nebarevně
barevně
, s mým "barevným výkladem                              

politických souvislostí, viz v seznamu textů.


Lidové noviny, Mladá Fronta a další rafaly na koho jim páníček přikázal

Tomáš Pečený

 

    Už nadpis jednoho z předchozích článků jsem přizpůsobil úrovni příslušných médií. Pokud snad vidíte také podobnost nadpisu této poznámky s článkem Topopes v Britských listech či s Twainovou "ukázkou" úrovně novinářů tehdy na divokém Západě, nejde o podobnost čistě náhodnou.

    Tento text, jako i další na mých stránkách, je výsledkem dlouhého pozorování, postupně doplňovaným.

 

    Začal pohledem na politický přístup, který považuji za nesmírně pozitivní: na projev německého poslance a dřívějšího bavorského ministra Dr. Gauweilera (český překlad je na stránce prezidenta Klause). Věděl jsem, že máme s Bavory řadu společných vlastností a mentálně jsme jim docela blízcí; ale nevěděl jsem, že i oni mají tak nebojovnou krásnou lyrickou hymnu */. To je přístup, na němž je možno rozvíjet perfektní sousedské vztahy.

 

    Pokud ovšem jiní politici - sběratelé volebních hlasů extremistů (jsou i v nejvyšším patru německé politiky, např. Stoiber a ten tón slýcháme bohužel i od vysokých představitelů Rakouska, viz i články 2/, které tam vznikají) - nebudou ty vztahy rozeštvávat a pokud k tomu nebudou média typu dřívějších Lidových novin posluhovat. Podívejte se prosím na zprávu, kterou o tom Gauweilerově projevu ty Lidové noviny přinesly. (Na tu souvislost mne přivedlo porovnání konce záznamu mé polemiky převzatého ze stránky těch  Lidových novin. Co je tam vidět 23., 25., 28.11., 2.12.,5.12. i 8.12.09: ta část s Gauweilerovým projevem je tam odstraněna. Ale v tom případě může jít o technický detail, je tam umístěna jinde.) Porovnejte si také prosím duch referátu o projevu britského poslance Evropského parlamentu Nigela Farage v mezinárodním časopisu Current Concerns u řetězců 'funded with over 22 million euro ' a ' dictatorial tendencies' s tím, jak ho popsaly ty Lidové noviny. Obrana poválečných náhrad prezidentem Klausem se jim zřejmě nehodila do krámu, zrovna tak jako to, že britský reprezentant se k nám nechová jako kdysi lord Runciman, který svou nabobskou přezíravostí a lajdáctvím spolkl náckovskou sudeťáckou Henleinovu propagandu a odsoudil tak naši republiku ke zničení a český národ k likvidaci.

    (Že si s takovou propagandou notují čeští Sociální demokrati ( Rouček) víme už dávno, ten článek v citovaném třetím odkazu do Lidových novin to jen potvrzuje.)

 

    Plný kalibr té PRopagandy šířené Lidovými novinami byl článek Každý národ má Banderu. Češi Beneše. Darebáctví toho tisku trčelo i ze závěru toho článku od redaktora Lidových novin p. Palaty (má tam i Horthyho !): 'Ve 20. století se najde málo osobností, které reprezentují "národní hodnoty" a současně mohou být hrdiny nejen pro svůj národ ... Cesta ničím neomezených národních států a národních mýtů je slepou uličkou evropských dějin.'. (Odkaz už schovali za obecnou stránku, ale ten článek se dá ještě podle názvu najít hledačem.) O prezidentu Benešovi jsem psal v článku o socializmu, viz tam u jeho jména, a o jiných těch hanopisných PR "rozborech" o prezidentovi zejména i v odkazu Benešovy názory. Když vidím, co si ty Lidové noviny, jejich odnože a jiná ta média dovolovaly a když jsem slyšel 28.11.09 v televizi, co říká novinářka L. Rakušanová, napadaly mne i takové věci (pane Beere promiňte, věřím, že právě Vy to neděláte schválně), jako že i v té korespondenci je víc znaků (nejen ta chyba kódování) ukazujících, jako by ty odpovědi psala PR agentura.

 

 

    To už padly mé poslední zábrany napsat o vlivu vlastníků médií na jejich obsah veřejně bez obalu; o tom jsem už kdysi psal soukromě:

'Od: "Tomáš Pečený"

 Komu: <vesmir@msu.cas.cz>

 Odesláno: 31. října 2002 17:14

 Předmět: jsou české noviny v ohrožení?

 

 > Vážená redakce Vesmíru,

 >    v č.6 t.r. jste přetiskli článek na to téma, kde se kladně citují

 > pracovní materiály Syndikátu novinářů ČR o tom, že "Zatím nebyl

 > shledán jediný případ, kdy by německý vlastník ovlivňoval obsah

 > novin v proněmeckém duchu." a hned bojovně "Syndikát novinářů by se

 > proto rozhodně neměl připojovat k těm, kteří se snaží živit na

 > protiněmecké nacionalistické vlně."

 >    Musím konstatovat, že jde o účelovou lež: V knize Bořivoje

 > Čelovského Konec českého tisku ( str. 102 2. vyd., Tilia) je listinný

 > důkaz takové věci.

 > Tady je na místě i otázka, co je to 'proněmecký duch'. V uvedeném

 > příkladě šlo o ovlivňování ve směru "sudetské" extremistické propagandy.

 >    Je třeba odmítnout všechny snahy "zdůvodnit" objektivitu

 > sdělovacích prostředků spekulacemi o tom, že kapitálově silný

 > podnikatel nebude dělat takové věci. Ovšem, dělat by je nemusel, kdyby k tomu neměl jiné důvody.

 >    Kdo se do těch uvedených novin dívá, má ve věci jasno: stačí se

 > podívat, jaké recenze v nich byly {...} na

 > práci předních historiků Rozumět dějinám o vývoji vztahů Čechů a

 > Němců u nás, kterou vydalo Ministerstvo kultury ČR.

>    Osobně znám případ zaměstnankyně těch "našich" česky psaných

 > německých novin (to jsou skoro všechny); zaměstnavatel jí nedokázal

 > uspokojivě odpovědět na dotaz, proč ty noviny v Česku vydává, když

 > jsou soustavně těžce ztrátové.

 >    Doufám, že příště nebudete takovým způsobem podlamovat důvěru

 > čtenářů v serioznost Vesmíru.

' . Tomu tématu je věnován rozbor Petra Šafaříka . Podívejte se v něm, jak dopadl pan Ivo Šebestík, někdejší šéfredaktor listu deníku Moravské noviny Svoboda, když dost neposlouchal; viz ty dopisy na té stránce z Čelovského knihy. A také jaké metody byly k získání toho monopolu takových vlastníků v regionálním tisku používány: viz v tom Šafaříkově rozboru u řetězců 'PNS'. Pak nám budou vykládat o tom, že v Česku není patřičný respekt k zákonům; tohle by si měli zkusit v SRN; a ve Francii je samotný fakt takového vlastnictví tisku cizími státními příslušníky trestný čin.

 

   Jinému člověku jsem psal'

    k Vašemu postřehu o blábolech B. Doležala v Lidových novinách: On to bohužel není výsledek okurkové sezóny, ale soustavné tažení. O té věci jsem před rokem napsal článek  2006, z nějž Vám doporučuji zejména odkaz na článek historika Valenty o tom, jak je cíleně některými lidmi (mj. B. Doležal, Petr Pithart, E. Mandler) rozleptávána naše státní a občanská identita a vnucován naší veřejnosti obraz naší státnosti jako projev malosti a nacionalistického mindráku čecháčků; a o tom za jakým účelem a na čí popudy se vše děje a jaké prostředky jsou k tomu používány. {...}

    Činnost takových, jako byl Doležal, Mandler, Mlynárik, Pithart, Ruml už déle nese své "ovoce": Před časem mne dva mladší spolupracovníci (vysokoškoláci, také analytici Úseku informatiky České televize, kde jsem od r.1992 pracoval), otec jednohož zahynul v Terezíně, vážně přesvědčovali, že 'Beneš byl válečný zločinec' a tedy by podle dnešní terminologie měl být za odsun souzen v Haagu.

 

    Proti tomu je těžká obrana v situaci, kdy je téměř nemožné {opačná fakta} vůbec zveřejnit (i vydavatele-redaktora Britských listů jsem musel móc přesvědčovat): denní tisk je v područí těch, kdo takové názory podporují. v té souvislosti mám i řadu vlastních zkušeností: v jinak seriozním časopisu Vesmír (81, str. 313, 2002, č. 6) byl přetištěn článek {viz text předchozího dopisu} o tom, že 'Zatím nebyl shledán jediný případ, kdy by německý vlastník ovlivňoval obsah novin v proněmeckém duchu.' a "zdůvodňuje" se to velikostí kapitálu těch novin. Když jsem nabídl redakci Vesmíru důkaz opaku, dokumentem z knihy Bořivoje Čelovského Konec českého tisku (str. 102, 2. vyd., Tilia), vymluvili se, "že se politikou nezabývají". A v Reflexu, z nějž ten článeček pocházel, se sice ukázalo, že tu knihu s tím důkazem dobře znají, ale přesto o tom odmítli jednat vůbec; zejména nevyhověli ani mé žádosti, aby se (aspoň mně) autor toho článku redaktor Pečinka k tomu článku v souvislosti s tím důkazem opaku vyjádřil. Ta zkušenost je o to horší, že ty časopisy samy pokud vím nemají vlastníky, kteří mohou mít přímý zájem na obsahu té mé námitky; a vyjadřuje tak obecnou situaci v "našich" médiích. Z poslední doby to byly právě Lidové noviny {...}. Protičeský šovinizmus to je. A Doležalova vazba na ty "naše" česky psané noviny byla mimo pochybnost.

   Také bylo dobře si všimnout, jaké recenze byly v tom tisku na tu základní publikaci českých historiků ve spolupráci s historiky německými 'Rozumět dějinám': úplné mlčení a pak přirovnání k prospektu cestovní kanceláře do země naftového šejka. Vy tu knihu znáte? Zatím jsem nenarazil na nikoho, s výjimkou veřejného činitele, který ji použil v televizní debatě; tak jsem na ni přišel já. Letos {2007} ji neznal ani učitel dějepisu na gymnáziu, absolvent sociologie UK z devadesátých let; ale řekl mi po jejím prostudování, že v nových učebnicích je ta látka už věcně správně.

   Motivace {těch lidí} mi není jasná: úmysl se v takových případech dá těžko rozeznat od blbosti (např. zblbnutosti "potřebou" šíření křesťanství nebo tím, že jedinou podporu v disidentství si spojili s propagandou ze stejného pramene takybojovníků proti komunizmu).

' .  

   I Britských listů se v té souvislosti na mé stránce týká jedna aktualizace článku Topolánek versus Klaus?, jeho  odstavec obsahující jméno 'Čulík'. I když některé články v nich (i mnou jinak hodně kritizovaného p. Kotrby) se právě tématice plurality českého tisku a metodám ohrožovatelů jeho svobody věnovaly poctivě a vyšel tam i ten můj článek  2006.

   Na tu lidskou motivaci (o věcné viz dále) jsem mezitím asi přišel: ono je to nejspíš "vytahování" na nás ostatní morální převahou (domnělou), obdobné "vytahování" těch vědců a inženýra socialistickým přesvědčením; o tom jejich přístupu píšu v tom článku o socializmu a v korespondenci (rubrika 'Názory jiných lidí'). Obdobné také "vytahování" těch lidí, kteří se za totáče vraceli ze Sovětského svazu a po sametovce z 'vyspělých zemí'. Zmíněná L. Rakušanová je přímo ten případ; i když po tom, co jsem od ní slyšel, bych neřekl, že to na výklad stačí plně.

 

   Jiný takový případ průkazně podvodné sudeťácké PRopagandy, soustavně zaměřované na prezidenta Beneše a poválečné řešení následků náckovského vyloupení Československa s vražděním jeho občanů, tu uvádím v podčárníku článku opravdu Česká televize i hnědá?

 

   Na ta cizí, česky píšící média, která se takhle průkazně projevují protičeským šovinizmem, a na jejich české (i veřejnoprávní?!) přisluhovače si musíme dávat pořádně pozor: zase vidím v Mladé Frontě 2.8.10 str. D2 článek jejího redaktora o tom, jak jsou novoroční projevy našeho prezidenta prázdné ('a přednes ukolébavkový. Žádná inspirace, žádné vedení, žádné stržení. Každý národ má zřejmě takové projevy, jaké si zaslouží.' ) s grafickou úpravou a komentářem, které ho kladou vedle Churchillova 'Krev, dřina, slzy a pot' při burcování Britů do války. Kteréhopak řečníka nám to asi dávají (podvědomě) doopravdy za závazný idol?! A zasloužil si ho německý nebo rakouský národ ze své podstaty?! Přitom jsem si vzpomněl i na ty Britské listy, viz výše. A zase jsem v útržku staré Mladé fronty z 13. ledna 2010 (když jsem ji chtěl použít k tomu jedinému účelu, který nám tehdy mohl být užitečný) viděl článek jejich redaktora Kmenty, ostouzející prezidenta Klause za udělované milosti a shromažďující nepřímé náznaky, že jsou to milosti kamarádům z podsvětí. Ovšem, že nechceme média pochlebující a zametající politickou špínu pod koberec; žádná taková tu také pokud vím nejsou. Ale když si vzpomenu na toho, kdo jako paparazzi nechutně sepsal intimní podrobnosti o životě Václava Havla, vidím tu souvislost i jinak: Všimněme si časové souvislosti toho, co Lidové noviny psaly o Gauweilerově projevu (velice poctívajícím právě prezidenta Klause), článkem, o kterém referuje Miroslav Macek 1/ a tím Kmentovým hanopisem na prezidenta Klause: možná šlo o horlivé vykonání jediného příkazu. Nepochybuji také, že SS-Obergruppenführer by si dával větší pozor než Václav Havel, aby ho nikdo neviděl plakat. Ale takhle na nás vylejvat náckovskou PRopagandu, že nejsme schopni si sami vládnout, protože naši vrcholní představitelé jsou srabi a nejspíš i zločinci2/ - to už je na mne opravdu moc!

   V té souvislosti by také bylo moc zajímavé zjistit, kdo vlastně kdysi rozšířil o prezidentu Klausovi tu fámu, jako by tvrdil, že špinavost peněz se nedá zjistit či že se o to nemají příslušné instituce snažit. Nějaký tak vyložitelný výrok jsem od něj v médiích nikdy neslyšel ani na jeho stránkách neviděl. Vždycky jsem předpokládal, že to vzniklo ledabylou/tendenční novinářskou prací, když prof. Klaus řekl něco jako: 'Podívejte se na tuhle stokorunu, poznáte na ní, jestli je špinavá?' a levicoví to vyložili podle svého a pak to, včetně veřejnoprávních médií, papouškovali. Tak vyložit se seriozně nedají ani videa, aspoň zčásti pocházející z České televize, na která se v diskusi k pořadu s prof. Bělohradským odvolává anonym 'Hledač pravdy' ***/. A odvolává se na ně také další přírodovědecČulíkových Britských listech, který tam přidává další nadávky prezidentu Klausovi k těm mj. od Dr. Jírovce a p. Čiháka. Když vidím zejména tu soustavnou kampaň v novinách zahraničního vlastníka, nedivil bych se, kdyby ta fáma byla do Česka vnesena cíleně. Zkusil jsem se v těch souvislostech zeptat na jeho názor také prezidenta Havla a jednoho z významných redaktorů té České televize. V té sudeťácké levičácké PRopagandě prostřednictvím PRopagandy proti prezidentu Klausovi jede pochopitelně i ta "zbídačená" revolucionářka  Dr. Švihlíková , výslovně v duchu kolaborace 12/ a navíc i s podezřelou poznámkou o šachu, která také může souviset s jejím 'třídním' PRopagandistickým rozeštváváním národa, viz o socializmu u slov 'inteligentní elitou' a 'rozeštvává'. Má tam ovšem i ten komunistický PRopagandistický trik s označováním hnědých/fašistů za pravici.

   Z dalšího směru vede tu PRopagandu časopis Týden. Na jeho stránkách vidíme "diskusní příspěvky" pánů Šimurdy a Kieslingera a týkal se ho i protest Svazu bojovníků za svobodu proti textu, hanobícímu už jen podle titulku udělení vysokého státního vyznamenání prezidentem republiky jedné z nejzasloužilejších bojovnic proti nacizmu.

 

   Bude moc zajímavé, jestli se podaří dokázat obvinění náměstka Bartáka z trestného činu tak, aby to splňovalo všechny náležitosti správného soudního řízení, včetně detailní komparace všech výslechů i personálu těch amerických institucí, jejichž představitelé podle těch novin to obvinění vznesli. Na první pohled se totiž vnucuje otázka, komu a k čemu ta akce skandalizující českého politického představitele a česko-americké vojenské a hospodářské vztahy slouží. A také odpověď na ni, ve smyslu celého tohoto mého článku. Je v zájmu vlády i policie české i USA, aby k tomu poskytly vyšetřovatelům největší možnou podporu a spolupráci. (Nevím, je-li možné vést v jedné věci víc nezávislých vyšetřování, v něčem takhle zásadním by se mi to líbilo.) 1.12.11 jsem viděl v Mladé frontě povídání, se spoustou řečí o korupci, o obvinění p. Bartáka a o tom že u některých těch inkriminovaných jednání s Američany byl také premiér Topolánek. Sám v tam citovaných "důkazech" o tom 'případu Tatra' nevidím nic, co by svědčilo o něčem jiném, než o snaze korektně pomoci automobilce Tatra. Její americký manažer tam tvrdí, že šlo o korupci; to ale může souviset s manažerským selháním vedení Tatra, o kterém jsem psal před časem řediteli Ladwigovi. O patřičném přístupu k médiu, které uveřejní neoprávněné tak zásadní obvinění, uvažuji v článku 1/ u slova 'zfalšovanou'. Na výsledek toho soudu jsem proto moc zvědav. Mladá fronta si nejspíš tím citováním toho manažera dělala alibi podobně jako jsem to o ní dokázal v podčárníku opravdu Česká televize i hnědá?. A když soud ty její "důkazy" neuzná, byla by asi zase psala o dalším případu korupce, který naše soudy zametly pod rohožku a Česká televize to bude zase papouškovat. 7.12.11 asi 11:40 vidím na ČT24 podrobný pořad o tom obvinění p. Bartáka, s "analyzováním" různých indicií a variant dokazování a procesních pravidel k tomu soudu, který má nastat. Strohá fakta o PRopagandistickém účinku takových "analýz" jsem popsal u toho slova v dopisu paní Dr. Šiklové. O úmyslu či ledabylosti nebo naopak zodpovědnosti či profesionalitě České televize v té věci jsem tehdy mohl jen spekulovat, viz i 1/; snažil jsem se o té věci získat informace i prostřednictvím ombudsmana . 28.9.13 vidím, že ta zpráva o nějakém obvinění p. Bartáka v té kauze vůbec nepíše.

 

   Zůstává hlavně otázka, kdy investice do té PRopagandy začnou otevřeněji shrabávat své plánované zisky. Mohlo by to začít třeba změnami národnostního složení v našem pohraničí tak, jak to má i ve svém oficielním programu od roku 1961 Sudetendeutsche Landsmannschaft, viz i 3/ u slov 'by nám tu udělali Sarajevo'.  Bude potřebí velká obezřetnost a solidarita mezi našimi lidmi, protože lákadlo snadného přístupu k penězům prodejem nemovitostí bude velké a ta levicová propaganda může zase zneužívat malou odolnost našich lidí proti některým formám levicového pokrytectví, třeba zase pomlouvat situaci při našem osvobozování od nácků (vč. sudeťáků, kteří se za Hitlera tolik domáhali 'Heim ins Reich!') nebo kuponovou privatizaci. Při volbě Ratha, viz v 4/, jsme viděli v malém, kdy lidé nedbají na budoucnost. Celá ta PRopaganda s šířením "blbé nálady" o celkové zkorumpovanosti a šlamperaji u nás, v které už dlouho jede naplno i Česká televize s dalšími protagonisty "pravdy a lásky" a s Respektem (Schwarzenberg - Bakala), může zjevně mít za účel tříštit naši politickou scénu, svést naše lidi úplně od loyality k naší republice a propagovat 'Evropu regionů' místo České republiky. Lisabonskou smlouvou je její rozpuštění už plně připraveno. Ta PRopaganda má zřejmě psychologicky připravit lidi na to, aby pak i ve velkém dali přednost okamžitému osobnímu prospěchu a rezignovali na budoucnost svou i svých dětí. Buďme proto velmi pozorní i k postoji lidí ze zahraničí k nám, viz článek Jsme národ kapesních zlodějů, bezcharakterních blbých ulejváckých Švejků a prostitutek?!, protože ten postoj může i potřetí za můj život být příznakem PRopagandy těch, kdo chtějí vládnout v naší zemi a podstrkují velmocenským politikům její zabrání a vyžrání jako cestu z problémů, které ti politici dělají socialistickým hospodařením.

   Na případné důsledky pro český jazyk se pokouším ptát paní Mgr. Loucké, když pomyslím na osud jazyka Lužických Srbů, jehož agonii jsme tam oba viděli. Já ještě v NDR, tedy součásti převážně slovanské RVHP; a viděl jsem tam i zjevnou snahu státu ten jazyk podpořit; pokud vím, o tu podporu se poctivě snaží i současná SRN, ale některé věci v takové konstelaci prostě zařídit nejdou.

   Jak si postup toho zrušení České republiky můžeme představit konkrétně: "Naši pracující" se toho zrušení státu, tak zkorumpovaného a tunelářského**/, budou dožadovat "rezolucemi ze závodů a farem", které posléze vyústí v masové protesty organizované finančními revolucionáři České televize tak jako puč po Vánocích r. 2000 (viz v 5/). Evropská komise, "znepokojena ohrožením míru a demokracie u nás", sem vyšle uklidňovací misi, kterou povede pan Rounçimain či Runcimanetto (Runciman ani Rundzimann nebo Рунциманенко spíš už ne), která v zájmu zachování bezpečnosti, míru a demokracie v Evropě doporučí zavedení demokratičtějšího regionálního zřízení, možná experimentálně zatím jen v nejstřednější Evropě (srdci protínaném tím mečem českého státu) a snad v Srbsku. Orgány EU ten její návrh většinou hlasů schválí; tím podle Lisabonské smlouvy vstoupí v platnost.

   Nebo jiný začátek: (přímá - prosazená v předvánočním období malé pozornosti?!) volba prezidenta republiky, možná z řad významných soudců, naváže na tragický případ s Háchou. Ten prezident (ta prezidentka) ve shodě s těmi, kdo ho (ji) do té funkce prosadějí (Zaorálek 6/, 7/, Rouček, viz minulí jejich kandidáti 8/, 9/) a ve shodě s předchozím nálezem soudu 10/ i s kolaboranty 11/, 12/ pomůže v rámci "proevropskosti" (viz 3/) zařídit tu věc povolně či dokonce ochotně.

   V obou případech se pak policie EU, také nejspíš v době dovolených, postará v těch regionech o udržení pořádku. Nemusí udělat ani tu chybu, že by tu její ozbrojení příslušníci byli tak špatně připraveni či neukáznění, že připustějí slovní vměšování.

 

======================================================================================

*/ K té naší hymně a našim bývalým německým spoluobčanům z pohraničí: Když jsem slyšel po sametovce v satirickém pořadu 'Česká soda', jak známí herci Vávra a Steindler zpívají v té souvislosti "Wo ist mein Heim, wo ist mein Heim", ptal jsem se táty, jak vlastně ti Němci z pohraničí tu státní hymnu zpívali. Táta se na mne podíval, jako když jsem spadl s višně: ty přece něco takového nikdy nemohlo ani napadnout! I jejich demokratičtí emigranti v Anglii (občani Československa s potřebou/povinností loyality ve válce!) ještě odmítli účast v československých zahraničních státních institucích a dokonce organizovali odpor proti vstupu do naší armády, bojující proti Hitlerovi.

 

**/Ten názor jsem slyšel od kmenových pracovníků té tehdy už České televize při tom puči, když jsem se jich ptal, co znamenají ty černé obrazovky.

 

***/Tomu jsem odpověděl rovnou v komentáři k tomu pořadu s prof. Bělohradským u slov 'sám se schováváte'.