against each other? For the sustainable two-polarity, the leadership both the poles need suitably high level personalities. Had the president Masaryk lived, he would have managed such a role. This is the true content of my challenges to people in the superpowers: Such people choose to lead!
      To consider if the world two-polarity is now better than multipolarity (that had been preferred by the most important economist of those who have expressed to the plan): Is it possible, at all, to find more people like Wilson and Masaryk, who would cooperate in more poles? They should retain the top necessary safety precautions against a nuclear disaster and they should fully agree in the priorities of fighting against terrorism. They should improve constantly their capability to tell a difference between terrorism and national liberation efforts. in each case they should fully agree what constitutes a terrorism to suppress it by the joint force and what constitutes a national liberation effort. Moreover, in the multipolar system, all the leaders should always overcome the temptation of building coalitions against one of them and thus propelling him to the suicidal confrontation.
      The analogy of blocks [systems of live people] with animals [systems of live cells] seems quite apt to illustrate: when a bear and a bear female need to ensure the continuation of the family, they must provide peaceful interaction, not one exhibiting violence; they have mating rituals developed to prevent the violence. Also with this, three or more genders would be associated with a much greater risk. And we humans do not have to rely solely on instinct; we, sometimes, show reason. Let's look at statistics, how many married couples ends by killing each other and how many couples stay alive. Perhaps the good end also prevails in marriage without previous love. Let us vote for such a world marriage of reason!

       Teď v situaci, kdy svět stojí na té jistotě zabití všeho živého na Zemi při útoku některé velmoci, je k přechodu na bezpečnější světovou spolupráci podle mne to vylepšování dvoupólovosti nejlepší přípravou. A také nutností při válce proti terorizmu.
      Now the world is based on certain killing every living thing on Earth when some of the great powers would attack. According to me, improving the two-polarity is the best way to a safer global cooperation. And also a necessity in the war against terrorism.
      Nun, in einer Situation, in der die Welt vor der Gewissheit steht, alles Leben beim Angriff irgendeiner Großmacht zu töten, ist meiner Meinung nach für den Übergang zu einer sichereren globalen Zusammenarbeit die Verbesserung der Zweipolarität die beste Vorbereitung. Und auch eine Notwendigkeit im Krieg gegen den Terrorismus.
      Теперь, в ситуации, когда мир стоит на уверенности убийства всего живого на Земле, если бы одна из великих держав напала на других, улучшение двухполярности есть для меня лучший метод перехода к более безопасному глобальному сотрудничеству. А также необходимость в войне против терроризма.

      Podle mne se v dohledné době později i po opuštění té nebezpečné vojenské záruky nejspíš ukáže dost dobrá ta multipolárnost/mnohotvarost/volnost dobře národních států uplatněná až uvnitř každého z těch dvou půlsvětových bloků, právě tím, že stát postižený hospodářskou koalicí nebo mohutnějším státem bude moci najít lepší možnosti přestoupením do toho druhého bloku.  

      Má ekonomie vypracovanou teorii nejúčelnější organizace práce v konečném hospodářském prostoru? Právo licencí GNU se prakticky osvědčuje při součinnosti komerčních a dobrovolných institucí a lidí. Není právě v situaci s dvěma posledními nejlepšími podniky už lepší jejich spolupráce s předáváním zkušeností než přímé organizační spojení? =Dá se jinak zabránit Parkinsonově degeneraci monopolním či úředním postavením, v které vidím obdobu orwellovské degenerace světové politiky? Nejsou teď Microsoft a Google právě ti dva nejlepší v oboru? Viz i poznatky ekonomického experta.


      As I see it, anytime soon, later after leaving the dangerous military guarantee, the multi-polarity / multiformity / freedom of the good nation states is likely to prove good enough, if it applies within each of the poles. The state unpleasantly affected by the economic coalition or by a greater state will be able to find it better to join the other pole.

Is there an economics theory about the most efficient organization of work in a final economic area? The GNU (General Public License) has proved to be useful in both commercial and voluntary cooperation of institutions and people. Let us suppose a situation with two remaining best independent companies, is not their cooperation with the passing experience better than amalgamating the companies? = How can be otherwise prevented the degeneration of the Parkinson's type by monopoly or official position? In it, I see the analogy of the Orwellian degeneration of world politics. Now, aren't Microsoft and Google just two the best in the field? See also an economic expert knowledge (in Czech language).
      Nerodí se teď i užitečná dvoupólovost vysoké úrovně mezi kulturou a dalšími službami placenými povinně a dobrovolně, založená na >půlsvětové informatice? Ta by mohla významně přispět k pocitu bezpečí Rusů i k pravděpodobnosti otevření informací i těm řadovým Číňanům, kteří nemají možnost vyjet za hranice. Možnost aktivního informování světa jednotlivými Číňany je podle mne hlavně věc toho vylepšování.
      Another useful two-polarity now arises in the high level culture and other services, between those who demand payment and those who make a payment voluntary. They are based on world informatics. This could significantly contribute to the feeling of security of the Russians and to the probability of receiving open information by those of ordinary Chinese who have no chance to go abroad. Possibility to actively inform the world by the individual Chinese is in my opinion mainly a matter of gradual improving.

      Teď, když je spojeným úsilím obou pólů hodně oslabena ta zločinecká organizace, která si ideologii své světovlády založila na sebevraždách (doufejme natolik, aby se nedokázala zmocnit zbraní hromadného ničení), je potřeba, aby se oba póly dokázaly dohodnout na posilování toho stabilního dvoupólového systému, té ochraně lidských životů při testování jeho vojenské rovnováhy a posilování prvků spolupráce mj. na prevenci spuštění toho tak dokonale připraveného soustrojí zničení života na Zemi válkou velmocí. Spuštění jak nějakým náhodným selháním (např. kapitána jaderné ponorky) tak cíleným úsilím nezodpovědného dalšího zájemce o větší podíl na světovládě, včetně těch teroristů. Dlouhodobá taková spolupráce obou pólů, byť zajišťovaná tou stálou možností vzájemného zničení, může připravit lidi po celém světě psychologicky i organizačně na bezpečné ukončení té vzájemné hrozby, aby bylo možno na řešení světových problémů využít i ta asi 2% výsledků práce, teď používaná na to vzájemné ohrožování a lidi mohli pohodově řešit základní věcné problémy. Důležitá součást té spolupráce je dodržování stejných pravidel postupu týkajícího se klimatické změny; aby totiž ani jedna z těch stran nezískávala konkurenční výhodu postupem, který je krátkodobě ekonomičtější, a bylo možno dobře ověřovat výsledek toho dohodnutého společného úsilí. To je další mohutný argument pro dvoupólové uspořádání: doteď vidíme, že ta věc má tolik parametrů, které se nemohou podařit dohodnout mezi více partnery, z nichž každému se lépe hodí jiný parametr. Jen tím jednotným postupem se může společnému týmu klimatologů z obou pólů dařit dobře zkoumání, jestli úsilí o zastavení klimatických změn má perspektivně lepší výsledky než stejně dostupná jiná opatření. (Podle „mne“ spíš ne; i když by asi stálo za rozvahu zvětšování odrazivosti zemského povrchu [odrazivé střechy budov, větší odrazivost povrchu silnic - beton místo asfaltu, využití slámy na polích po orbě, ...], protože přebytek tepla na Zemi je teď jen zlomek procenta celkové energie dopadající na Zemi ze Slunce a odražené světlo se vrátí do kosmu bez nákladných opatření k omezování skleníkového efektu, který se týká jen daleko infračerveného záření vyzařovaného při teplotách povrchu Země. A ta opatření se dají i obrátit, až bude zase začínat ta další doba ledová.) Při zachování té nezbytné konkurence má to dvoupólové uspořádání zdaleka nejúčinnější rozhodovací schopnost i pro boj s tím klimatickým nepřítelem, viz i 2. Kdyby déle trvala etapa oteplování, bude v rozmrzajících končinách místo pro spoustu lidí i výrobu dost potravin a bude potřeba radši stavět hráze a starat se o dostatek energie, než vyrábět další rakety a jaderné nálože; to už je lepší teď .
      Now that the combined efforts of both poles have weakened the criminal organization that based its world-ideology on suicides (hopefully enough to prevent it to seize weapons of mass destruction), both poles need to agree to strengthen that stable two-polar system, to protect human lives when testing its military balance; and to strengthen the elements of cooperation. Among other things, to prevent the launch of that well-prepared machine for destruction of the life on Earth - a superpower war. Launching by some accidental failure (eg, of a nuclear submarine captain) or by the targeted efforts of an irresponsible other bidder for a larger share of the world-power, including those terrorists. Long-term cooperation between the two poles, albeit provided by the constant possibility of mutual destruction, can prepare people around the world psychologically and organizationally for the safe ending of the mutual threat; so these about 2% of the work results can be used to easily solve the basic material problems. An important part of this cooperation is compliance with the same rules of the climate change procedure; that neither pole gains a competitive advantage through a process that is more economical in the short term, and the outcome of this concerted effort can be well verified. This is another powerful argument for the two-polar arrangement: until now we see that the thing has so many parameters that cannot be agreed between multiple partners, each preferring another parameter. A joint team of climate scientists from both poles can do well to investigate whether the efforts to stop climate change have prospects for better results than other equally available measures. (According to "me" likely no; although it might be worth considering to increase the reflectance of the earth's surface [reflective roofs of buildings, more reflectance of the road surface - concrete instead of asphalt, use of straw in the fields after plowing, ...], because the excess heat on Earth is now only a fraction of a percent of the energy coming from the Sun and the reflected light will return to space without costly measures to reduce the greenhouse effect, which only affects far-infrared radiation emitted at Earth's surface temperatures. And these measures can be reversed when the next ice age begins again.) While maintaining the necessary competition, the two-polar arrangement has by far the most effective decision-making ability to combat the climate enemy, see 2 (in Czech). If a warming phase lasts longer, enough food can be produced in defrosting parts of land and there will be a space for a lot of people there. People will be able to build dams and take care of enough energy, instad of producing missiles and nuclear charges; it would be better now, too.

      Jako praktické problémy takového lépe dvoupólového světa, založeného řekněme na NATO a ŠOS, vidím zejména: 
     - Byl by (zpočátku, tedy vojensky) udržitelný při plné té vzájemné informovanosti? Povede růst technické úrovně Číny (viz dále role USA v té věci) také k tomu, že výhoda takové plné informovanosti převáží nad strachem z ní a zájmem neschopných činitelů? Těch neschopných tam zřejmě ubývá; podle dostupných zpráv se tam životní úroveň lidí dostává nad standard, mnohými považovaný za potřebný pro dobrou demokracii a i těch totalitních příznaků (= regulace) tam ubývá. Mám pocit, že vedení Číny má úroveň potřebnou k naplňování té Benešovy vize postupného sblížení, ke které svět propásl */ šanci po druhé světové válce. Zejména už se teď Čína nejspíš připravuje na samočinnou regulaci porodnosti tou dostatečnou životní úrovní a zajištěním ve stáří a už mohli uvolnit tu nejdrsnější regulaci počtu dětí. (Jako každá regulace měla těžko zvládnutelné důsledky, tam konkrétně nepřirozený poměr počtu mužů a žen. Z totáče také pamatuju, že hlavním předmětem toho utajování zdaleka nebyla technika sama, ale stav institucí, odpovídající socializmu; proto utajování bylo přímo zájmem jejich vedení.)  
     As practical problems of the safer two-polar world, maybe based on the NATO and the SCO, I see in particular:
     - Would it be sustainable (initially, i.e. when based on military forces) with the full mutual awareness? The growth of China's technical level shows that the number of incompetent officials is diminishing. Is this sufficient to necessary reducing the fear of the political freedom? According to available reports, the standard of living there exceeds the standard, considered by many people to be necessary for a good democracy; even the amount of totalitarian signs (= regulation) there is decreasing. I feel that the Chinese leadership has the level needed to fulfill the Beneš's vision of gradual approaching; the world has missed */ chance to which after WWII. Especially now, China is probably preparing for self-regulation of the fertility by the adequate standard of living and ensuring old people; it has reduced the harshest regulation of the number of children. (Like any regulation it caused unmanageable consequences; it caused specifically unnatural portions of men and women. From socialism I also remember that the main purpose of concealment was far from the technique alone, but the appearance of the quality of institutions in socialism; therefore their leaders were directly interested in concealment.)
     - Je ta plná informovanost oběma stranami od začátku nezbytná k vylepšování té dvoupólovosti? Viz úvahy o autorských právech; nepochybuji o tom, že ten čínský vzestup byl nastartován masivním „opisováním“ tak, jako v první polovině 20.století ten japonský. Ale na stránkách informací z Číny už jsem 2.12.15 viděl článek s nadpisem o důrazné ochraně patentových práv. A obešel by se dnešní 'otevřenější' půlsvět bez myšlenek a technických přístupů z toho druhého? (Už Mendělejev žil v době, kdy ten rozdíl byl zřejmý; dál třeba Ciolkovskij, 'kaťuše'[, von Braun], 'sputnik'; Landau, Basov; jsou někde srovnatelně rozšířeny jiné fotovoltaické elektrárny než čínské a výroba bioplynu někde víc než v Číně?) Nestačí pro období toho přechodu ta současná mini-informovanost na to, aby se ten 'uzavřenější' půlsvět přijatelně rychle zbavoval těch nejhorších výstřelků, když se v propagaci staví jako ten, který je nositelem „ženského“ přístupu zachování života? O tom už zkušenosti z doby studené války druhé poloviny dvacátého století jsou. Ostatně „politická korektnost“ a informatické sledování aktivit, které mám za skoro totalitní, se na té naší 'otevřené' - 'svobodné' straně také bohužel hodně uplatňuje (registrační pokladny); je vidět, že svoboda/nesvoboda se v tom vztahu půlsvětů neprojevuje tak černobíle (ale dost 'fuzzy', viz i obecná témata v 1/). 
     - Is the full openness of both poles now necessary to improve the two-polarity? (I have reflected on matters of copyright previously, in Czech.) I have no doubt that the rise of China has been launched by a massive "copying", as the Japanese rise in the first half of the 20th century. But on information from China December 2, 2015 I saw an article with the title stating the firm protection of patent rights. And is the now 'open' pole able to do without ideas and technical approaches from the other? (Yet Mendeleev, inventor of the periodical system of chemical elements, lived at a time when the difference was apparent; further for example Tsiolkovsky, weapon 'Katyusha' , [von Braun], 'sputnik'; physicists Landau, Basov. Are photovoltaic power plants somewhere comparably extended another than the Chinese and is biogas somewhere used more than China? For the period of transition, is that current (very partial) awareness sufficient to induce the "more closed" half-world to acceptably quickly get rid of the worst outrage when it promotes its method as the "woman's" life-saving approach? We know the experience of the Cold War of the second half of the twentieth century. Moreover, the "political correctness" and informational monitoring of activities that I accept as almost totalitarian are unfortunately much applied in our "open" pole (cash registers); evidently that freedom/non-freedom relation in this half-world relationship does not appear so black-and-white (but rather 'fuzzy'; in Czech, see also general topics in 1/).

     - Dokážou se ty dva půlsvěty už teď shodnout aspoň na morálním významu násilí? Podle mne ano. Ani jeden z těch stávajících pólů není rigidně spojen s náboženstvím, které se v některých etapách historie i teď paradoxně stává záminkou pro nejodpornější násilnosti. Jako unitář vidím inspiraci v našem přístupu, že nejvyšší morální autoritou pro každého člověka je jeho vlastní svědomí. Ještě v textech k Ukrajině a o socializmu mi připadalo dobré se snažit o přesné označení jednotného Boha/Alláha/(nejvyšší autority těch orientálních náboženství, kvůli kterým se nikdy neválčilo) jako nejvyšší morální autority všech lidí v postoji k násilí; ale právě tím jsem si uvědomil, jaké riziko pro lidstvo jako celek se teď v takovém pokusu skrývá. Na unitářství mi imponuje i další základní rys: důraz na používání rozumu i v záležitostech duchovního života, výslovně i jako hráz proti fanatizmu. 
     - Can the two poles now agree at least of the immoral significance of violence? According to me, yes. Neither of the existing poles are rigidly connected with religion which, in some periods of history and now, paradoxically becomes a pretext for the vilest atrocities. As a unitarian I see inspiration in our approach that the highest moral authority for every man is his own conscience. Even in the articles for Ukraine and for socialism it seemed to me as a good possibility to have a single God for all mankind, as the highest moral authority in the attitude of people towards violence. This God should be acknowledged in the same way as the Christian God , Islamic Allah or as the highest authority of the oriental religions, for which no war ever originated. But just now it became evident to me what risks for humanity as a whole is hidden in such an attempt. Another Unitarian concept that impresses me, is the emphasis on the use of reason in matters of spiritual life. This concept specifically acts as a bulwark against fanaticism.

      - "Topologickou" otázku; musí ty dva půlsvěty být územně souvislé? Praktická udržitelnost teď plně závisí na vojácích. Ideálem metody politické práce těch dvou pólů je podle mne taková směs konkurence a spolupráce, na jaké je založena věda. Na tu potřebu územní souvislosti budou mít nejspíš ti vojáci opačný názor než vědci. V dobrém cílovém stavu, kdy by už ta směs konkurence a spolupráce ve světové politice byla dost dobrá=udržitelná, by ta územní souvislost byla možná zbytečná. O tom nás mohou informovat ekonomové, politologové a sociologové (migrace teď a v tom cílovém stavu).
     - Mají ty (dva?) póly mít vlastní Organizace spojených národů, nebo dokážou zachovat tu jednu společnou, v níž bude respektováno to zásadní pravidlo, že žádná z těch stran nemůže té druhé nic vnutit proti její vůli?
     - Should the two poles have their own United Nation organizations, or can they will continue to keep that one in common, but respecting the fundamental rule that none of these parties can impose anything on the other against its will?
      

      Ta 'spolupráce s těmi druhými' už začíná podle mne převládat třeba v globálním vztahu softwarových systémů Windows a Linux (Unix, Android). Nejlepší výtvory, např. Ghislerův Total Commander, umožňují teď práci v obou těch systémech; tu vlastně vždycky umožňovalo mnoho, snad většina programů 'open source'. Google Chrome je pokud vím na Chromiu založen. Ten Total Commander podle mých nedávných zkušeností funguje v Linuxu (přes Wine, jistě k nepřílišné libosti skalních příznivců Unixu) daleko lépe než obdoby jeho částí vyvíjené spíš pro Linux, totiž Krusader (který Ghisler sám pro Linux doporučuje), KDiff3 a FreeFileSync. To má i svou logiku: Dokud vznikal 'ten druhý' (Linux) skoro "na zelené louce", byla práce pro jeho vytváření tak inspirující, jako práce vědců objevujících nové obory poznání. Ale teď, kdy už ten systém funguje srovnatelně s Windows a v lecčem lépe, je na něm třeba ještě hodně "řemeslně" pracovat -vylepšovat detaily; to už není tak inspirující, aby kvůli tomu lidi zapomínali jíst a spát a starat se o další "přízemnosti".
      Pro dobrovolný vývoj Linuxu byla vytvořena i dokonalá organizace vzájemné pomoci a informování, jejímž příkladem je AskUbuntu. Existují i servery takových diskusí o obecnějších problémech. Taková organizace umožňuje i automatizované morální hodnocení shrnutím ocenění od velice mnoha lidí, dnes dobře rozšiřitelné pro skoro všechny lidi na Zemi. Plné využití zcela internacionálního kódu, např. UTF-8, také dnes podstatně usnadňuje komunikaci všech lidí s příslušnou částí systému v jejich vlastním jazyce, i přípravu té komunikace a tedy by technicky umožnilo dobře pořádat např. automatizované i 'půlsvětové' volby.
      Takový systém morálního hodnocení by se dal rozvinout pro plnění (zejména politických) přání všech lidí ve státech OSN, kteří si tak ta svá přání budou moci oceňovat až do výše svého 'morálního majetku' a obracet se s nimi na patřičně vysoké politické činitele podle jejich morálního majetku (který by v počátku získali dosavadním způsobem voleb jako součin výchozího morálního majetku každého člověka a počtu lidí ve společenství, které je zvolilo). K tomu morálnímu majetku a tedy i morální měně by byly zapotřebí profesionální metody finančních odborníků (poučení z bitcoinů; vztah k zavedené měně, který lidem umožní dost dobré oceňování těch jejich přání) a matematiků (stanovení/vývoj pravidla doplňujícího hodnocení i pasivní součinnosti – i lidé, kteří vědí, co chtějí a na koho se s tím obrátit, jsou užiteční; právě tak jako ti kdo dobrými otázkami pomáhají ostatním a jsou tam jimi za to hodnoceni; i tím se podle mne ta morální měna může odlišit od té, určené k obvyklému kupování). Takový systém by měl všechny propagované přednosti přímé demokracie (rychlost, celostátní a možná časem 'půlsvětový' rozsah, objektivnost zpracování hlasů), podle mne by dostatečně netrpěl jejím zásadním nedostatkem: stádností vyvolanou PRopagandou; a navíc by se mohl sám platit tím, že by současně zprostředkovával individualizovaný obchod globálním obchodním společnostem a individualizovaná oznámení o kultuře; mám na mysli zejména výhodu neobtěžujících informací o té dobrovolně placené, jak o ní píšu v tom textu o autorských právech. Ten systém by prostřednictvím týmů (z odborníků různých oborů), soutěžících podle digitálně jednoznačných pravidel (‚ano, ano – ne, ne‘, žádné koalice), umožňoval i kvalifikovaný strukturovaný vývoj (volebních) programů rozvoje společnosti. Tu věc mám dost rozmyšlenou a trochu připravenou, fanděj konkrétně i dva přátelé dobře znalí informatiky a obecně další informatik. O rozvahu o ní tímto prosím odborníky společenskovědních oborů a matematiky i další zájemce, ať už formou publikace, k níž nám dají odkaz, osobně, nebo dopisem pro rubriku Názory jiných lidí, který bych zveřejnil formou 'informace od'. Z právníků bychom uvítali zejména zájem toho, kterému záleží i na tom, aby lidi v České republice získali přijatelně snadný přístup k přesnému aktuálnímu znění našich zákonů (žádné 've znění pozdějších předpisů'). Taková diskuse by mohla být další náplní Sdružení pro dotaz o světové spolupráci připravovaného pro podporu dohody, o které tu píši dále.

      Vraťme se k celému světu: Pro opravdu dlouhodobou udržitelnost by byla zapotřebí už dostatečná úroveň vedoucích lidí těch půlsvětů (natožpak při vícedílném světě), aby spolupracovali na udržování srovnatelné hospodářské síly těch půlsvětů; s vědomím, že každý z nich sám potřebuje toho partnera také v dobré kondici. Tak, jak si například počínaly USA při faktické podpoře Číny; ono to pokud vím dost odpovídá americké mentalitě korektního soutěžení (to se hodí do té mé představy) i když primární příčiny byly asi jiné. Dost jsem se tomu divil a teď mají USA co dohánět. Je teď Čína s Ruskem euroatlantickému společenství silnějším partnerem? Snad je to dobrá předzvěst možnosti úspěchu té navrhované dvoupólové konstelace. Ničivou sílu těch současných pólů považuji za tak přemrštěně nadměrnou ***/, že zahrnuje i dostatečnou rezervu zničení všeho při útoku jednoho, která umožňuje přijímání dalších velmocí a menších států do těch dvou bloků, tedy ten žádoucí přechod k důsledně dvoupólovému stavu. V tom cílovém mírovém uspořádání by i důsledné to demokratické 'sebeurčení národů' amerického střihu šlo logicky zapojit do světové politiky reálnou možností přechodu států mezi těmi bloky a využíváním opce nespokojenými menšinami tak, aby se důsledněji shromažďovali do národních států ti lidé, kteří opravdu chtějí žít společně a pro ty možnosti byla zachována žádoucí konkurence; proto i ta úvaha o možnosti dvou organizací spojených národů. Ten postup předpokládá i větší využívání možnosti států koupit si nebo pronajmout část území jiného státu (teď mám na mysli menší rozsah, než když si USA koupily od Ruska Aljašku).
      Takové věci se jistě nedají předpovědět teoreticky s dostatečnou jistotou.

        Ta shoda vedoucích na tom, který konkrétní případ ti dva nejvyšší podpoří čí potlačí, povede podle mne k tomu, že si národní hnutí budou pořád lépe vybírat prostředky svého úsilí a opouštět ty teroristické a logika boje proti terorizmu bude stále jasnější a jeho výsledky lepší. Moc málokdy je dobře usilovat o "konečné řešení", ale s terorizmem, tak jako s Hitlerovými nacisty, podle mne lidstvu nic jiného nezbývá.
        According to my opinion, the consensus of both the supreme leaders which particular case they will support or suppress, will discourage the national leaders from using terrorist activities in their effort for freedom. The logic of the fight against terrorism will become clearer and the fight will achieve better results. Very rarely it is good to seek Hitlers final solution, but with the terrorist organization, such as with Nazis, mankind has no other choice.

      Aplikací toho žádoucího přístupu bylo a je podle mne řešení problému Ukrajiny i problému Sýrie dohodou NATO a Ruska (ŠOS?), založenou na co možno přechodu k předchozímu stavu – neutralitě Ukrajiny a na perspektivě přechodu do stavu, který žádného z těch partnerů nebude ohrožovat – k neutralitě Sýrie; obě ty neutrality garantované společně Ruskem (ŠOS?) a NATO. Při nedostatečné dohodě bych viděl budoucnost světa a tedy i své rodiny a dalších blízkých hodně černě.
      According to me, the approach should have been and should be applied to the problem of Ukraine and the problem of Syria by an agreement between NATO and Russia (SCO?), as far as possible based on transition to the previous status - neutrality of Ukraine and on an outlook of transition to a state by which none of the partners is threatened - neutrality of Syria. Both the neutrality guaranteed jointly by Russia (SCO?) and NATO. Without good the agreement I see the future of the world sad; therefore the future of my family and other loved ones is also sad.
      Die Anwendungen der wünschenswerten Vorgehensweise waren und sind meiner Meinung nach die Lösung der beiden Probleme, dem Problem der Ukraine und dem Problem Syriens durch eine Vereinbarung zwischen der NATO und Russland (SCO?), die sich auf den möglichen Übergang in einen früheren Zustand beziehen - die Neutralität der Ukraine mit der Perspektiven des Übergangs in einem Zustand, der keinen der Partner bedroht sowie die Neutralität Syriens; in beiden Fällen gemeinsam von Russland (SCO?) und der NATO garantiert. Bei einem nicht ausreichendem Abkommen sähe ich für die Zukunft der Welt und damit auch meine Familie und andere mir Nahestehenden ziemlich schwarz.
      По мне, такой подход должен был и должен быть применен к проблеме Украины и проблеме Сирии по соглашению между Россией (ШОС?) и НАТО , насколько это возможно, на основе перехода к предыдущему состоянию - нейтралитету Украины и на перспективе перехода к статусу, который ни одному из партнеров не угрожает - нейтралитету Сирии. Оба нейтралитета гарантированы совместно Россией и НАТО. Без хорошего соглашения я вижу будущее мира печальным; поэтому и будущее моей семьи и других близких видится также в черном цвете.

      Terorizmus ukazuje, jak si lidstvo musí dávat pozor na fanatiky = na ty, kdo si pletou své živočišné potřeby a z nich vycházející potřebu dominance se svým životním názorem. To nejsou jen ti, kdo sami dělají špinavou práci s vražděním, ale i ti salonní s bílým límečkem, obdoba těch politiků, kteří byli souzeni v Norimberku a v Haagu. (Jakou roli v jejich přístupu hraje nějaké špatné svědomí ve vztahu k jejich modle?) Dávejme si dobrý pozor každý sám na sebe i v nejbližším okolí i v domácí a ve světové politice, kdo jsou ti fanatici, kteří by radši nechali zničit celý svět než aby připustili, že chyba může být i na jejich straně! Pozor na to, že takový fanatizmus je postiženému člověku umožněn tím, že si ho vykládá jako službu nejvyššímu ideálu (třeba i svobody), který je hoden největších obětí. To ho vede i k podceňování **/ zkázy, která právě tím jeho přístupem tomu jeho ideálu nastane. Tak jak to psal prezident Havel o tom boji se zlem koukolu zrušením celého pole: Kdože bude tak svobodný, když už na Zemi nebude nic živého vyššího než štěnice a budou zničeny i všechny záznamy myšlenek lidstva?
      Čím se vlastně duševní přístup tak postiženého člověka liší od "duševního přístupu" sebevražedného teroristy!?
      The terrorism shows how all the mankind must pay attention to the fanatics = those who confuse their animal needs resulting in their need for dominance with their worldview. They are not only those who make the dirty work by murdering, but also those saloon ones with white collar, similar to those politicians who were judged at Nuremberg and The Hague. (What part of their attitude is a bad conscience in relation to their idol?) Let us pay close attention to ourselves and to people in politics, who are the fanatics who would rather let destroy the world than to admit that they have made a mistake! Beware that such fanaticism of an afflicted man is facilitated by interpreting it as a service to the highest ideal (even freedom), which is worthy of the greatest self-sacrifice. It also leads him to underestimate **/ destruction of his ideal just by his attitude. So how President Havel wrote about the fight against evil weeds by annulment of whole the field: Who can be so free, when there is nothing living higher than bedbugs on the earth and all records of human ideas are destroyed?
       How the mental attitude of that afflicted person really differs from the "mental attitude" of a suicide bomber!?

      Teď je zapotřebí přežít blízkou budoucnost, dokud se ta spolupráce místo konfrontace dost nevžije nebo se snad nenajde jiné řešení. V únoru 2015 jsem telefonoval přírodovědci2 'Já se teď akutně bojím o život!' a slyšel jsem 'Já taky!'. Krajní nebezpečnost té situace jsem popsal na konci toho textu k Ukrajině a příčiny vidím v ne dost zodpovědném/informovaném přístupu nejvyšších představitelů zejména Ruska a USA.
      V tom únoru 2015 pánové Obama a Putin sehráli s hlavami nás všech lidí na světě ruskou ruletu. Kdo zkusí ruskou ruletu víckrát, zahyne skoro jistě.

        Now it is necessary to survive the near future until the cooperation really replaces the confrontation or possibly other solution is found. In February 2015, I have called the scientist2 'I am now urgently worried about life!'' and I have heard 'Me too!'. I described the extremely dangerous situation at the end of the text on Ukraine and I see its causes mainly in a not very responsible/informed approach of the highest representatives of Russia and the USA.
      In the February 2015 Messrs Obama and Putin had played Russian roulette with heads of all the people in the world. Who will try Russian roulette several times, almost certainly dies.

      Jetzt ist es notwendig, die nahe Zukunft zu überleben, solange sich die Zusammenarbeit nicht anstatt der Konfrontation genug durchsetzt oder sich vielleicht eine andere Lösung finden lässt. Im Februar 2015 rief ich den Wissenschaftler2 an: "Ich fürchte mich zur Zeit um mein Leben!" und hörte: "Ich auch!". Die extreme Gefährlichkeit der Situation beschrieb ich am Ende des Textes zur Ukraine und den Grund dafür sehe ich im nicht genügend verantwortlichen/informierten Vorgehen höchsten Vertreter insbesondere von Russland und den USA.
      Im Februar 2015 die Herren Obama und Putin spielten russische Roulette mit Köpfen aller Menschen in der Welt. Wer wird versuchen russische Roulette mehrmals , fast sicher stirbt.




      В этом феврале 2015 года г-да Обама и Путин сыграли в русскую рулетку с головами всех людей в мире. Кто попробует русскую рулетку несколько раз, умрет почти несомненно.

      Spojme se k těm zmíněným výzvám lidem v těch velmocích, ať si vedoucí činitele teď vybírají hlavně podle toho, že budou dbát i technicky na poslední bezpečnostní pojistky a že nepřipustějí další přerušení té horké linky! A ve shodě s tím podle toho, jak dobře jejich politika obsahuje ty významné vstřícné počiny směřující k druhému pólu té současné aproximace dvoupólovosti včetně podpory zařazování dalších států i do toho druhého pólu, zatím při zachování hrozby vzájemného zničení. A jak dobře sami hodnotějí velká současná nebezpečí, zejména útok zločinecké organizace, jehož součástí či snad jen důsledkem je migrační cunami. A že nebudou předstírat svou převahu (žádnou nemají!) kladením nedůstojných podmínek pro tu bojovou součinnost.
      Teprve v budoucnu doufejme podle dílčích výsledků při udržování toho výsledného systému v mírovém, hodně spolupracujícím, ale pořád patřičně rovnovážném uspořádání.

       Let´s joint to the mentioned appeals to people in the superpowers so that they choose their leaders mainly according to their intent to care even technically for the last safety precautions and not to allow any further interruption of the hotline! Therefore according to how well their policy contains the significant friendly steps towards the other pole of the current approximation of the two-polarity including the support for including additional states into the other pole, yet while maintaining the threat of mutual destruction. And according to how well they evaluate present serious hazards, especially the criminal organization attack that either includes the migration tsunami or results to it. And that they shall not pretend their own superiority (they have none!) by claiming humiliating conditions for the war cooperation.
        Only in the future, as we hope, according to partial achievements in maintaining the resulting system in a peaceful, much cooperative, but still appropriately steady state arrangement.


      Děkuji tímto všem lidem, kteří mi diskusí pomáhali, byť často opačným názorem, abych si ty věci mohl rozmyslet; jmenovitě panu Romanu Říhovi. A zejména děkuji všem, kdo mi s myšlenkami i s formulací pomáhali a pomáhají a prosím je, aby mi dali souhlas ke zveřejnění svého jména jako spoluautoři. Já vím, že je celý ten záměr moc ambiciozní; ale prosím, neste také část té morální odpovědnosti. Moje žena Eva sice svolila k uveřejnění té výzvy, ale o pravděpodobnosti uskutečnění se naše názory hodně rozcházejí. Pro ty, kdo nás znají osobně, tu mám proto prosbu: Eva není přesnou obdobou paní Charlotty Garrigue Masarykové, která věřila svému manželovi tak, jak popisuje jejich dcera. Prosím vás, neshazujte mne u ní nějakými vtípky typu oslovení 'paní Mesiášová'.

   Prosím tímto i další lidi o pomoc se správným překladem té úvahy; chtěl bych ji ukázat i dalším. Dík!
   Please help me with correct translation, too; I'd like to show it to others. Thanks!
   Пожалуйста, помогите мне далее с правильным переводом; я хотел бы показать его тоже другим. Благодарю!
                                                                                                                        Tomáš Pečený

====================================================================
*/ I „přičiněním“ československých komunistů po osvobození většiny našeho území Stalinovou armádou; spolu s osobní nezodpovědností velvyslance Steinhardta, když USA měly naprostou vojensky technickou převahu i s monopolem atomové zbraně. Podle mého názoru mohly, spolu s dalšími velmocenskými spojenci z války, přimět Stalina k oficielnímu pokračování té spolupráce i konkrétně. Při správné součinnosti československých demokratických vládních činitelů s těmi spojenci by byli měli komunisti hodně ztíženou možnost předejít volbám únorovým pučem a Československo mohlo podle Benešova záměru zůstat demokratické. Mohu se jen domýšlet, jak by byly v USA ty Benešovy záměry přijaty, kdyby se USA tolik nesnažily o rychlé spojenectví s Německem proti Rusku; prezident Beneš se v Německu stal úspěchem důsledného osvobození Československa snad nejnenáviděnějším světovým politikem; a to i v důsledku setrvačného účinku hitlerovské propagandy. Nesmírná obliba USA v tehdejším Československu byla největší potíží, kterou museli komunisti překonat a tu podporu Německa od USA a s ní prý spojenou podporu pro zvrácení výsledku našeho osvobození využili důkladně.[Zpět]
**/ Ukázku, k čemu takové podcenění vede, můžeme vidět na přístupu Francie, která, špatně připravena, vypověděla válku Hitlerovi a tím mu pomohla přesvědčit Němce, že obhajují svůj právě vynalezený jen německý socializmus, snadno se dostala do jeho okupace a tím mu dlouho ve válce pomáhala. Tenkrát byly ještě na světě síly, které mohly to selhání napravit, byť za cenu nesmírných obětí; tak jako napravily opačnou chybu - 'appeasement'. [Zpět]
***/ I zdánlivě přehnaný nadtitul tohoto textu ve skutečnosti tu energii výbuchu hodně podceňuje: na každého člověka připadá i teď, po dohodách o jaderném odzbrojování, obdoba ne vany, ale asi dvou tun nitroglycerinu. Takže na každé město velikosti Prahy i teď připadá něco jako slapské jezero plné nitroglycerinu. Nepotřebnost přesné ekvivalence obou pólů ukazuje názorně graf. [Zpět]
****/ např. Kurdů, Čečenců, Tibeťanů, Ujgurů, Palestinců, Hebrejců(='Židů'; ten, kterého nejlépe znám,
dává plně přednost jménu před závorkou) atd. K tomu oba ti hlavní představitelé potřebují dobré informace. V tom vidím další důvod pro vytváření těch společných elitních vojenských jednotek obou pólů. Elitních proto, aby účinnou ochranou místních obyvatel v oblastech střetu (Sýrie, Ukrajina) získaly jejich důvěru a mohly tam nejen garantovat dodržování těch dvoupólových dohod, ale stykem s místními lidmi poznat také skutečnou politickou, národnostní a bezpečnostní situaci (náchylnost k terorizmu) a vyváženě o nich informovat. Také případná přihlášení některé strany (např. Kurdů) k teroristickému útoku mají být důkladně ověřována; mně připadají jako snadný nástroj diskreditace těch národně osvobozeneckých hnutí.
    Ty společné vojenské jednotky by měly zahrnovat i zpravodajské jednotky kybernetického boje, protože u kybernetických útoků se skoro nedá zjistit identita útočníka a takové útoky mohou být a nejspíš už jsou používány k ničení vzájemné důvěry pro ten společný boj. A také jednotky chemického průzkumu, nejdříve pro důvěryhodné zjištění pachatele chemického útoku v Sýrii. Oba ty pokusy o rozeštvání světových mocenských pólů mohou dobře mít stejný původ. [Zpět]

Visits of these pages today and since 9.4.17:
Počet přístupů na tyto stránky dnes a od 9.4.17:   
(podle ABZ rychlé počítadlo). (Za období od 20.11.15 do 28.12.15 to bylo 200 přístupů jen k této výzvě)